Stále více zaměstnanců v Česku se zajímá o to, kolik bere jejich kolega. Letos 62 procent, což znamená meziroční nárůst o pět procent. Skoro tři čtvrtiny lidí ví nebo alespoň tuší, kolik bere jejich spolupracovník. Vyplývá to z průzkumu, který uskutečnila agentura Ipsos. V červnu mělo Česko přijmout směrnici EU o transparentnosti odměňování, novela zatím ale čeká na schválení Parlamentem.
Až 80 procent zaměstnanců ve věku do 26 let by si rádo porovnalo svůj plat s odměnou kolegy. Více to také zajímá vysokoškoláky. I když od loňského června zaměstnavatel nemůže zakázat pracovníkům mluvit ve firmě o svých výdělcích, pouze 11 procent lidí uvedlo, že zná přesně plat kolegů na stejné pozici. Alespoň přibližnou představu má 63 procent dotázaných. Zároveň platí, že mladší ročníky mají lepší přehled. Každý třetí zaměstnanec ve věku nad 54 let vůbec netuší, kolik kolegové berou.
Mzdy a otevřenost firem
Naopak jen zhruba osm procent respondentů uvedlo, že se ve firmě zcela otevřeně hovoří o mzdách. Loni to ale bylo ještě méně – pět procent. Spíše neformálně se o platech hovoří u 30 procent zaměstnanců proti 27 procentům v loňském roce.
„Otevřenější debata o odměňování bude pro řadu firem i zaměstnanců změnou, ale neměla by být vnímána jako hrozba. Cílem směrnice není rozdělovat kolegy, ale nastavit férovější podmínky a dlouhodobě snižovat nerovnosti v odměňování, zejména mezi muži a ženami,“ uvedla HR ředitelka Provident Financial Barbora Pencová k průzkumu pro tuto společnost. Agentura Ipsos se ptala tisícovky respondentů.
Polovina mladších zaměstnanců ve věku 18 až 26 let uvedla, že o své odměně hovoří zcela běžně nebo alespoň neformálně. V běžné populaci je to jenom 38 procent. Poměr se ale oproti loňsku také zvýšil. Loni totiž takto odpovídalo 32 procent dotázaných zaměstnanců.
Mlčenlivost už neplatí, doložky zůstávají
Doložku o mlčenlivosti má stále podepsanou téměř pětina zaměstnanců, i když podle flexinovely přijaté v loňském červnu už neplatí. Dalších 30 procent lidí neví, jestli ji podepisovalo. Více než polovina ji podepsanou nemá. Asi 70 procent lidí si myslí, že transparentnější sdílení informace o mzdách přispívá ke spravedlivému odměňování. Stále více se jich také domnívá, že by firmy měly být více otevřené. Změnu zákony proto uvítají. Loni takto odpovědělo 65 procent, letos 70 procent.
Návrh novely, která do českého právního řádu promítá směrnici Evropského parlamentu a Rady EU o transparentnosti odměňování, je po připomínkovém řízení, ale ještě neprošel Parlamentem. ČR měla povinnost tuto směrnici transponovat do 7. června 2026.
Novela zavádí právo zaměstnance písemně požádat zaměstnavatele o informaci o vlastní odměně a o průměrné odměně ve srovnatelné skupině prací, rozdělené podle pohlaví. Jedno z nejdiskutovanějších pravidel se zřejmě už ale rozhodlo. Zaměstnavatelé nebudou muset povinně uvádět výši mzdy nebo její rozpětí v pracovních inzerátech.
Mohlo by vás zajímat
Od loňského roku platí to, že zaměstnavatel nesmí zaměstnancům zakazovat mluvit o jejich vlastní mzdě.
