Evropa chce převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. Komise do konce roku 2026 představí novou bezpečnostní strategii, která má ještě víc posílit dosavadní aktivity Unie v oblasti obrany. Jakou podobu bude přesně mít, se zatím neví. Už nyní ale Komise ukazuje, na jaké oblasti sází.

Od společného vývoje vojenských technologií přes autonomní drony a kybernetickou obranu až po ochranu hranic a výrazné navýšení investic.

Evropa se chce více spoléhat sama na sebe

„Události posledních několika let nám jasně připomněly, jak křehký je mír,“ uvádí Evropská komise ve své prezentaci evropské obrany. Podle ní musí Evropa v dnešním polarizovaném a nejistém světě stále více spoléhat sama na sebe, aby dokázala zachovat mír a ochránit své obyvatele.

Bezpečnost a obrana proto patří mezi hlavní priority Evropské unie. Komise zdůrazňuje, že členské státy musí spolupracovat, zvyšovat investice a posilovat vlastní obranný průmysl. Současně chce Unie upevňovat svou roli důvěryhodného bezpečnostního aktéra a podporovat transatlantické partnerství v rámci NATO.

Mohlo by vás zajímat

Evropská spolupráce se přitom nemá omezovat pouze na členské státy. EU chce pomáhat také dalším evropským zemím, aby společně posilovaly ochranu svých obyvatel. K tomu má přispět navyšování obranných investic, odstraňování překážek ve spolupráci a rozvoj evropského průmyslu.

Nová bezpečnostní strategie, kterou Komise plánuje představit do konce roku, má podle sdělení ještě posílit současné aktivity Unie v oblasti obrany. Konkrétní opatření ani podoba dokumentu ale zatím v materiálech uvedeny nejsou. Dosavadní plány a projekty přesto ukazují, jaké schopnosti chce Evropa rozvíjet.

800 miliard eur na evropskou obranu

Jedním z nejvýraznějších záměrů je masivní navýšení investic. Evropská komise počítá s tím, že členské státy do roku 2030 mobilizují na obranu přibližně 800 miliard eur. Z této částky má až 150 miliard eur zpřístupnit společný evropský finanční nástroj SAFE.

Nejde přitom o jediný evropský fond, z něhož by Unie jednoduše vyplatila 800 miliard eur. Komise hovoří o mobilizaci investic v členských státech. Vedle nástroje SAFE má hrát roli také dodatečná fiskální flexibilita, díky níž mohou státy dočasně překročit limity schodku při výdajích na obranu.

Podle prezentace Komise by se tím během čtyř let mohlo uvolnit až 800 miliard eur. Takový objem prostředků má dát evropskému průmyslu větší jistotu při plánování investic, inovací a dodávek.

Další důležitou součástí evropského úsilí je výzkum a vývoj. Evropská unie uvádí, že na společný výzkum a rozvoj obranných schopností prostřednictvím Evropského obranného fondu směřuje v období 2021 až 2027 přibližně 7,3 až 8 miliard eur. Komise zároveň připomíná, že na vojenský výzkum a vývoj už putovalo více než sedm miliard eur.

V prezentaci se objevuje také částka 1,5 miliardy eur určená na zvýšení investic do obrany a posílení průmyslové kapacity. Evropské programy se přitom nezaměřují jen na samotný výzkum. Pokrývají celý obranný cyklus – od prvotního vývoje přes výrobu a veřejné zakázky až po financování.

Cílem je podpořit evropské firmy, rozšiřovat jejich výrobní možnosti, vytvářet pracovní místa a zajistit schopnosti, které evropské armády potřebují. Komise tak obranné investice představuje nejen jako bezpečnostní nutnost, ale také jako příležitost pro evropský průmysl a technologický rozvoj.

SAFE, obranný fond a průmyslová výroba

Evropská unie opírá své plány o několik finančních a průmyslových nástrojů. Každý z nich má jinou úlohu.

Bezpečnostní akce pro Evropu (SAFE) disponuje 150 miliardami eur. Má podporovat rozsáhlé koordinované investice a dlouhodobější plánování. Evropská komise od něj očekává, že pomůže posílit evropský obranný průmysl a vytvoří stabilnější podmínky pro výrobu a dodávky.

