Francouzské finance se ocitly v nebezpečné spirále. S deficitem přesahujícím pět procent HDP a dluhem vysoko nad unijními limity čelí Paříž nejen přísnějšímu dohledu Evropské komise, ale i rostoucím úrokům na finančních trzích. Slabý hospodářský růst a absence parlamentní většiny vyostřily souboj o rozpočet před dubnovými prezidentskými volbami.
Francouzský rozpočtový schodek se loni přiblížil 5 procentům HDP, což je téměř dvojnásobek, než je unijní strop ve výši 3 procent. Evropská komise nyní tlačí na Paříž, aby do roku 2029 dokázala konsolidovat veřejné finance. Vláda přitom nemá v parlamentu většinu. Hrozí tedy, že rozpočet na příští rok poslanci neschválí.
Daňová stabilita
Ministr financí Roland Lescure minulý týden v projevu k obchodním lídrům slíbil větší daňovou stabilitu. Trval na tom, že si druhá největší unijní ekonomika zajistí rozpočet na příští rok. „Základem je dát Francii rozpočet,“ řekl.
Debata o rozpočtu ve francouzském parlamentu nabrala na naléhavosti. Národní institut pro statistiku a ekonomické studie (INSEE) uvedl, že francouzská ekonomika ve druhém čtvrtletí stagnovala poté, co se v prvních třech měsících propadla o 0,2 procenta. Kupní síla domácností na spotřební jednotku také klesla, a to o 0,6 procenta. Tato čísla zpochybňují vládní prognózu růstu ekonomky o 0,7 procenta za celý rok.
Různá řešení
Prezidentští kandidáti nabízejí odlišné recepty, jak veřejné finance stabilizovat. Šéfka Národního sdružení Marine Le Penová volá po drastických škrtech ve výdajích. „Vláda musí drasticky snížit své výdaje,“ uvedla favoritka prezidentských voleb, které se konají příští rok v dubnu.
Bývalý premiér Édouard Philippe zase argumentoval, že Francouzi budou muset pracovat déle. Levicový Jean-Luc Mélenchon z uskupení Nepoddajná Francie navrhl ukončení dotací pro podniky.
Vláda chce udržet letošní deficit blízko 5 procent HDP, zhruba na úrovni z minulého roku. Evropská komise je ale méně optimistická. Očekává, že deficit letos dosáhne 5,1 procenta a v příštím roce se vyšplhá až na 5,7 procenta, pokud kabinet rázně neseškrtá výdaje.
Čtvrtý nejvyšší deficit
Francie měla loni podle Eurostatu čtvrtý nejvyšší deficit v EU. Rumunsko vykázalo deficit ve výši 7,9 procenta HDP, následované Polskem se 7,3 procenty, Belgií s 5,2 procenty a Francií s 5,1 procenty. Jedenáct členských států bylo na úrovni unijní referenční hodnoty ve výši 3 procent nebo nad ní. Průměr eurozóny činil 2,9 procenta, přičemž Kypr, Dánsko, Irsko, Řecko a Portugalsko loni zaznamenaly rozpočtové přebytky. Česko vykázalo rozpočtový schodek ve výši 2,1 procenta HDP.
Veřejný dluh Francie už dosahuje 115,6 procenta HDP, což je třetí nejvyšší úroveň v EU po Řecku a Itálii. Komise očekává, že v příštím roce překročí 120 procent. To by bylo více než dvojnásobek úrovně povolené fiskálním rámcem EU.
Brusel chce řešení do roku 2029
Unijní smlouvy počítají s tím, že jednotlivé země mohou mít rozpočtové schodky v maximální výši tří procent HDP a celkový veřejný dluh nepřesahující 60 procent HDP. Překročení těchto limitů ale nespouští automatickou pokutu. Může to ale vést k důkladnější kontrole v rámci postupu EU při nadměrném schodku, což je formální proces, který monitoruje a tlačí členské země k tomu, aby své finance uvedly do normálu.
Francie vstoupila do režimu při nadměrném deficitu už v roce 2024. Brusel Paříži nařídil, aby do roku 2029 uvedla své finance do souladu s unijními pravidly. Belgie, Itálie, Polsko, Rumunsko a Slovensko patří mezi další země, které se mají polepšit.
Mohlo by vás zajímat
Trhy jsou netrpělivé
Pokutu až do výše 0,05 procenta HDP může Brusel uložit každých šest měsíců, pokud země eurozóny opakovaně nejedná. Pro Francii je však tlak finančních trhů větší hrozbou. Investoři požadují vyšší odměnu pro nákup francouzských vládních dluhopisů.
Také českou vládu kritizuje opozice za plánovaný rozpočtový schodek na příští rok. Má dosáhnout 389 miliard korun. Podle opozice je to cesta k bankrotu, v době hospodářského růstu nedává smysl a povede k poklesu životní úrovně Čechů.
Návrh ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) představuje druhý nejvyšší rozpočtový deficit v historii Česka po roce 2021. Tehdy Česko v době lockdownů a pandemie covidu-19 mělo schodek 419,7 miliardy korun. Letos by měl stát hospodařit s deficitem 310 miliard korun.
