Měla to být jedna z největších zakázek na techniku pro české ženisty. Po letech příprav ale končí bez vítěze. Ministerstvo obrany minulý pátek zrušilo tendr na 185 obrněných vozidel 4×4. Za plánovaný nákup mělo zaplatit 24,7 miliardy korun. Léta se spekulovalo o australských Bushmasterech.
Oznámení o zrušení řízení se v registru zakázek objevilo v úterý 29. září.
Vozidla měla sloužit především ženijnímu vojsku, zdravotnické službě a vojenské policii. Počítalo se také se sanitními, ženijními, pyrotechnickými a průzkumnými verzemi.
Ještě na začátku září přitom ministerstvo tvrdilo, že soutěž pokračuje. Lhůta pro podání předběžných nabídek měla skončit 30. září 2026. Místo dalšího kola však přišlo zrušení tendru.
Oficiální odůvodnění mluví o důvodech hodných zvláštního zřetele. Výslovně zmiňuje také důvody ekonomické. „V průběhu zadávacího řízení se vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv,“ stojní na zakázkovém portálu.
Podle informací Ekonomického deníku však zakázku komplikovalo množství požadavků a specifikací. Zájem o ni proto podle několika neoficiálních zdrojů postupně ztráceli i potenciální uchazeči včetně českých zbrojařů, například STV Group i CSG.
Černochová: Zůna by měl hodně vysvětlovat
Podle exministryně obrany Jany Černochové (ODS) původní plán přitom počítal s prvními výdaji už letos – pro rok 2026 bylo plánováno 500 milionů korun. „O to víc je potřeba vysvětlit, co se stalo. Ministr Jaromír Zůna ještě v únoru ve Sněmovně tvrdil, že jeho rozpočet umožní pokračovat ve všech zahájených a vyhlášených modernizačních projektech a že ´nevyžaduje rušení žádných nových projektů´. Teď ministerstvo soutěž ruší s odkazem na ´důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických´,“ reagovala Jana Černochová.
„To ale není skutečné vysvětlení, jen velmi obecná formulace. Zrušení soutěže navíc může znamenat další odklad projektu, který armáda sama označila za strategický a u zdravotnické služby jím měla řešit kritický nedostatek chráněných vozidel pro odsun raněných. Ministerstvo by proto mělo veřejně říct, jaké konkrétní důvody ke zrušení vedly, zda se projekt pouze zadá jiným způsobem, nebo se skutečně odsouvá, a co se stalo s penězi, které na něj byly původně plánovány už pro letošní rok,“ doplnila opoziční politička a šéfka sněmovního výboru pro bezpečnost.
Story začala v roce 2018
Celý příběh přitom začal už v roce 2018. Tehdy armáda hledala vhodnou náhradu za starší nepancéřovanou techniku. Z analýzy trhu vyšel jako nejvhodnější australský Bushmaster.
Armáda posuzovala několik výrobců
Armáda věděla několik let, že potřebuje nahradit nepancéřované stroje moderními pancéřovanými prostředky. Proto už v roce 2018 zadala analýzu trhu pro projekt nazvaný Univerzální kolová platforma ženijního vojska.
Analýza posuzovala několik výrobců. Nechyběly mezi nimi ani české firmy. Výsledek byl podle tehdejších podkladů jasný. Jako nejvhodnější platforma vyšel Bushmaster.
Armáda tehdy sledovala několik kritérií. Patřila mezi ně hmotnost, využití u spojeneckých ozbrojených sil a také zkušenosti z ostrých operací. Právě bojové zkušenosti považovala za důležitý argument.
Důvod byl jednoduchý. U již prověřené techniky není nutné čekat na dlouhý vývoj. Armáda se zároveň může vyhnout problémům, které často provázejí zavádění nových vozidel.
Po analýze trhu následovala studie proveditelnosti. Také ta podle dodaných podkladů označila Bushmaster za jediné vozidlo, které splňovalo všechny požadavky armády. Poté začala armáda připravovat podrobnou specifikaci. Projekt ale narazil na peníze. Kvůli nedostatku prostředků ministerstvo nákup ženijních vozidel odložilo.
Později se situace změnila. Díky zvýšení rozpočtu ministerstva obrany byly podle tehdejšího vysvětlení peníze k dispozici. Resort proto rozhodl, že v přípravě bude pokračovat. Současně aktualizoval průzkum trhu. Chtěl získat nové údaje například o ceně a dostupnosti vozidel.
