Bude mít česká armáda dost peněz na modernizaci, nebo vláda jen napravuje vlastní škrty a skutečné investice odsouvá na další roky? Bývalá ministryně obrany Jana Černochová se na sněmovním branném výboru ostře pustila do rozpočtových plánů současného vedení resortu. Ministr Jaromír Zůna její výtky odmítl.
Návrh rozpočtu na příští rok podle ministra Zůny představuje maximum, které lze s ohledem na připravenost armádních projektů využít. Ve hře přitom ale nejsou jen miliardy korun, ale také závazky České republiky vůči NATO.
Černochová uznala růst rozpočtu, pak ale přišla ostrá výtka
Ministerstvo obrany má podle návrhu příští rok hospodařit se 190,86 miliardy korun. Oproti letošnímu schválenému rozpočtu jde přibližně o 36 miliard korun navíc. Samotný růst výdajů však podle bývalé ministryně Jany Černochové (ODS) nevypovídá o tom, zda se česká obrana skutečně posouvá vpřed.
Černochová na dnešním jednání sněmovního branného výboru označila navýšení rozpočtu za pozitivní. Zároveň ale upozornila, že velká část nových peněz pouze nahrazuje prostředky, které vláda resortu odebrala už letos. „Jednoduše řečeno, ztratili jste rok. Jestli něco nemáme, je to čas,“ prohlásila bývalá ministryně.
Její kritika míří na rozhodnutí vlády snížit letošní rozpočet obrany přibližně o 21 miliard korun oproti návrhu předchozího kabinetu. Podle Černochové tak nynější vedení resortu sice plánuje vyšší výdaje na příští rok, armáda však už přišla o část prostředků, které mohla využít dříve.
Černochová navíc kritizuje, že výraznější růst obranných výdajů vláda odsouvá až na období po roce 2029. Právě čas považuje za zásadní problém. Modernizace armády totiž vyžaduje dlouhodobé plánování a samotné navýšení rozpočtu automaticky nezaručuje, že vojáci dostanou potřebnou techniku včas.
Nejde přitom o první střet bývalé ministryně s jejím nástupcem. Černochová už dříve kritizovala například Zůnovu cestu do Spojených států a úroveň jeho plánovaných jednání v Pentagonu. V dalších případech požadovala vysvětlení postupu ministerstva při zrušení tendru na obrněná vozidla nebo při řešení personální situace kolem velitele kybernetických sil Radka Haratka, kterou rozebírala v kritice Zůnova postupu v této kauze.
Zůna: Rozpočet musí odpovídat tomu, co armáda skutečně zvládne
Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) kritiku své předchůdkyně odmítl. Podle něj vláda při letošním snížení rozpočtu neprovedla plošné škrty bez rozmyslu. Ministerstvo naopak přehodnotilo připravenost jednotlivých projektů a zkoumalo, zda může peníze využít na zásadní modernizační změny. „My bychom je určitě utratili účelně, ale nebylo tam nic, co bychom mohli považovat za nějakou zásadní systémovou změnu,“ řekl Zůna novinářům.
Ministr tím hájí přístup, podle něhož nestačí vyčlenit peníze na papíře. Resort musí mít také připravené projekty, které dokáže skutečně uskutečnit. Zůna proto považuje návrh rozpočtu na příští rok za maximum možného s ohledem na současný stav příprav.
Za hlavní priority označil modernizaci armády, posílení personálu a zajištění běžného provozu. Pořízení nové techniky podle něj představuje pouze jednu část celého úkolu. Armáda potřebuje také dostatek vycvičených vojáků, munici a peníze na dlouhodobý provoz nových systémů.
Právě v tom se pohledy obou politiků rozcházejí. Černochová zdůrazňuje, že armáda nemá čas ztrácet. Zůna naopak argumentuje, že investice musejí odpovídat připravenosti konkrétních projektů. Vyšší rozpočet bez možnosti peníze účelně využít by podle jeho přístupu sám o sobě potřebný výsledek nezaručil.
Protivzdušná obrana může čekat čtyři až šest let
Zůna odmítl také výtku, že současná vláda přenáší odpovědnost za obranu na své nástupce. Původní plán růstu obranných výdajů do roku 2035 označil za nerealistický. Ministerstvo podle něj upravilo časový výhled tak, aby odpovídal připravovaným zakázkám.