Evropský obranný fond se zaměřuje na společný výzkum a vývoj. Podporuje spolupráci evropských firem a dalších zapojených subjektů, inovace a konkurenceschopnost průmyslu. Smyslem je, aby evropské země dokázaly společně vyvíjet schopnosti, na které by jednotlivé státy nemusely mít dostatečné prostředky.

Třetím nástrojem je Evropský program investic do obrany (EDIP). Ten má zvýšit připravenost evropského obranného průmyslu, rozšířit výrobní kapacity a zajistit trvalejší výrobu. Současně má posílit evropskou průmyslovou a technologickou základnu. Program navazuje na nástroje EDIRPA a ASAP, které vznikly v reakci na válku na Ukrajině.

Komise tak chce propojit výzkum, vývoj, výrobu i nákup vojenského vybavení. Nestačí totiž vyvinout novou technologii. Evropa musí být schopna ji také vyrábět v potřebném množství a zajistit její dodávky.

Gripen
Šestnáct Gripenů má pomoci Ukrajině udržet bezpečnou oblohu. Unie hradí velkou část nákladů. Ilustrační foto: Unsplash (autor Niklas Jonasson)

Gripeny pro Ukrajinu a technologie pro vzdušný boj budoucnosti

Evropská obranná spolupráce už dnes zahrnuje řadu konkrétních projektů. Některé se zaměřují na tradiční vojenské schopnosti, jiné na autonomní systémy, umělou inteligenci nebo virtuální výcvik.

Jedním z příkladů jsou švédské stíhací letouny Gripen. Podle prezentace Komise může Ukrajina díky finančním prostředkům EU nakupovat tyto stroje od švédské společnosti Saab. Mají jí pomoci chránit vlastní vzdušný prostor a přispívat tak k bezpečnosti Evropy.

Další projekt se zaměřuje na budoucí schopnosti evropských vzdušných sil. Dvanáct zemí – Dánsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rumunsko, Řecko, Španělsko a Švédsko – společně vyvíjí technologie pro budoucí vzdušný boj. Česko v iniciativě chybí. Součástí spolupráce je také modernizace výcviku pilotů bojových letounů.

Využít k tomu mají zabudovanou simulaci a rozšířenou realitu. Tyto technologie umožňují přenést část výcviku do simulovaného prostředí a připravovat piloty na společné operace.

politici stíhačka
Švédský premiér Ulf Kristersson a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj sledují ukázku letounu JAS Gripen. Ilustrační foto: Úřad vlády Švédska (autor Ninni Andersson)

Drony, autonomní protivzdušná obrana a AI

Výraznou část evropských projektů představují bezpilotní a autonomní systémy. Evropská komise je popisuje jako jednu z cest, jak posílit ochranu evropského vzdušného prostoru a zlepšit schopnosti ozbrojených sil.

Projekt COP-GPT využívá umělou inteligenci k propojení dat z autonomních dronů do jednoho integrovaného operačního obrazu. Vojáci tak mají získat přesnější informace o situaci a rychleji se rozhodovat. Na projektu spolupracují Litva, Německo a Nizozemsko.

Lotyšská společnost Origin Robotics vyvíjí autonomní systémy, které dokážou odhalovat a sledovat vzdušné hrozby a zasahovat proti nim. Evropské finanční prostředky podporují inovace už od počátečních fází vývoje a pomáhají firmě rozvíjet výzkumné a vývojové kapacity.

Další projekt se zaměřuje přímo na autonomní protivzdušnou obranu. Ve spolupráci s francouzskou firmou Alta Ares se rozvíjejí protidronové, zpravodajské, sledovací a zaměřovací schopnosti. Jejich vývoj má přímé vazby na stávající systémy řízení boje. Cílem je dostat ověřené technologie z bojiště až do průmyslové výroby.

Evropská komise tak podporuje nejen samotné bezpilotní prostředky, ale také systémy, které mají pomoci rozpoznat vzdušné hrozby, sledovat je a reagovat na ně. A bude jich výrazně více.

