Zrušený miliardový tendr na obrněná vozidla pro ženisty, zdravotníky a Vojenskou policii – univerzální kolovou platformu – nekončí rozhodnutím ministerstva obrany. Naopak. Bývalá ministryně obrany Jana Černochová posílá současnému ministrovi Jaromíru Zůnovi devět konkrétních otázek.
Zajímají ji lidé odpovědní za přípravu zakázky, změny technických požadavků, zajištění peněz i samotné rozhodnutí soutěž zrušit. V pozadí přitom zůstává jedna otázka: proč se na problémy přišlo až poté, co soutěž už běžela?
Zakázka za 24,8 miliardy skončila 25. září
Ministerstvo obrany 25. září zrušilo zadávací řízení na Univerzální kolovou platformu. Armáda si přála vozidlo Bushmaster od společnosti Thales. Šlo o strategický projekt Armády ČR, který počítal s pořízením až 185 balisticky chráněných vozidel pro ženijní vojsko, vojenské zdravotníky, speciální síly a Vojenskou policii. Předpokládaná hodnota projektu dosahovala 24,8 miliardy korun včetně DPH.
Právě zrušení rozsáhlé soutěže nyní vyvolává řadu otázek. Jana Černochová se ve své interpelaci obrací přímo na ministra obrany Jaromíra Zůnu a chce od něj vysvětlení, kdo projekt připravoval, kdo jej kontroloval, kdy ministerstvo zjistilo jeho problémy a proč nedokázalo soutěž dokončit.
Černochová přitom připomíná také Zůnovu předchozí funkci. Projekt se podle jejího textu připravoval už od roku 2018 a Zůna působil od ledna 2019 do července 2022 jako první zástupce náčelníka Generálního štábu. Byl tedy členem nejvyššího vedení Armády ČR v době, kdy se projekt připravoval.
Právě na tuto časovou souvislost bývalá ministryně upozorňuje. Pokud dnes ministerstvo tvrdí, že příprava projektu měla zásadní nedostatky, podle Černochové nejde o projekt, který by Zůna poprvé poznal až po svém nástupu do ministerské funkce.
Ministerstvo mluví o ekonomice, technice i smlouvách
Důvody zrušení soutěže mají podle ministerstva souviset s ekonomickými, technickými a smluvními parametry zakázky. Resort zároveň uvedl, že po odstranění problémů chce soutěž vyhlásit znovu.
Ve zveřejněném odůvodnění se podle Černochové uvádí také problém s financováním. Plánovanou investiční akci už podle tohoto odůvodnění nelze financovat ze stávajícího strategického programu reprodukce majetku Rozvoje pozemních sil AČR. Nový strategický program navíc dosud nebyl zpracován ani schválen.
A právě tady se Černochová ptá, jak se mohlo stát, že strategická akvizice dospěla až do fáze zadávacího řízení, když současně nebyl včas připraven program, z něhož měla být financována.
Podle jejího textu navíc počítaly původní plány s dodávkami od roku 2027. Otázka financování proto není v interpelaci okrajovým tématem. Černochová chce vědět, kdo měl nový program připravit, případně kdo měl změnit či doplnit dosavadní program, a kdy ministerstvo zjistilo, že financování projektu není tímto způsobem zajištěno.
Předávací protokol obsahoval konkrétní termíny
Černochová připomíná také okamžik, kdy v prosinci 2025 předávala ministerstvo současnému vedení. Univerzální kolová platforma byla podle jejího textu výslovně uvedena v předávacím protokolu mezi strategickými projekty.
Výběrové řízení tehdy podle Černochové probíhalo a pro rok 2026 byly stanoveny konkrétní milníky. Do 31. března měla být uzavřena rámcová dohoda a do 30. června měla následovat první dílčí smlouva.
Tyto termíny se nestihly. A právě jejich osud tvoří jednu z hlavních částí interpelace. Černochová chce vědět, kdy Zůna zjistil, že plánované termíny nebudou splněny a jaké konkrétní kroky po tomto zjištění uložil.
Neptá se tedy pouze na samotný konec tendru. Zajímá ji také celý proces mezi převzetím resortu a rozhodnutím z 25. září.
Kdo připravoval zadání a kdo ho schvaloval?
První z devíti otázek míří přímo na rozdělení odpovědnosti. Černochová chce vědět, kdo byl odpovědný za přípravu jednotlivých částí zadávacích podmínek.
Konkrétně požaduje rozlišit, co připravovala Armáda ČR a příslušní manažeři projektu, co měla na starosti Sekce vyzbrojování a akvizic a jakou roli hrály další útvary ministerstva. Současně se ptá, kdo všechny tyto podklady před zahájením soutěže kontroloval a schvaloval.
Tato otázka je důležitá hlavně proto, že současné ministerstvo jako jeden z důvodů zrušení soutěže uvádí problémy v několika oblastech. Pokud se nyní hovoří o nedostatcích v ekonomických, technických a smluvních parametrech, Černochová chce znát konkrétní odpovědnost za jejich přípravu a kontrolu.
Změnila armáda během soutěže technické požadavky?
Další otázka se týká samotných vozidel. Ministerstvo podle Černochové veřejně hovoří také o problémech v technických parametrech.
