Mluvil o sériových vrazích, fascinovalo ho vojenství a kolegové se před ním navzájem varovali. Ve škole přitom podle učitelů nepůsobil problémově a ve střeleckém klubu si nikdo nevšiml něčeho podezřelého. Čtyřiadvacetiletý mladík, který v Krakově rozpoutal krvavý útok, připomíná v některých rysech českého masového vraha z pražské Filozofické fakulty. V čem?
Oba byli uzavření, stranili se ostatních a jejich okolí je vnímalo jako zvláštní. Jejich příběhy zároveň znovu otevírají otázku, jak dobře dokážou české a polské úřady prověřovat lidi, kteří legálně získají zbrojní oprávnění.
O sériových vrazích mluvil neustále
Polská média postupně zveřejňují nová svědectví o masovém vrahovi Michału O. Skládají tak obraz mladého muže, který se výrazně odlišoval od ostatních. Podle lidí z jeho okolí ho přitahovala militaria, zbraně a příběhy sériových vrahů. Některé jeho projevy vyvolávaly rozpaky, jiné zpětně působí mnohem znepokojivěji.
Nejvýraznější svědectví přinesla polská televize TVN. Její redaktoři hovořili mimo jiné s mužem, který s ním pracoval. Ten popsal, že vojenství a zbraně měl útočník z Krakova jako hlavní koníček. Jednou dokonce přinesl do práce fotografie svých pušek, aby se pochlubil, že získal povolení a koupil si zbraně.
Mohlo by vás zajímat
Když se ho kolegové ptali, k čemu je potřebuje, odpovídal prý, že je chce mít pro vlastní zálibu. Mluvil také o tom, že by si rád zastřílel na dynamické střelnici. Zda se mu to podařilo, však jeho spolupracovník nevěděl.
Znepokojivější byla jeho fascinace vraždami. „V práci ho každý považoval za podivína. Když od něj někdo něco potřeboval nebo ho oslovil, jiný zaměstnanec říkal něco ve smyslu: ‚Nedrážděte Michała, nebo vás odrovná.‘ Neustále mluvil o sériových vrazích. Fascinovalo ho to. Každý příběh znal od začátku do konce,“ popsal muž televizi TVN.
Nešlo tedy pouze o zájem o zbraně nebo vojenskou historii. Podle tohoto svědka se mladík opakovaně vracel k příběhům lidí, kteří vraždili. Jeho okolí si všímalo zvláštního chování, ale nedokázalo v něm rozpoznat konkrétní nebezpečí
Samotář, který podle spolužačky nechtěl patřit do kolektivu
Podobný obraz přinášejí také vzpomínky lidí, kteří pozdějšího vraha znali ze školy. Jeho bývalá spolužačka Natalia ho popsala jako člověka, který se stranil ostatních. Zdůraznila přitom, že ho kolektiv neodmítal.
„Stranil se lidí. A není to tak, že by ho třída odmítala. Zvali ho na narozeniny a zapojovali ho do společných aktivit, ale mám dojem, že on sám nechtěl. Nechtěl být součástí naší skupiny,“ řekla TVN.
Jiný člověk z jeho okolí upozornil na výrazné rozpory v jeho chování. Údajně dokázal během jednoho dne pronést dlouhý projev proti Evropské unii, LGBT lidem a migrantům. Při jiné příležitosti se však rozplakal, protože se nepřipravil na výuku. „Byl to člověk plný rozporů,“ charakterizoval ho tento svědek.
Další informace přineslo Radio Ostrowiec. Jeho redaktoři hovořili s někdejším spolužákem z gymnázia, který Michała O. označil za přecitlivělého a rozporuplného. Učitelé si ho však pamatovali jinak. Podle pedagožky Anny Gęburové neměl žádné výchovné problémy, patřil do třídního kolektivu, dosahoval slušných studijních výsledků a měl rozsáhlé znalosti historie.