Do poptávkového procesu se zapojil také státní podnik VOP CZ.
Z původního plánu vznikla zakázka za 24,7 miliardy
Loni ministerstvo obrany vyhlásilo veřejnou zakázku na obrněná vozidla 4×4. Celkem mělo jít o 185 strojů za 24,7 miliardy korun. Nešlo přitom o jedinou verzi vozidla. Armáda počítala s různými modifikacemi. Stroje měly sloužit jako sanitní, ženijní, pyrotechnické nebo průzkumné vozy.
Tendr dostal označení Univerzální kolová platforma, zkráceně UKP. Ministerstvo ho zahájilo v březnu 2025. Podle pozdějšího vyjádření resortu měla platforma sloužit především ženijnímu vojsku, zdravotnické službě a vojenské policii.
První důležitý termín přišel 5. května 2025. Do tohoto data mohli zájemci podat žádosti o účast. Zadávací dokumentace se však během řízení několikrát změnila. Ministerstvo ji upravovalo a doplňovalo na základě žádostí o vysvětlení nebo dalších změn.
A právě složitost požadavků se později stala podle všeho jedním z důležitých momentů celého příběhu.
Armáda dlouho ukazovala na Bushmaster
V souvislosti s připravovaným nákupem se, jak už jsme výše předeslali, dlouhodobě hovořilo o australských Bushmasterech.
Armáda před 2 roky na síti X napsala, že Bushmaster označila už před pěti lety za nejvhodnější platformu proto, že chce vozidla vyzkoušená v ostrém nasazení, která používají také spojenci. Současně zdůraznila, že nechce čekat na dlouhý vývoj a další pokusy. Závěr byl jednoznačný: náhrada přežité techniky a zajištění obrany země podle armády nepočká.
„Bushmaster vyšel nejlépe z průzkumu trhu i následné studie proveditelnosti, ale nebyly peníze, proto se projekt jako i další zastavil v předakviziční fázi a odložil. Dnes díky dostatečnému rozpočtu na obranu doháníme, co mělo být dávno. A navazujeme tam, kde se skončilo, tedy aktualizujeme výsledky průzkumu trhu. Ani tehdy, ani dnes ale nebylo a není na českém trhu vozidlo, které by odpovídalo našim potřebám a kritériím. Aktualizaci průzkumu trhu zpracovává státní podnik VOP CZ s odborníky z ministerstva obrany a armády, u něhož logicky resort obrany jako zakladatel počítá s tím, že do zakázky bude zapojen. To zvýší hodnotu státního majetku a zajistí bezpečnost dodávek v případě krize,“ napsala armáda na síti X.
Armáda chtěla techniku ověřenou v praxi a používanou spojenci. Zároveň nechtěla čekat na dlouhý vývoj zcela nového vozidla. Volant vpravo řečnicky „vem čert“.
Bushmaster skutečně není nová a neprověřená konstrukce. Používá ho devět armád po celém světě, včetně dvou členských států NATO.
Výrobce podle dostupných informací vyprodukoval přibližně 1 400 vozidel v různých úpravách a variantách. Patří mezi ně také sanitní a ženijní verze.
Stroje mají za sebou nasazení v Afghánistánu, Iráku, Mali a v poslední době také na Ukrajině. Právě zkušenosti z ostrých operací patřily mezi argumenty, které armáda při výběru platformy zdůrazňovala.
Bushmaster nabízí několik různých variant
Důležitou vlastností Bushmasteru je jeho konstrukce. Vozidlo využívá takzvanou monokokovou karoserii. Podle dodaných podkladů poskytuje posádce ochranu před improvizovanými výbušnými zařízeními a explozemi zespodu.
Vozidlo lze také přepravovat v transportních letounech. Například v Embraeru C-390 Millennium, který české ministerstvo obrany pro armádu pořizuje a jeden už má. Základem stroje je pancéřová korba z ocelových plechů. Řidič, velitel a sedmičlenné družstvo nastupují zadními jednokřídlými dveřmi.
Dno má tvar písmene V. Tento tvar pomáhá při rozložení tlakové vlny exploze pod vozidlem. V dvojitém dně je nádrž s pitnou vodou, která podle dodaného popisu rozvádí tlak případné vnější exploze.
