Válka na Ukrajině ukázala, jak zásadně mohou bezpilotní prostředky změnit podobu bojů. Podle šéfa norské společnosti Kongsberg se podobný vývoj nevyhne ani moři a podmořskému prostoru. Právě tam přitom leží infrastruktura, na níž závisí energetika i komunikace. Technologie k její ochraně už existují.

Problémem však zůstává, jak je účinně využít a jak rychle reagovat na případné útoky. Prezident a generální ředitel společnosti Kongsberg Eirik Lie upozornil na tuto hrozbu během Atlantic Future Forum v Oslu. Diskuse se odehrávala na palubě britské letadlové lodi HMS Prince of Wales. Lie v ní popsal, proč se ochrana podmořské infrastruktury stává stále naléhavějším úkolem a jaké schopnosti budou státy i průmysl potřebovat.

„To, co dnes vidíme ve vzduchu na Ukrajině, očekávám také na moři a pod vodou,“ řekl. Jeho slova míří k vývoji, který může zásadně proměnit také zabezpečení kabelů, potrubí a dalších zařízení na mořském dně.

šéf zbrojovky
Šéf zbrojovky Konsberg Eirik Lie předvídá vývoj nových technologií válčení. Foto: Konsberg

Devět tisíc kilometrů potrubí a další infrastruktura

Rozsah úkolu ukazuje už samotná norská infrastruktura. Norsko má přibližně 9 000 kilometrů potrubí. Vedle něj se na mořském dně nacházejí také optické kabely a další zařízení, která mají zásadní význam pro fungování státu i jeho spojenců.

Mohlo by vás zajímat

Ochrana tak rozsáhlé sítě představuje náročný úkol. Lie upozornil, že spojenci musejí realisticky posoudit, co dokážou zabezpečit. Nemohou totiž současně nepřetržitě střežit každý úsek infrastruktury.

Právě proto podle něj nestačí spoléhat na jednotlivá bezpečnostní opatření. Státy a provozovatelé musejí vybudovat systém, který dokáže podmořské prostředí dlouhodobě sledovat, rychle prověřovat podezřelé události a v případě poškození obnovit provoz.

Lie přitom upozornil na rozdíl mezi technickými možnostmi a skutečnou připraveností. Technologie pro ochranu podmořské infrastruktury už existují a některé se také používají. Za zásadní problém však označil nedostatek odpovídajících protiopatření. Právě tuto oblast je podle něj potřeba dále prozkoumat.

Tři vrstvy ochrany: senzory, rychlá reakce a opravy

Lie představil tři základní vrstvy, na nichž by měla ochrana podmořské infrastruktury stát. První představuje trvalý přehled o situaci, druhou rychlá reakce a třetí schopnost obnovit poškozená zařízení.

První vrstva, kterou označil jako „persistent awareness“, má zajistit nepřetržitý přehled o dění na mořském dně. Pomoci s tím mohou senzory umístěné na dně i autonomní podvodní prostředky. Jejich úkolem je sledovat prostředí a poskytovat informace o případných změnách či podezřelé aktivitě.

Samotné zaznamenání neobvyklé události ale nestačí. Druhá vrstva proto počítá s rychlou reakcí. Pokud systém odhalí podezřelou aktivitu, musí následovat rychlé prověření situace. Rozhodující bude schopnost zjistit, co se na daném místě skutečně děje, a vyhodnotit případné riziko.

Třetí vrstva se zaměřuje na odolnost. Lie ji popsal jako schopnost opravovat infrastrukturu po nehodě nebo útoku. Ani kvalitní monitoring totiž nemůže zaručit, že k poškození nikdy nedojde. Státy proto musejí počítat také s obnovou provozu.

Tento přístup propojuje prevenci, zásah i následnou nápravu. Ochrana kabelů a potrubí tak nemá stát pouze na technice, která dokáže odhalit hrozbu. Potřebuje také připravené postupy a kapacity pro okamžitou reakci.

ponorka
Evropské země si pořizují nové ponorky. Polsko má například zatím jen jednu starou sovětskou. Ilustrační snímek. Foto: Konsberg

Bez spolupráce provozovatelů, státu a průmyslu to nepůjde

Podle Lieho bude důležitá také koordinace mezi provozovateli infrastruktury, státními institucemi a průmyslem. Jednotliví aktéři musejí mít jasně rozdělené úkoly a odpovědnost. Bez toho by ani dostupné technologie nemusely zajistit potřebnou ochranu.

Šéf Kongsbergu zároveň upozornil, že současné tempo technologického vývoje a proměnlivost hrozeb vyžadují jiný přístup k zavádění vybavení. Stávající postupy nemusejí dostatečně rychle reagovat na nové potřeby. Průmysl a státy proto musejí hledat způsob, jak nové schopnosti získávat a nasazovat pružněji.