Věnoval se také společensky prospěšným aktivitám. Daroval krev a byl potenciálním dárcem kostní dřeně. Učitelé podle Gęburové nikdy neslyšeli, že by kreslil šibenice nebo si představoval vlastní útok, jak zazněla jiná svědectví od spolužáků.
Tento rozpor je důležitý. Lidé, kteří s ním přicházeli do styku v různých prostředích, si totiž odnášeli rozdílné dojmy. Ve škole působil jako klidný žák bez kázeňských problémů. V práci ho část kolegů považovala za podivína, který se neustále zajímal o sériové vrahy.
Ani sousedé rodiny z města, kde žil, podle Radio Ostrowiec nezaznamenali žádné výrazné konflikty. Nevěděli o hádkách ani problémech v domácnosti. Pozdějšího střelce popisovali jako klidného a málomluvného mladíka, s nímž neměli příliš mnoho kontaktů.
Vražda rodiny a potom střelba v Krakově
Útočník pocházel z Ostrowce Świętokrzyského. Bylo mu 24 let, vystudoval automobilní odbornou školu a pracoval jako soustružník v místním podniku Ostrowieckie Zakłady Materiałów Ogniotrwałych.
Podle vyšetřovatelů nejprve zavraždil členy vlastní rodiny v bytě v ulici Tylna. Oběťmi byli jeho otec, matka a mladší sestra, která přijela z Krakova navštívit rodiče. Podle informací zveřejněných TVN se útok odehrál v noci z pátku na sobotu, když rodina spala. Každá z obětí měla utrpět dvě střelná zranění hlavy. Střelbu podle všeho nikdo neslyšel.
Následující den, v sobotu 7. listopadu, vyrazil muž do Krakova. V centru města začal střílet na náhodné kolemjdoucí. Projížděl jím černým vozem Subaru a střílel z něj na lidi v okolí náměstí Rynek Główny.
Svědectví z centra Krakova
Jeden ze svědků popsal, jak v kavárně zaslechl série výstřelů. Lidé začali utíkat, někteří se vrhali na zem a další hledali úkryt ve vchodech do domů. Jiná žena vzpomínala na mladou dívku, kterou záchranáři intenzivně oživovali, ale nepodařilo se ji zachránit.
Útočník pokračoval v jízdě a střílel také směrem k tramvaji číslo 1. Cestující se v panice schovávali na podlaze. Jedna z žen popsala rodinu s malými dětmi, kterou otec a matka chránili vlastními těly.
K další přestřelce došlo na křižovatce ulic Stradomska a Dietla. Útočník tam narazil do bílého automobilu. Vystoupil a začal střílet na jeho řidiče. Svědek Krzysztof popsal, že muž za volantem utrpěl střelné zranění čelisti a zůstal ležet hlavou na volantu.
Na místo mezitím dorazili policisté, kteří útočníka pronásledovali. Mladík použil samonabíjecí pušku AR-15 a oba policisty zasáhl. Jednomu se ale podařilo střelbu opětovat, útočníka zasáhnout a zneškodnit ho.
Podle svědka měl pod bundou připevněný pás s municí a také neprůstřelnou balistickou vestu. Policie ho převezla do nemocnice, kde v pondělí nad ránem zemřel.
Střelba si vyžádala šest obětí a 15 zraněných.
Zbraň měl legálně. Ve střeleckém klubu si ničeho nevšimli
Případ otevírá i nepříjemnou otázku: jak může člověk, který se později dopustí tak rozsáhlého násilí, projít systémem povolování a kontroly zbraní?
Mladý Polák nebyl trestán a měl povolení k držení střelných zbraní pro sportovní účely. Získal ho v lednu 2026. Měl na sebe registrovanou krátkou zbraň a pušku. Do sportovního střeleckého klubu Świt ve Starachowicích chodil společně se svým otcem, který měl rovněž zbrojní povolení.
Televize TVN zjistila, že otec v daném roce navštívil střelnici sedmkrát, zatímco syn pouze dvakrát. Naposledy tam mladík přišel v srpnu.
