Zrušené výběrové řízení na generálního ředitele národního operátora energetické přenosové soustavy (ČEPS) a místo toho dovolení dalšího člena představenstva, který dříve pracoval ve firmě současné ministryně průmyslu a obchodu Marty Novákové. Tak ve zkratce vypadaly poslední dva dny v jedné z klíčových státních fire, která za první pololetí měla zisk 2,9 miliardy korun a to se jednalo o jeden z horších ročníků.
ČEPS – provozovatel přenosové soustavy České republiky měl podle původních plánů mít po dnešním jednání dozorčí rady nového nebo staronového předsedu či předsedkynu představenstva. Mezi zájemci byla velice zajímavá jména. Například Eva Colloredo-Mansfeld, Miroslav Vrba – bývalý místopředseda představenstva a dlouholetý zaměstnanec ČEPS (ještě z doby, kdy firma spadala pod ČEZ, poté stál u zrodu samostatné ČEPS) a který byl odvolán v březnu 2017 nově dosazeným vedením Ministerstva průmyslu a obchodu, Richard Vidlička, který byl do loňského léta generálním ředitelem ČEZ Distribuce, Karel Pícl – také bývalý člen představenstva ČEPS (tam byl zvolen na konci března 2016 po odvolání tehdejšího generálního ředitele Vladimíra Tošovského, v ČEPS působil od jejího vzniku v roce 1998 a předtím působil v různých organizačních složkách správy přenosové soustavy – SČE a ČEZ). Dalším kandidátem byl zmiňovaný Vladimír Tošovský někdejší generální ředitel a pozdější ministr průmysl a obchodu v úřednické vládě Jana Fischera (2009-2010). Ani tento výčet jmen však dozorčí radě nestačil, aby si jeho členové vybrali a výběrové řízení bylo zrušeno.
Důvody zrušení výběrového řízení, v němž byly nastaveny celkem přísné podmínky – například požadavek na alespoň tříleté vedení firmy o nejméně 300 zaměstnancích v posledních 5 letech, nejsou známy. Zajímavostí je, že například bývalý ředitel Tošovský tuto podmínku nesplnil o půl roku, ostatní uchazeči o 7 měsíců či rok. I když více než tříleté vedení velkých firem každý z nich má.
Ve čtvrtek se dozorčí rada rozhodla doplnit představenstvo a zvolila Radka Hartmana. Představenstvo je tak kompletní a v nejbližší době bude volit nového generálního ředitele. Dnešním zvolením se z Hartmana stal velký favorit na loni uvolněné křeslo generálního ředitele ČEPS. „Jmenováním pana Radka Hartmana členem představenstva dává dozorčí rada jasně najevo, že je pro ni zásadní prioritou zajistit nejen kompletní vedení společnosti, ale také využít jeho bohatých profesionálních manažerských zkušeností pro další rozvoj společnosti ČEPS,“ uvedl předseda dozorčí rady firmy a náměstek ministryně průmyslu a obchodu pro suroviny a energetiku René Neděla.
Jméno Radka Hartmana je pro většinu lidí z energetického businessu velkou neznámou. Velkou zajímavostí však je, že ho velice dobře zná současná ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (ANO), která Hartmana dlouhou dobu zaměstnávala ve své firmě U&Sluno (2009-2016) v létech 2013-2016 dokonce působil jako „managing director“ tedy hlavní řídící osoba. Poté Hartman působil v poradenské společnosti Ernst&Young.
O firmě U&Sluno jsme psali v loňském roce v souvislosti s tím, že firma v rozmezí let 2002 a 2003 provedla operaci s akciemi v hodnotě přesahující 30 miliónů korun s neznámou britskou společností. Za tu vystupovala osoba, figurující v celosvětově známé aféře s přeléváním peněz do daňových rájů, známé pod názvem Panama Papers.
Novákové firma dodává systémy obchodním řetězcům, které pak pomáhají řídit jejich sklady či zboží v prodejnách. Jména získala podle příjmení dvou zakladatelů – Zdeňka Sluky a manžela stávající ministryně Ladislava Nováka. V současnosti je jediným vlastníkem podniku Marta Nováková. Společnost se sídlem v Ostravě měla či má mezi klienty například Ahold, Tesco, Stock nebo Datart. Služby poskytovala i například floridskému Disneylandu. Jediným akcionářem je dnes Marta Nováková, která do nástupu na ministerstvo průmyslu a obchodu působila jako prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu a viceprezidentka Hospodářské komory.
Souboj o šéfa ČEPS by se mohl zdát jako marginální „hra o trůny“ ve skutečnosti se za ním skrývají miliardy korun. Evropská unie tlačí členské státy k zavedení chytrých přenosových sítí. Odhady Evropské komise v roce 2015 byly, že do tuzemské energetiky má na její modernizaci putovat v následujících 25 letech (do r. 2040) 155 miliard korun. A právě ČEPS by měl být klíčovým příjemcem, případně přerozdělovatelem těchto peněz. Sama firma ročně investuje téměř 4 miliardy do modernizace své přenosové soustavy. To všechno jsou zajímavé částky na jejichž rozdělení může mít topmanagement nezanedbatelný vliv.
Jiří Reichl
