Před půlrokem cena emisních povolenek skokově vystoupala na pětadvacet euro za tunu CO2. Aktuálně se prodávají zhruba za 23 euro za tunu. Uvolnění britských povolenek za rok 2019 bude mít za následek další pokles jejich ceny. Z dlouhodobého hlediska však cena povolenek násobně poroste.
S nárůstem ceny emisních povolenek až na třicet euro za tunu v podstatě jako s jistou věcí počítá třeba švýcarská banka USB, na jejíž prognózy bývá tradičně spolehnutí. Dobře informovaný portál Montel nicméně už teď předpokládá, že obavy o ekologickou budoucnost Země vytvářejí psychologický základ pro tlak na další růst cen. Povolenky by se podle jeho odhadů v letošním roce mohly dostat až na čtyřicet euro za tunu CO2.
Je na místě připomenout proč se vlastně v poslední době kolem povolenek a jejich ceny vede tak živá diskuze. Obchodování s povolenkami je hlavním nástrojem Evropské unie pro snižování emisí skleníkových plynů v průmyslu a energetice. Cílem revize evropské směrnice i českého zákona je podle ministerstva životního prostředí ekonomicky efektivní snižování emisí v letech 2021 až 2030.
Novela zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, která se čerstvě stala součástí českého právního řádu, zavádí i takzvaný modernizační fond. Z něj půjdou peníze mimo jiné na snižování emisí a podporu obnovitelných zdrojů energie.
Do modernizačního fondu by mělo plynout v příštích deseti letech z prodeje povolenek zhruba 100 miliard korun, přičemž by se měly zvýhodňovat projekty v regionech postižených útlumem těžby uhlí. Jde o Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský kraj.
Na tomto místě je třeba připomenout, že poněkud přehlíženým a nedoceněným způsobem výroby obnovitelných zdrojů je produkce biometanu. Zjednodušeně řečeno jde o cirkulární technologii, která na jedné straně pomáhá likvidovat městský odpad, na druhé straně pak produkuje komoditu, která zanechává minimální uhlíkovou stopu.
Modernizační fond a prostředky, které jeho prostřednictvím stát plánuje podporovat snižování emisí, jsou pro výrobce biometanu vítaným povzbuzením. Jak ukazují příklady ze zahraničí, například ze Švédska či z Francie, právě využití biometanu například v městské dopravě je právě tím ekonomicky efektivním způsobem snižování emisí, které je cílem Evropské unie.
Výroba biometanu i diskuze o jeho využívání jsou v Česku stále teprve na začátku. Jak ale ukazuje fungování bioplynky v Rapotíně, jde o technologii, která jednoznačně není slepou vývojovou cestou.
