Stav pražského Libeňského mostu je natolik katastrofální, že experti Kloknerova ústavu doporučují postavit most nový. Ekonomický deník má jejich zprávu k dispozici. Situace v pražském Technické správě komunikací houstne. Není vyloučeno, že na plánované páteční dozorčí radě budou padat hlavy.
Ve čtvrtek 18. ledna spadla zástupcům pražského magistrátu a Technické správy komunikací na pracovní schůzce na Kloknerově ústavu čelist (výzkumný a zkušební ústav hmot a konstrukcí stavebních ČVUT– pozn. red.) Dozvěděli se, že budou muset zcela uzavřít známý Libeňský most. Do ranních hodin se proto horečnatě řešilo, co s dopravou v této exponované lokalitě. Jeden z rámů mostu má aktuální maximální možnou zatížitelnost pouhých 5 tun s vyloučením tramvajové dopravy.
Aby mohla mostem projet alespoň jedna tramvaj, musí být provizorně podepřeno několik průřezů rámu. Vyplývá to z materiálu Kloknerova ústavu, který má Ekonomický deník k dispozici. „V rámci jednacího řízení bez uveřejnění pak byla vybrána pro nutnou rekonstrukci firma SMP CZ. Osloveno bylo podle interních informací přes pět společností,“ sdělil Ekonomickému deníku insider z pražského magistrátu, který si přál zůstat v anonymitě.
Součástí materiálu Výzkumného a zkušebního ústavu hmot a konstrukcí stavebních, jak se Kloknerův ústav oficiálně jmenuje, je i jasné doporučení postavit most zbrusu nový. Nejslabší místa mostu jsou na libeňské straně.
Experti se v materiálu zabývají v podstatě pouze dvěma možnostmi, jak s mostem v totálně havarijním stavu naložit. První z nich je stavba zcela nového mostu, bez původní stavby, jak bylo plánováno. Jenže tato alternativa naráží na mantinely výzev ohledně památkové péče. Druhým řešením pak je „radikální rekonstrukce“, zaměřená na zesílení nebo náhradu vybrané nosné části mostu, „spolu s ošetřením povrchů s cílem maximálně obnovit estetický vzhled a zvýšit životnost“. O stránku zprávy Kloknerova ústavu dále se už ale lze dočíst, že trvanlivosti a životnosti dle aktuálně platných standardů lze dosáhnout pouze jednou alternativou: „Stavbou zcela nového mostu. A to bez využití původní spodní stavby jak bylo naplánováno.“
Experti z Kloknerova ústavu kalkulují, na kolik by mohlo obnovené spojení pražských Holešovic s Libní vyjít. Radikální rekonstrukce mostu je naceněna minimálně na 550 milionů korun. Nový most podle původního projektu, s využitím původní spodní stavby o šíři 26 metrů, byl vypočten na cenu 385 milionů korun. „Zcela nový most šíře 21 metrů, včetně spodní stavby lze ocenit až dle položkového rozpočtu podrobného projektu. Lze odhadovat cenu 600 milionů a více,“ stojí ve zprávě, která hýbe vedením hlavního města.
Experti zároveň došli k závěrům, že u rekonstrukce přemostění by byly vyšší náklady na údržbu a provoz. Ponechané materiály u takto zrekonstruovaného přemostění Vltavy by pak zapříčinily nižší životnost stavby.
Parcelace vlivu
Na TSK mezitím zuří zákulisní boj. Na minulý pátek byla naplánovaná dozorčí rada, která podle interních informací měla zamíchat managementem podniku, v němž usedají nominanti politických stran, které vedou magistrát. Podle zákulisních informací z pražského magistrátu měli být odvoláni dva členové představenstva. Spekulovalo se o jménech generálního ředitele Petra Smolky a jeho náměstka Jiřího Trávníčka. Dozorčí rada ale neproběhla, nervozita však nepolevila. Možné repete by se mohlo odehrát tento pátek. Zda k tomu nakonec dojde, a kdo by mohl být odvolán z představenstva městské společnosti není za stávajícího rozdání politických karet stoprocentně jasné.
Objevují se už ale informace, že se situace avizovaným směrem nevyvíjí ani ne tak kvůli havarijnímu stavu mostů: spadlá Trojská lávka, uzavřený „Libeňák“, a problémy s jedním z nejfrekventovanějších mostů – Hlávkovým. Zevnitř magistrátu totiž prosakují informace, že by se vedení TSK mohl po divokém hlasování dozorčí rady ujmout místopředseda představenstva Filip Neusser, spolupracovník bývalého šéfa Strany zelených Matěje Stropnického, který má aktuálně blízko k hnutí ANO. „Neusser je partnerem mluvčí hnutí ANO Lucie Kubovičové,“ sdělilo Ekonomickému deníku několik na sobě nezávislých zdrojů. Filip Neusser se k otázce na toto téma odmítl vyjádřit. „Vzhledem k charakteru vašich dotazů, které jsou přímo směřovány na pana náměstka Neussera, nejsem oprávněna na ně odpovídat,“ zareagovala na dotazy Ekonomického týdeníku mluvčí TSK Barbora Lišková.
Už delší čas se v pražských kuloárech objevují informace o Neusserových kontaktech a schůzkách s pražským podnikatelem Pavlem Růžičkou, spolumajitelem společnosti Brudra a jeho údajném vlivu na městské zakázky. Ekonomický deník proto oba muže kontaktoval, aby tyto informace dostaly punc stoprocentní validity, nebo je oslovení pánové vyvrátili. Ani jeden z oslovených ale nezareagoval.
V TSK jde aktuálně o parcelaci politické moci, firmou protékají stovky milionů korun, řeší se například miliardový městský okruh. TSK je zdrojem lukrativních zakázek pro řadu privátních společností.
Před necelým rokem navštívila TSK policie. Z výhody při zadání veřejné zakázky detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu obvinili vedoucího oddělení telematických systémů Jaromíra Muchku a jeho podřízenou Marii Šedivou. Podle měli „vědomě zvýhodnit“ společnost Camea. V pořadí třetí obviněný a jednatel firmy Pavel Valenta pak měl oba úředníky podle policie uplácet.
Situace na TSK se vyostřila poté, co se počátkem prosince zřítila do Vltavy Trojská lávka a byl uzavřen Libeňský most. Kvůli těmto trablům byl odvolán dosud „jen“ vedoucí oddělení mostů TSK Jan Zemánek.
Stav mostů, které TSK v Praze spravuje, je přitom dlouhodobě alarmující. Podle interních informací z TSK se jich 130 ze sedmi stovek nachází ve třech nejhorších kategoriích sedmistupňové škály. „Z toho je 23 mostů ve druhém nejhorším stavu a tři jsou havarijní – ty už jsou úplně zavřené. Zřícená trojská lávka byla ve stupni šest, kde je také například Libeňský most nebo most Palackého,“ řekl po obnažení problémů s mosty zastupitel za trojkoalici, bývalý šéf Strany zelených, Matěj Stropnický.
Jan Hrbáček