Zástupce klubu Adam Chyb tvrdil, že se mladík při střeleckém výcviku nikdy nechoval způsobem, který by vzbudil podezření. Střelba podle něj vždy probíhala pod dohledem. „Ten čtyřiadvacetiletý muž se nikdy nechoval nijak nevhodně, tedy neprojevoval chování, které by mohlo vzbudit naše podezření,“ uvedl. Dodal také, že na střelnici nikdy nepřicházel v uniformě ani s vojenským vybavením.
V jeho autě po vraždění v centru Krakova policie našla další tři zbraně a nejméně 500 kusů munice. TVN uvedla, že podle odhadů mohl při útoku vystřelit až několiksetkrát. Jednou zbraní byla puška AR-15, kterou vlastnil jako sportovní zbraň. V autě měl ale ještě druhou, nejspíš odcizenou otci.
Zda a jak se dostal k dalším zbraním, zůstává předmětem vyšetřování.
Polský systém: povolení na neurčito, sportovní licence se obnovuje každý rok
Polské sportovní povolení k držení zbraní má svá pravidla. Žadatel musí doložit příslušný účel, členství ve střeleckém klubu a splnění kvalifikačních podmínek podle článku 10b. Součástí sportovní způsobilosti je také licence Polského střeleckého svazu PZSS.
Tato licence se obnovuje každý rok. Sportovec musí splnit stanovený počet účastí v soutěžích: čtyři starty v hlavní disciplíně a dva v dalších disciplínách, pokud je má uvedené.
Samotné povolení k držení zbraně však platí na dobu neurčitou. Polský sportovní střelec proto automaticky nepodstupuje každých pět let nové zdravotní a psychologické vyšetření. Policie mu ale může nařídit mimořádné vyšetření, pokud k tomu má důvod.
To je důležitý rozdíl mezi kontrolou sportovní činnosti a kontrolou zdravotní či psychické způsobilosti. Pravidelná obnova sportovní licence totiž sama o sobě neznamená, že úřady každoročně znovu prověřují celkový psychický stav držitele zbraně.
Případ přitom ukazuje, jak obtížné může být rozpoznat rizikové chování. Jeho kolegové o něm mluvili jako o podivínovi, který se zajímal o sériové vrahy. Spolužáci popisovali jeho uzavřenost. Učitelé ani trenéři ve střeleckém klubu však podle zveřejněných svědectví žádné varovné projevy nezaznamenali.
Z dostupných informací nelze vyvodit, že polský systém povolování zbraní selhal právě kvůli konkrétní právní mezeře. Vyšetřovatelé navíc stále zjišťují, odkud pocházely všechny zbraně, které měl útočník k dispozici. Je ale zřejmé, že samotná sportovní aktivita a bezproblémové chování na střelnici nemusí odhalit všechno, co se odehrává mimo ni. Přesto může být uzavřené chování právě u tak citlivé činnosti jako je držení a používání zbraně vážným varovným signálem.
Podobný samotář. Okolí ho vnímalo jako podivína
Také David K., který 21. prosince 2023 zavraždil čtrnáct lidí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, působil uzavřeně a stranil se ostatních. Jeho osobnost se vymykala běžným představám o společenském životě mladého člověka.
Oba spojuje především obraz samotářů, kteří se nedokázali nebo nechtěli přirozeně začlenit mezi ostatní. Nešlo přitom o to, že by je jejich okolí vždy otevřeně odmítalo. V obou případech se objevuje motiv člověka, který si držel odstup a žil do značné míry ve vlastním světě.
U mladého Poláka to výslovně popisuje jeho bývalá spolužačka Natalia. Zdůraznila, že ho ostatní zvali na narozeniny a zapojovali do společných aktivit, ale on sám o kontakt nestál. Jeho kolegové zase mluvili o podivínovi, který se neustále vracel k příběhům sériových vrahů.
U českého studenta se objevoval především obraz uzavřeného člověka s narůstajícími pocity křivdy, odcizení a zášti. Znalecké závěry popisovaly postupné soustředění na pomstu a násilné potrestání okolí. Jeho jednání nebylo výsledkem náhlého zkratu, ale dlouhodobějšího plánování.
