Ministři v demisi schválili střednědobý plán ministerstva obrany, který by se měl stát jedním z podkladů k aktualizaci materiálu Koncepce výstavby Armády ČR. Dokument byl sice určen ministrům jen pro informaci, což se považuje za formální krok, přesto je velice důležitý z hlediska bezpečnosti a plánů na její zajištění do budoucna. Podle bývalé náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého bude úplně zásadní, aby politici splnili to co slíbili, tedy, že v roce 2024 bude rozpočet Obrany 2% HDP, o čemž pochybuje. Druhý problém podle něj bude, pokud se nezmění akviziční systém.
Střednědobý plán Ministerstva obrany ČR, který na konci minulého týdne schválili ministři dosluhujícího kabinetu, shrnuje nejrůznější armádní a ministerské materiály a nastiňuje, kudy by se měl celý resort ubírat v následujících letech. Zajímalo nás tedy, co na tuto koncepci říkají ti, kteří se obrannou politikou, či vojenským průmyslem dlouhodobě zabývají.
Například bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý označil předložený plán za hodně ambiciózní. „Ze zkušenosti víme, že současný akviziční systém má problémy s mnohem nižšími nárůsty. Neschopnost pokračovat v hlavních projektech – viz dnes 3D radary, vrtulníky, TITUSy ….. jsou varováním, zda se nejedná zase jen o vzdušné zámky,“ uvedl ve zhodnocení předloženého materiálu.
Prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky (AOBP) a kandidát na prezidenta ČR Jiří Hynek řekl, že materiál sice není špatný, ale problém je, že podobným dokumentům už nikdo nevěří. „Za posledních 20 let jich bylo zpracováno takové množství, že se to snad ani nedá spočítat. Většina jich už neplatila v době, kdy byly prezentovány. A všechny tyto dokumenty měly jedno společné. V dlouhodobém horizontu počítaly s nárůstem výdajů na obranu a většinou v době, kdy vláda, která materiál schválila už nevládla,“ předestřel paralelu minulostí se současností Hynek.
Andrej Čírtek z firmy Czechoslovak Group, která se zaměřuje také na obrannou a bezpečnostní technologii uvedl, že se holding přiklání k častému názoru příslušníků bezpečnostní komunity, že akviziční systém ministerstva není v pořádku a nezvládá rozpočet na akvizice vyčerpat ani nyní, natož v situaci, kdy by rozpočet stoupl na 2 procenta HDP. „Při realizaci akvizic je třeba procházet výrazně složitějším procesem než před rokem 2010 a přitom po stránce vytváření odborných a výkonných akvizičních týmů je na tom rezort hůř než tehdy,“ podotkl Čírtek. Podle něj je však důležité, aby rezort dokázal do všech zmíněných projektů zapojit český průmysl a nepřenechal ho zahraničním dodavatelům. „Pokud peníze investované do obrany zůstanou v české ekonomice, velká část nákladů se státu vrátí a zároveň podpoří růst hrubého domácího produktu,“ upozornil Andrej Čírtek.
Podle ministryně obrany v demisi Karly Šlechtové bylo při kalkulacích postupováno tak, aby bylo dosaženo maximální tempo růstu investic formou programového financování a aby byl zajištěn postupně narůstající počet personálu. „Současně jsou běžné výdaje udržovány na minimální výši, která ovšem plně zabezpečí veškeré oblasti běžného života. Na působení sil a prostředků rezortu MO v operacích v zahraničí, k posílení účasti sil na mezinárodních cvičeních, cvičeních s mezinárodní účastí i národních cvičeních k udržení interoperability se spojenci a rozvoji bojových schopností AČR (prioritně s rozsáhlejším vyvedením vojsk) budou vyčleňovány peněžní prostředky v nezbytném rozsahu (okolo 4 %),“ uvádí Šlechtová v materiálu.