Kybernetická obrana pro kritickou infrastrukturu

Vojenská bezpečnost se neodehrává pouze ve vzduchu, na zemi nebo na moři. Evropské země chtějí posílit také ochranu před kybernetickými útoky, které mohou zasáhnout kritickou infrastrukturu.

Projekt ACTING se zaměřuje na připravenost evropských států na kybernetické hrozby. Jeho součástí je školení týmů kybernetické obrany, které mají být schopné reagovat na vznikající nebezpečí.

Do projektu se zapojily Belgie, Bulharsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko a Španělsko. ČR opět chybí.

Komise tak vedle vývoje vojenské techniky zdůrazňuje i schopnost chránit infrastrukturu, na níž závisí fungování evropských států.

Poloautonomní plavidla posílí ochranu moří

Další oblastí spolupráce je námořní bezpečnost. Projekt EUROGUARD, který vede Estonsko, počítá s využitím poloautonomních plavidel a inovativních technologií pro námořní operace. Jeho cílem je posílit obranu moří kolem Evropy.

Na projektu spolupracují Belgie, Dánsko, Estonsko, Francie, Itálie, Nizozemsko, Polsko, Španělsko a Švédsko. Zapojilo se také Norsko, které není členem Evropské unie.

Příklad ukazuje, že evropská obranná spolupráce nemusí končit na hranicích členských států. Komise výslovně uvádí i účast Norska, které se do projektu zapojuje jako evropský partner.

Ochrana východních hranic a nové zbraně

Evropské projekty se zaměřují také na ochranu pozemních hranic. Polský projekt East Shield posiluje bezpečnost a ostrahu východního křídla Evropské unie. Kombinuje moderní systémy ostrahy, fyzické překážky a rozvoj infrastruktury. Část financování přitom zajišťuje podpora EU.

Další projekt, SHOLFEA, se věnuje vývoji systémů, které umožní pěchotním jednotkám budoucnosti odpalovat řízené i neřízené rakety z ramene. Na spolupráci se podílejí Itálie, Slovinsko a Španělsko.

Komise od projektu očekává zvýšení připravenosti vojáků a posílení pozemních bojových schopností. Současně má snížit závislost evropských států na dodavatelích ze zemí mimo Evropskou unii.

vojáci stráž hranice
Východní hranice Polska je velmi přísně střežena. Ilustrační foto: Ministerstvo obrany Polska

Virtuální realita mění také výcvik pěchoty

Evropská spolupráce se neomezuje na vývoj zbraní a technologií. Projekt FIIST přinesl nový bojový systém využívající virtuální realitu. Má nabídnout pokročilé výcvikové možnosti a umožnit souběžnou mnohonárodní spolupráci ozbrojených sil.

Na projektu se podílejí Rakousko, Slovinsko a Španělsko.

Virtuální realita se tak vedle simulace a rozšířené reality pro výcvik pilotů uplatňuje také při přípravě pozemních jednotek. Evropské projekty se snaží propojit technologický rozvoj s praktickým výcvikem vojáků.

Evropa chce chránit vlastní bezpečnost i průmyslovou základnu

Evropská komise představuje obranu jako společný úkol, který vyžaduje investice, technologický rozvoj a spolupráci mezi státy. Její dosavadní programy pokrývají širokou škálu oblastí: od stíhacích letounů a protivzdušné obrany přes kybernetickou bezpečnost až po ochranu moří a východních hranic.

Zásadní roli v tomto úsilí mají sehrát evropské firmy. Unie chce podporovat jejich výzkum, rozšiřovat výrobní kapacity a posilovat schopnost evropského průmyslu dodávat vojenské vybavení. Cílem je, aby Evropa nebyla pouze odběratelem technologií, ale dokázala sama vyvíjet a vyrábět schopnosti potřebné pro svou obranu.

Nová bezpečnostní strategie, kterou Evropská komise slibuje představit do konce roku 2026, má tyto dosavadní aktivity ještě posílit. Jaké konkrétní závazky, priority nebo nové nástroje přinese, zatím není do detailů známé. Jisté je pouze to, že Komise chce bezpečnost a obranu dále prosazovat jako jednu z hlavních evropských priorit.