Také okna mají stejnou balistickou odolnost jako okolní pancéřování. Základní verze odpovídá úrovni 1 normy STANAG 2569. Odolnost lze zvýšit na úroveň 3 a podle podkladů dokonce až na nejvyšší úroveň 5.
Ochranu zepředu posiluje umístění pohonné soustavy. Tu tvoří šestiválcový vznětový motor Caterpillar 3126E 7,2L s výkonem 224 kW. Motor doplňuje šestistupňová automatická převodovka ZF 6HP502 ECOMAT G2 s jedním reverzním stupněm.
Bushmaster má konfiguraci 4×4 a nezávislé zavěšení kol. Výzbroj obvykle tvoří zbraňová stanice, nejčastěji Thales SWARM. Ta může nést kulomet ráže 12,7 milimetru nebo automatický granátomet ráže 40 milimetrů.
Některé stroje mají také nekrytou lafetaci pro kulomet ráže 7,62 milimetru u zadního poklopu na stropě pancéřové korby.
Ještě na začátku září ministerstvo tvrdilo, že tendr pokračuje
Mezitím se samotná veřejná zakázka posunula do další fáze. Protože Ekonomický deník získal varovné signály o průběhu tendru položil ministerstvu obrany několik otázek. Petr Pešek z ministerstva 4. září uvedl: „Projekt je v současnosti realizován v rámci veřejné zakázky Univerzální kolová platforma (UKP), kterou ministerstvo obrany zahájilo v březnu 2025. Předmětem veřejné zakázky je pořízení UKP v několika modifikacích pro potřeby Armády ČR, zejména ženijního vojska, zdravotnické služby a vojenské policie.“
Reprezentant ministerstva tehdy zároveň uvedl, že lhůta pro podání žádostí o účast skončila 5. května 2025. Následně se zadávací dokumentace několikrát upravila a doplnila.
„Zadávací dokumentace byla v průběhu zadávacího řízení několikrát upravena a doplněna na základě žádostí o vysvětlení či případně změn. Aktuálně probíhá další fáze zadávacího řízení, přičemž lhůta pro podání předběžných nabídek byla stanovena do 30. září 2026,“ uvedl počátkem září Pešek.
Ministerstvo tehdy také vysvětlovalo, proč nezveřejňuje počet ani identitu účastníků. „S ohledem na probíhající zadávací řízení a základní zásady stanovené Zákonem o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) Ministerstvo obrany v této fázi nezveřejňuje počet ani identitu případných účastníků zadávacího řízení. Další informace budou zveřejněny v rozsahu a termínech stanovených ZZVZ,“ dodal Pešek.
Očekávaným dalším krokem tedy mělo být pokračování soutěže po 30. září. Nakonec však přišlo něco zcela jiného.
Významnou roli měl mít český průmysl
Původní plán ministerstva počítal s výrazným zapojením českého obranného průmyslu. Resort už v lednu 2024 zdůrazňoval, že nejde pouze o ekonomický přínos a pracovní místa. Výsledek tendru je tedy další smolnou zprávou, tentokrát pro český ozbrojený průmysl.
Důležitá měla být také bezpečnost dodávek v případě krizí. Ministerstvo proto předpokládalo intenzivní zapojení státního podniku VOP CZ.
Od první analýzy trhu v roce 2018 se projekt několikrát posunul. Armáda nejprve hledala vhodnou platformu. Následovala studie proveditelnosti a příprava specifikace. Poté nákup zastavil nedostatek peněz.
Po zvýšení rozpočtu ministerstva obrany se příprava znovu rozběhla. Resort aktualizoval průzkum trhu a v březnu 2025 zahájil veřejnou zakázku Univerzální kolová platforma.
Během soutěže se zadávací dokumentace několikrát měnila. Ještě 4. září ministerstvo tvrdilo, že další fáze pokračuje a předběžné nabídky mohou zájemci podávat do 30. září.
Nyní je ale soutěž zrušena. Plánovaný nákup 185 obrněných vozidel za 24,7 miliardy korun tak v této podobě nedospěl k výběru dodavatele. Oficiálně ministerstvo odkazuje na důvody hodné zvláštního zřetele včetně důvodů ekonomických.
Podle informací Ekonomického deníku zároveň složité požadavky vedly ke ztrátě zájmu části potenciálních dodavatelů. Pro ženijní vojsko a vojenské zdravotníky tím zůstává původní zásadní úkol nevyřešený.
