Evropská komise v Bruselu hostí pětičlennou delegaci hnutí Tálibán, s níž chce projednat podmínky pro nucené návraty Afghánců, kteří v EU nedostali azyl. Belgie kvůli tomu představitelům režimu vydala přísně omezená víza s platností na jediný den. Jde o vůbec první návštěvu zástupců Tálibánu v evropských institucích od jejich návratu k moci v roce 2021. Přestože Brusel trvá na tom, že jednání je čistě technické a neznamená uznání režimu, schůzka vyvolala ostrou mezinárodní kritiku.
Nedávno Evropa vítala lidi prchající před tvrdou vládou Tálibánu. Nyní bude jednat se zástupci hnutí v Bruselu, aby projednali podmínky, za kterých by někteří Afghánci mohli být posláni zpět do jejich vlasti. Belgie v pondělí oznámila, že vydala víza pětičlenné delegaci.
Jen na jeden den a jen Belgie
Víza jsou spojena s přísnými omezeními. Zástupci islamistického hnutí se nebudou moci volně pohybovat po schengenském prostoru.
„Jedná se o víza s omezenou územní platností a omezenou dobou trvání. Pouze pro Belgii a pouze na jeden den,“ zdůraznil mluvčí belgického ministerstva zahraničí.
Ministerstvo z bezpečnostních důvodů odmítlo sdělit přesné datum návštěvy. Zdroje z Kábulu však americkému deníku The New York Times sdělily, že víza jsou platná na úterý 23. června, kdy se má schůzka konat.
Pouze technikálie?
Bruselská exekutiva, která schůzku zorganizovala, trvá na tom, že se jedná o čistě technické jednání a v žádném případě nepředstavuje uznání vlády Tálibánu. Navazuje na podobné kolo rozhovorů, které se konaly v lednu v Kábulu.
Bude to však první návštěva zástupců afghánského hnutí evropských institucí od doby, kdy se Tálibánci v roce 2021 vrátili k moci poté, co se ze země stáhly po dvou dekádách americké jednotky a další jejich spojenci včetně českých vojáků. Od té doby statisíce Afghánců požádaly o azyl v Evropě.
Návrat uprchlíků
Podle dokumentu, který viděla agentura Reuters, se diskuse s Komisí zaměří na „návrat a zpětné přebírání afghánských státních příslušníků bez práva pobytu v Evropské unii“. Návštěva se koná po dlouhé debatě o tom, zda a jak by měly evropské vlády jednat s afghánským vedením. Komise nezveřejnila, kteří zástupci byli na schůzku pozváni. Několik představitelů Tálibánu totiž podléhá sankcím Unie.
Plánovaná schůzka vyvolala ostrou kritiku ze strany organizací pro lidská práva. Amnesty International a Human Rights Watch tvrdí, že spolupráce zaměřená na deportace by mohla ohrozit Afghánce, kteří jsou odpůrci islamistického hnutí. A porušit tím hodnoty, které má evropský blok dodržovat.
Mohlo by vás zajímat
Kritika Komise
„Zoufalé scény lidí – včetně zaměstnanců EU – prchajících z Afghánistánu jsou nedávnou vzpomínkou,“ připomenula Eve Geddieová z Amnesty International. „Je neuvěřitelné, že by se EU nyní pokoušela deportovat lidi do Afghánistánu, který se mezitím stal pouze nebezpečnějším,“ uvedla.
Laureátka Nobelovy ceny míru Malála Júsufzájová také pozvání do Bruselu odsoudila. Uvedla, že je „otřesená a hluboce znepokojená“. „Evropa nesmí legitimizovat režim zodpovědný za jednu z nejhorších krizí v oblasti lidských práv na světě,“ napsala na X. Jakákoli spolupráce s Tálibánem by měla být založena na právech afghánských žen a dívek, dodala.
Stín visící nad rozhovory
Od svého návratu k moci Tálibán postupně odebírá práva ženám ve všech sférách veřejného života. Hnutí vyloučilo dívky ze středních a vysokých škol a vytlačilo ženy z většiny pracovních míst. Zavedlo také přísná pravidla, jak se mají dívky a ženy oblékat a vystupovat na veřejnosti.
Zásahy afghánského režimu sahají daleko za práva žen. Lidskoprávní skupiny obviňují Tálibán z útoků na novináře, aktivisty, kritiky vlády a osoby spojené s bývalou afghánskou administrativou podporovanou Západem. Země se nachází v hluboké ekonomické krizi.
Podle Světového potravinového programu OSN čelí více než 17 milionů Afghánců – zhruba třetina populace – potravinové nejistotě. Afghánistán zároveň absorboval desítky tisíc navrátilců z Íránu a Pákistánu, což dále zatěžuje již tak složitou situaci v zemi.