Tím se otevírá prostor také pro technologické firmy, které vyvíjejí podmořské senzory, autonomní systémy a prostředky pro ochranu kritické infrastruktury. Lie však na fóru nepředstavil konkrétní objemy připravovaných zakázek ani nové objednávky. Hovořil především o potřebných schopnostech a o mezerách, které musejí spojenci řešit.

Lunna House jako strategický směr

Lie se vyjádřil také k projektu Lunna House. Označil jej za strategický směr a vyjádřil naději, že další krok přivede britský a norský průmysl ke společné práci na potřebných schopnostech.

Jeho vyjádření tak zapadá do širší debaty o spolupráci spojenců při ochraně podmořské infrastruktury. Zároveň ale samo o sobě nepředstavuje oznámení konkrétního kontraktu ani potvrzení rozsahu budoucích dodávek.

ponorka
Ruské lodě v poslední době mapují podmořské kabely, zjistily armádní kontrarozvědky. Nové ponorky proto mohou být pro Kreml účinným odtrašením. Ilustrační snímek. Foto: Konsberg

Ruské lodě mapovaly podmořské kabely

Obavy z ohrožení podmořské infrastruktury mají také konkrétní bezpečnostní pozadí. Na pohyb ruských plavidel, která mapovala podmořské kabely v okolí britských vod, upozornil například britský server UK Defence Journal letos v srpnu.

Server se odvolával na zprávu americké Congressional Research Service z 11. srpna 2026. Ta se zabývala ruskými specializovanými ponorkami a jejich činností v blízkosti kritické podmořské infrastruktury. Britská vláda už v dubnu 2026 informovala o skrytém ruském úsilí mapovat podmořská zařízení. Podle tehdejších vyjádření mohlo jít o přípravu na jejich případné poškození.

Do popředí se dostalo také ruské Hlavní ředitelství pro hlubokomořský výzkum, známé pod zkratkou GUGI. Tato struktura spadá přímo pod ruské ministerstvo obrany a stojí mimo běžnou strukturu ruského námořnictva. Zabývá se mimo jiné průzkumem, námořním zpravodajstvím a sledováním podmořských systémů.

UK Defence Journal připomněl také sérii incidentů v Baltském moři. V prosinci 2025 a lednu 2026 tam došlo nejméně k šesti případům podezření na poškození či narušení podmořských kabelů. V některých případech se objevilo podezření, že plavidla poškodila infrastrukturu vlečením kotev po mořském dně.

Finské úřady například v prosinci 2025 zadržely nákladní loď plující pod vlajkou Svatého Vincence a Grenadin. Vyšetřovaly podezření, že poškodila telekomunikační kabel mezi Finskem a Estonskem. V jiném případě finské úřady zabavily tanker registrovaný na Cookových ostrovech, který vyplul z ruského přístavu Usť-Luga. Vyšetřování se týkalo podezření na poškození datových a energetických kabelů. Následně čelilo obvinění několik členů posádky.

Ne všechny podobné incidenty se však podařilo jednoznačně připsat konkrétnímu aktérovi. Některé případy zůstaly obtížně objasnitelné a Rusko odpovědnost za poškozování infrastruktury odmítá.

NATO na rostoucí riziko reagovalo mimo jiné operací Baltic Sentry, kterou zahájilo v lednu 2025. Aliance se zaměřila na posílení dohledu nad kritickou podmořskou infrastrukturou v Baltském moři. Zároveň upozorňuje, že závažné hybridní útoky mohou vyvolat diskusi o uplatnění článku 5 Severoatlantické smlouvy.

ponorka moře
Polsko má v současné době ve službě pouze jednu jedinou funkční ponorku, a to ORP Orzeł. Foto: Město Gdyně

Do spolupráce se zapojuje také Kanada

Téma podmořské bezpečnosti se na fóru dotklo také širší spolupráce spojenců. Kanadská velvyslankyně v Norsku Amy Bakerová uvedla, že Kanada vstupuje do partnerství v oblasti ponorek s Norskem a Německem. Zároveň jedná s Norskem o posílené dohodě o obranné spolupráci.

Její vyjádření dokládá, že severská a transatlantická bezpečnostní spolupráce zahrnuje více oblastí. Lieho vystoupení se však soustředilo především na ochranu podmořské infrastruktury a na schopnosti, které budou státy potřebovat.

Z jeho slov vyplývá jasný technologický směr: spojenci potřebují lépe sledovat mořské dno, rychle prověřovat podezřelé události a dokázat poškozenou infrastrukturu opravit. Kongsberg přitom neoznámil konkrétní zakázky ani jejich finanční hodnotu. Upozornil ale na bezpečnostní problém, který bude vyžadovat spolupráci států, provozovatelů i průmyslu.