Ministr upozornil zejména na složité zbraňové systémy. Dodací lhůty u některých z nich, například u protivzdušné obrany, dosahují čtyř až šesti let. Takové zakázky proto vyžadují odpovídající přípravu i dlouhodobé finanční plánování.
Zůna tím vysvětluje, proč podle něj nelze obranné výdaje navyšovat bez ohledu na to, v jaké fázi se jednotlivé projekty nacházejí a kdy armáda může očekávat dodávky. Samotné peníze podle něj nezkrátí výrobní a dodací lhůty složitých zbraňových systémů.
Černochová však právě v odkladu výraznějšího růstu výdajů vidí problém. Podle ní vláda ztrácí drahocenný čas a plánované navýšení rozpočtu na příští rok nevymaže důsledky letošních škrtů.
Česko má splnit závazek vůči NATO. Černochová chce finanční rezervu
Spor se netýká pouze toho, kolik peněz dostane přímo ministerstvo obrany. Důležitou roli hraje také celková výše výdajů, které stát započítává do obrany.
Celkové výdaje státu na obranu mají příští rok dosáhnout 194,6 miliardy korun, což odpovídá 2,04 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Část této sumy tvoří položky, které nespadají přímo pod ministerstvo obrany.
Černochová zpochybnila, zda plánované výdaje skutečně zajistí splnění aliančního závazku vydávat na obranu nejméně dvě procenta HDP. Upozornila, že NATO stanovuje pravidla pro uznávání jednotlivých výdajových položek. Česko by proto podle ní mělo při plánování počítat s určitou rezervou.
Rozdíl mezi rozpočtem ministerstva a celkovými výdaji státu je v tomto ohledu podstatný. Ministerstvo obrany má v návrhu na příští rok 190,86 miliardy korun, zatímco celkové výdaje započítávané na obranu mají dosáhnout 194,6 miliardy. Právě druhá částka odpovídá plánovaným 2,04 procenta HDP.
Černochová tak neřeší jen výši rozpočtu na jeden rok. Zpochybňuje také jistotu, s jakou může vláda počítat s naplněním aliančního minima, pokud se při konečném vyhodnocení některé položky nebudou započítávat podle jejích představ.
Výdaje mají růst, výraznější skok ale přijde až po roce 2029
Střednědobý výhled ministerstva počítá s postupným růstem rozpočtu. V roce 2028 by měl dosáhnout 211 miliard korun a v roce 2029 pak 221,8 miliardy korun. Výraznější navyšování obranných výdajů však vláda plánuje až od roku 2030.
Právě tento časový plán patří mezi hlavní body opoziční kritiky. Černochová namítá, že výraznější růst přichází příliš pozdě, zatímco Zůna hájí postupné navyšování podle připravenosti zakázek a reálných možností jejich realizace.
V debatě navíc nejde pouze o domácí rozpočtovou politiku. Členské státy NATO se zavázaly, že do roku 2035 vynaloží na obranu a související bezpečnostní výdaje celkem pět procent HDP. Nejméně 3,5 procenta HDP má směřovat na základní obranné potřeby a až 1,5 procenta na související výdaje.
Tento závazek vytváří dlouhodobý tlak na plánování obranných rozpočtů. Česká republika musí vedle financování současného provozu armády počítat také s modernizací techniky, personálním posílením a schopnostmi, které potřebuje k plnění aliančních úkolů.
Spor o miliardy je také sporem o čas
Jana Černochová a Jaromír Zůna se shodují alespoň v tom, že česká obrana potřebuje peníze na modernizaci i provoz. Rozcházejí se však v hodnocení dosavadních kroků vlády a v představě, jak rychle má stát výdaje navyšovat.
Bývalá ministryně varuje, že letošní snížení rozpočtu připravilo armádu o čas a že výraznější růst výdajů přichází příliš pozdě. Současný ministr namítá, že peníze musejí odpovídat připravenosti projektů a že u složitých zbraňových systémů nelze ignorovat několikaleté dodací lhůty.
Rozhodující proto nebude jen to, kolik miliard stát do obrany vyčlení, ale také zda se je podaří proměnit v konkrétní schopnosti armády a splnit závazky vůči NATO. Právě na tom se ukáže, zda je současný rozpočtový plán realistickým postupem, nebo zda podle kritiky opozice znamená další ztrátu času.