Zvýšení na 2% HDP nikdo nevěří. Odborníci navíc míní, že by Obrana neuměla peníze efektivně utratit
„Ve vazbě na požadavky závazku ke zvyšování obranných výdajů (tzv. Defence Investment Pledge) ze summitu NATO ve Walesu v roce 2014 a v souladu s Obrannou strategií ČR je předpokládáno, že podíl rozpočtu rezortu MO na HDP dosáhne 2,0 % v roce 2024,“ uvádí se mj. v materiálu, který schválili ministři končícího vládního kabinetu. Právě tuto pasáž považuje bývalý náčelník generálního štábu a dnes konzultant Jiří Šedivý za klíčovou. „Úplně zásadní bude, aby politici splnili to co slíbili – 2024 do výše 2% HDP (docela o tom pochybuji. Dnes má rezort rozpočet 58,893 mld, v roce by měl mít 129,57 mld, což je více než dvojnásobek. Druhý problém – pokud se nezmění akviziční systém, nebude schopen investice realizovat,“ uvedl svou analýzu Jiří Šedivý. Upozornil na to, že materiál schválen vládou se zřejmě opírá i o některé zastaralé dokumenty – například Koncepce výstavby Armády ČR 2025 (KVAČR). „Tento dokument je dávno ale překonaný. Především ze dvou důvodů. První – KVAČR již v době svého vzniku nereagoval na výrazně se měnící bezpečnostní prostředí, druhý – plán investic do roku 2025 vychází z předpokladu, že v roce 2024 bude ČR vyčleňovat 2% HDP na obranné výdaje. Současný vývoj naznačuje, že tento cíl nebude dosažen. Přesto s ním plán počítá jako s danou věcí,“ upozornil generál v záloze.
Současný tzv. boj proti korupci je z bezpečnostních hlediska nebezpečnější než korupce sama,“ Jiří Hynek, prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu
„Podíl mandatorních výdajů uvedených v tabulce je pod limitem 50%. Tento podíl by se měl snížit z roku 2018 kdy je plánován na 31.191,2 mld CZK (rozpočet 58 893,4 mld CZK) což je 53% /v letech 2016 skutečné výdaje 26 812,6 mld CZK což bylo 60% rozpočtu; 2017 skutečné výdaje 29 004,1 mld CZK což bylo 55% rozpočtu/ na 32,28% v roce 2025. Toto snížení se jeví jako přílišné, vlastně by na investice a provoz zůstalo téměř 68 % rozpočtu v letech 2024 a 2025,“ dodal Jiří Šedivý s tím, že podle něj je správné zvyšovat investice do úrovně 20% (v roce 2016 byly 10%, v roce 2017 16% a v tomto roce 17%).
„V textu je, ovšem uvedeno jen jaké jsou podíly investic do hlavních druhů vojenské techniky, což je zavádějící. V textu je uvedeno i to, že celkové výdaje programového financování dosáhnou až 30%. (v roce 2018 jsou plánovány výdaje programového financování ve výši 17% a je velmi pravděpodobné že se je nepodaří ani investovat do nákupu hlavních druhů vojenské techniky ani do nemovité infrastruktury). Pokud by se měly v cílovém stavu zvednout na uvedených 30%, znamenalo by to investovat v celém rozsahu – programového financování až 38,871 mld CZK (17% programového financování v roce 2018 je 10,2035 mld CZK. Téměř čtyřnásobné zvýšení investic bude představovat opravdovou potřebu mít efektivně pracující akviziční systém,“ dodal s tím, že by v dokumentu měly být garance navyšování rozpočtu. „Pokud nebude navyšování realizované, nebude možné modernizovat armádu podle předloženého plánu,“ uzavřel bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý.
Podle mediálního zástupce Czechoslovak Group Andreje Čírtka tolikrát zdůrazňovaná 2 procenta HDP na obranu mají reálný význam, protože dokáží ochotu ČR sdílet náklady na obranu v rámci NATO a spojenectví s USA. „Zároveň přispívají i k myšlence obranné autonomie v rámci EU. V dnešní době, kdy americká administrativa zdůrazňuje nutnost sdílení břemene nákladů na bezpečnost, je splnění tohoto cíle důležitější než kdykoliv předtím. Pokud skutečně dojde ke zvýšení podílu českého HDP na obranu, bude stát před rezortem obrany úkol je skutečně použít do investic na zvýšení schopností české armády,“ řekl Čírtek.
Prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek upozornil, že řada zemí, které v minulosti ignorovaly vlastní obranu (což je většina evropských zemí) umí výrazným způsobem navýšit rozpočet v horizontu 2-3 let. „Uvedu příklad Estonska (byl jsem tam na návštěvě nedávno, takže mám čerstvé zkušenosti – 2011 – 1,75% HDP, 2012 – 2,00%, 2013 – 2,09%, … jinými slovy, když se chce, tak to jde,“ řekl Hynek.
Podle Hynka je jeden ze zásadních problému ministerstva obrany nefunkčnost akvizičních procesů. „Stávající stav je takový, že ani ten mizerný rozpočet, který máme, není MO schopno využít. Problém je částečně v zákonech, částečně ve zbytnělých interních byrokratických předpisech MO (které již tak špatné zákony výrazně zhoršují) a částečně v obavách ze skandálů, kriminalizace apod. Současný tzv. boj proti korupci je z bezpečnostních hlediska nebezpečnější než korupce sama,“ řekl Hynek. Dalším problémem v rozpočtu je podle Hynka jeho struktura. „Na vyzbrojování (programové financování) by mělo být dáváno alespoň 30%. My dáváme méně než 10% (nevím přesné číslo, musel bych to hledat). A co je ještě horší, plánujeme pro 2019 dávat méně než 10%,“ dodal.
Prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu souhlasí s bývalým náčelníkem generálního štábu, že ministerstvo obrany a armáda má příliš vysoký podíl mandatorních výdajů. „Estonci na platy dávají pouze 23%, zbytek je vyzbrojování, údržba, provoz, výcvik, mise, my na personální výdaje plánujeme na rok 2019 dávat téměř 50%,“ upozornil Hynek.
„Souhrnně řečeno na obranu dáváme hodně málo, ve špatné struktuře a ještě vyčleněné prostředky neumíme využít. Jako nejvíce alarmující ale vidím, že předkládaným dokumentům již nikdo nevěří. Není to chyba stávající vlády, ale dlouhodobý problém. Pro svoje tvrzení, že dokumentům nikdo nevěří, si dovolím jeden argument. World Economic Forum každoročně stanovuje žebříček konkurenceschopnosti jednotlivých zemí. ČR je ze 133 hodnocených zemí na 31. místě. Ale třeba v položce důvěra veřejnosti v politiky jsme 89., ještě pro zajímavost – v položce břemeno vládních regulací 119., v efektivitě vládních výdajů 81,“ argumentuje Jiří Hynek.
Na závěr však přidává také názor, jak by mělo ministerstvo obrany pořizovat majetek:
- Využívat platné zákony a nesvazovat si ruce interními předpisy, které jdou nad rámec zákonů. Takové interní přepisy bez náhrady zrušit.
- Na zavedené výrobky, které dodává český výrobce a je s jeho dodávkami spokojenost, využívat víceleté rámcové smlouvy. Sníží se tím administrativní zátěž a uživatel bude dostávat kvalitní výrobky za dobré ceny.
- Připravovat definování technicko-taktických parametrů ve spolupráci s domácím průmyslem (Takto to stanovuje i dokument NATO „Framework for NATO-Industry Engagement“). MO se tak vyvaruje, že definuje takové požadavky, které jsou nesplnitelné, nebo naopak nedostatečné. Dost často se toto stává.
- U velkých zakázek, kde existuje domácí výrobce, využívat výjimky ze Smlouvy o fungování EU. Dělají to tak země nejen na západ od nás.
„Důležitým předpokladem pro kvalitní a efektivní zajištění obrany České republiky (ČR) je odpovídající výše a stabilita zdrojového rámce. Pouze se stabilním zdrojovým rámcem lze koncepčně, technicky, organizačně a v potřebném čase naplánovat, připravit a realizovat záměry rozvoje Ministerstva obrany (dále jen „rezort MO“) a především Armády ČR (AČR) vyplývající z právních norem, Bezpečnostní strategie ČR, Obranné strategie ČR, Dlouhodobého výhledu pro obranu 2030, Koncepce výstavby AČR do roku 2025 (KVAČR), z dokumentů schválených vládou ČR a ze závazků vyplývajících z členství ČR v NATO a EU,“ dodává za zbrojařské firmy Hynek.
Jiří Reichl