Bývalá ministryně proto požaduje odpověď, zda Armáda ČR v průběhu zadávacího řízení své požadavky na vozidla měnila. Pokud ano, chce znát kdy se tak stalo, čeho se změny konkrétně týkaly a kdo je schválil.
Nejde tedy jen o obecné konstatování, že v technické části zakázky existoval problém. Černochová žádá konkrétní popis případných změn a také určení toho, kdo o nich rozhodl.
Jakou roli měl Zůna při přípravě projektu?
Třetí otázka se vrací ještě dál do minulosti. Černochová připomíná Zůnovu funkci prvního zástupce náčelníka Generálního štábu v letech 2019 až 2022.
Ptá se proto, jaké materiály k Univerzální kolové platformě tehdy projednával nebo s nimi byl seznamován a jakou roli měl při přípravě projektu.
Jde o jeden z nejcitlivějších bodů celé interpelace. Černochová totiž propojuje současné tvrzení o problémech v přípravě zakázky s obdobím, kdy Zůna působil v nejvyšším vedení Generálního štábu. Sama tím ale automaticky nedokládá jeho osobní odpovědnost za konkrétní nedostatky. Požaduje především vysvětlení jeho tehdejší role.
Proč se problém s financováním objevil až nyní?
Velkou část interpelace tvoří právě otázka peněz. Černochová se vrací k tvrzení, že projekt už nelze financovat ze stávajícího strategického programu reprodukce majetku Rozvoje pozemních sil AČR a že nový strategický program dosud není zpracován ani schválen.
Ptá se proto, jak je možné, že u strategického projektu, na který už běželo zadávací řízení a u něhož se počítalo s dodávkami od roku 2027, nebyl včas připraven a schválen program pro jeho financování.
Současně chce znát konkrétní odpovědnost. Kdo měl nový program připravit? Kdo měl připravit potřebnou změnu nebo doplnění dosavadního programu? Do kdy měl být takový krok hotový? A především: kdy ministr zjistil, že financování projektu není zajištěno?
Kdo navrhl soutěž zrušit?
Černochová se nezastavuje ani u samotného rozhodnutí z 25. září. Požaduje totiž vysvětlení, kdo konkrétně zrušení zadávacího řízení navrhl a kdy.
Zajímá ji také, kdo tento návrh před rozhodnutím projednával. A pokládá ještě jednu konkrétní otázku: zda byl záměr zrušit zadávací řízení na tento strategický projekt projednán Kolegiem ministra obrany, a pokud ano, kdy a s jakým závěrem.
Tím se pozornost přesouvá od technických a ekonomických problémů k samotnému rozhodovacímu procesu uvnitř resortu. Černochová chce vědět, jak se od zjištěných problémů došlo až k rozhodnutí celou soutěž ukončit.
Kolik bude projekt stát po novém tendru?
Samostatnou otázku věnuje Černochová ekonomické stránce zakázky. Pokud ministerstvo označuje ekonomické důvody za jednu z příčin zrušení, chce vědět, jaká je dnes reálná předpokládaná hodnota projektu.
Zároveň požaduje informaci, kolik peněz je na projekt skutečně zajištěno a jaký finanční rámec bude mít nové zadávací řízení.
To je podstatné také kvůli avizovanému opakování soutěže. Ministerstvo podle Černochové tvrdí, že po odstranění problémů zakázku vyhlásí znovu. Nové zadání by tedy podle jejího požadavku mělo mít jasněji vymezené také finanční parametry.
Kdy bude nový tendr a kdy dorazí první vozidla?
Odpověď chce bývalá ministryně také na otázku, kdy ministerstvo nové zadávací řízení vyhlásí. Následuje dotaz na předpokládaný termín podpisu smlouvy a dodání prvních vozidel.
Právě tady se vrací původní harmonogram. Projekt měl podle Černochové konkrétní milníky už pro rok 2026 a počítalo se s dodávkami od roku 2027. Po zrušení soutěže však musí ministerstvo celý proces zopakovat.
Černochová proto chce vědět, jak hodlá resort po zrušení původní soutěže a vypsání nové dodržet původně plánované termíny. Nejde tedy jen o to, kdy se objeví nové zadávací řízení. Jde také o to, zda opakování soutěže nezmění harmonogram dodávek.
Poslední otázka míří přímo na ministra
Devátá otázka shrnuje celou argumentaci do jednoho bodu. Černochová připomíná, že Zůna převzal projekt jako probíhající strategickou akvizici s konkrétními úkoly pro rok 2026. Zároveň podle ní projekt znal už z doby svého působení v nejvyšším vedení Generálního štábu.
A proto se ptá, kdy zjistil, že se projekt dostává do problémů, jak jako ministr zasáhl a proč nedokázal zabránit tomu, že jeho ministerstvo po devíti měsících celé zadávací řízení zrušilo.
Je to nejsilnější otázka celé interpelace. Nesoustředí se už na jednu konkrétní část dokumentace nebo financování. Černochová v ní spojuje předchozí přípravu projektu, jeho převzetí novým vedením ministerstva, průběh soutěže v roce 2026 a její následné zrušení.