Rozdíly mezi oběma muži samozřejmě existují. Michała O. popisovalo okolí především s důrazem na jeho fascinaci sériovými vrahy, vojenstvím a zbraněmi i výraznými rozpory v chování. U Davida K. hrály podle znaleckých závěrů důležitou roli pocity bezmoci, nepřijetí a osobní zášť. Podobnost proto nespočívá v totožném motivu, ale v uzavřenosti, odlišnosti od okolí a v tom, že lidé kolem nich nedokázali rozpoznat, kam až jejich myšlení a jednání dospěje.
Lékařský posudek neodhalil psychiatrickou péči
Český student získal zbrojní průkaz 10. května 2023, lékařský posudek byl vystaven 31. března téhož roku. Tentýž rok vraždil. Policie při pátrání před útokem pracovala s informací, že vlastní osm střelných zbraní. Na fakultě pak použil dlouhé palné zbraně. Později vyšlo najevo, že praktická lékařka neměla informace o jeho dřívější psychiatrické péči.
Od 1. ledna 2026 u nás platí nový zákon o zbraních a střelivu. Ten změnil systém oprávnění k nakládání se zbraněmi, zavedl obecné a rozšířené zbrojní oprávnění a upravil také zdravotní posuzování. Lékaři mají oznamovací povinnost v případech, kdy zjistí skutečnosti důležité pro posouzení způsobilosti držitele. Policie má zároveň provádět pravidelné kontroly držitelů nejméně jednou za pět let.
Nová pravidla tak posilují výměnu informací i možnost průběžného prověřování. Neznamenají však, že by stát dokázal předvídat každé budoucí násilné jednání. Ani pravidelné zdravotní prohlídky nemohou samy o sobě zaručit, že člověk nezačne plánovat útok až poté, co zbrojní oprávnění získá.
A právě v tom spočívá společný problém obou případů. Zbrojní oprávnění potvrzuje splnění zákonných podmínek v určitém okamžiku. Nezaručuje, že se držitel v budoucnu nezmění nebo že jeho okolí včas rozpozná nebezpečné úmysly.
Vyšetřování motivu pokračuje. Odpovědi mají přinést také telefony
Polští vyšetřovatelé zatím nemají definitivní odpověď na otázku, proč mladý muž zaútočil. Podle Radio Ostrowiec prohledali jeho pokoj, kde našli mimo jiné žlutou vlajku s hadem, známou jako Gadsdenova vlajka. Její symbolika může mít různé významy, od důrazu na osobní svobodu až po odpor vůči státní moci. Samotný nález proto podle prokurátora neposkytuje jednoznačné vysvětlení motivu.
Vyšetřovatelé zkoumají také čtyři mobilní telefony, které našli u střelce a v jeho autě. Některé byly vybité a jejich zpřístupnění si vyžádá čas. Policie prověřuje rovněž kamerové záznamy z Ostrowce a trasu, kterou mladík urazil do Krakova i po městě.
Polský ministr spravedlnosti Waldemar Żurek označil muže za pravděpodobného osamělého útočníka. Vyšetřovatelé však dál zjišťují, zda jednal skutečně sám, zda ho někdo inspiroval nebo zda měl vazby na nějakou skupinu.
Polský ministr vnitra Marcin Kierwiński nejprve hovořil o velmi radikálních a ultranacionalistických názorech podezřelého. Vládní mluvčí Adam Szłapka však následně vyzval k opatrnosti, dokud úřady nebudou mít úplné informace. Ani krajně pravicový motiv proto zatím nelze považovat za definitivně prokázaný.
Svědectví z jeho školy, zaměstnání i střeleckého klubu přesto ukazují, že nebyl pro své okolí zcela nečitelnou postavou. Někteří lidé vnímali jeho uzavřenost, zvláštní zájmy a fascinaci sériovými vrahy. Jiní si na něm ničeho podezřelého nevšimli. A právě tento rozpor zůstává jednou z nejznepokojivějších částí celého případu.
