Rumunsko získalo z evropského bezpečnostního programu SAFE druhou nejvyšší finanční alokaci hned po Polsku. Za 16,68 miliardy eur chce pořídit obrněná vozidla, vrtulníky, radary i systémy protivzdušné obrany. Teď ale přichází důležitý krok: ministr obrany nařídil prověřit všechny zakázky, jejich technické parametry i způsob výběru dodavatelů. Stejný evropský mechanismus využívá také Česko.
Z první fáze má Česká republika k dispozici úvěr 2,06 miliardy eur a už připravuje půdu pro možné další kolo, které by mohlo přinést nové miliardy na obranu.
Rumunsko prověří všechny zakázky z evropského programu
Rumunský ministr obrany Radu Oprea vyslal kontrolní orgán ministerstva na Generální ředitelství pro vyzbrojování (DGARM). Právě tato specializovaná struktura připravuje technické specifikace a následně organizuje veřejné zakázky na vojenskou techniku.
Podle ministra má kontrola obsáhnout všechny smlouvy uzavřené prostřednictvím evropského programu SAFE. Nezaměří se tedy pouze na jeden konkrétní nákup nebo vybraného dodavatele.
Oprea mluví o mimořádně důkladném auditu, který má prověřit celý proces od požadavků armády až po výběr vítězných firem. „Mohu vám dnes oznámit, že jsem vyslal kontrolní orgán ministerstva obrany na DGARM, tedy na specializovanou strukturu ministerstva, která se zabývá nákupy. DGARM je instituce, která připravuje zadávací dokumentaci a následně se stará o procesy veřejných zakázek,“ uvedl ministr v rozhovoru pro Antena 3 CNN.
Oprea zároveň vysvětlil, proč podle něj není důvod zpochybňovat samotné požadavky armády na pořizovanou techniku. Všechny programy totiž vycházejí z plánu vyzbrojování rumunské armády, který schvaluje Nejvyšší rada národní obrany (CSAT). „Potřeby rumunské armády jsou tedy dobře zdokumentované,“ dodal ministr.
Kontrola se zaměří na dvě hlavní oblasti: zda technika splňuje požadavky armády a zda ministerstvo správně vybralo dodavatele.
Ministerstvo porovná technické parametry i nabídky konkurentů
Rumunský kontrolní orgán má prověřit, zda technické vlastnosti jednotlivých systémů a vozidel odpovídají požadavkům, které armáda stanovila v zadávací dokumentaci.
Součástí auditu bude také porovnání cen a nabídek jednotlivých společností. Ministr chce zjistit, zda částky, o kterých se hovoří ve veřejném prostoru, odpovídají nabídkám ostatních konkurentů. „Prověřovat se bude, zda se požadované vlastnosti jednotlivých druhů výzbroje skutečně nacházejí v technických specifikacích každého zařízení, které má rumunská armáda obdržet a které bude financováno prostřednictvím SAFE,“ vysvětlil Oprea.
Druhá část kontroly se zaměří na hospodářskou soutěž a rozhodování o vítězných nabídkách. Ministr chce ověřit také to, zda jsou veřejně diskutované částky správné z hlediska srovnání s potenciálními nabídkami ostatních dodavatelů.
Téma je citlivé i proto, že se v posledních měsících veřejně ozvalo několik konkurenčních společností. Ty si stěžovaly, že jejich nabídky při konečném rozhodování o zakázkách nikdo nezohlednil.
Oprea se vyjádřil také k tomu, kdo rozhodoval o výběru konkrétních firem. „Způsob, jakým byla rozhodnuta společnost číslo jedna, dvě nebo tři, tedy vítězné pořadí, je podle rozhovorů, které jsem dosud vedl s lidmi z ministerstva obrany, záležitostí, kterou stanovila kancelář premiéra,“ uvedl.
Ministr zároveň připustil, že množství informací je značné. Proto podle svých slov začal problematiku osobně studovat a podepsal příkaz, kterým kontrolnímu orgánu umožnil zahájit prověřování. Zatím však nejde o závěr auditu ani o potvrzení, že některá ze zakázek porušila pravidla. Kontrola má teprve zjistit, zda ministerstvo postupovalo správně.
Rumunsko má druhou nejvyšší alokaci po Polsku
Rumunsko patří v evropském obranném programu SAFE k největším příjemcům. Získalo alokaci ve výši 16,68 miliardy eur, což je druhá nejvyšší částka po Polsku. Úvěrovou dohodu Rumunsko podepsalo v Bukurešti 12. května 2026. Proces následně dokončilo v Bruselu 21. května a dohodu později schválil také rumunský parlament.
Půjčka má splatnost 45 let a desetileté období odkladu splátek. Rumunsko může prostředky čerpat do 31. prosince 2030. Mechanismus počítá s předfinancováním ve výši 15 procent, což v rumunském případě představuje přibližně 2,5 miliardy eur. První tranše měla být podle dodaných informací dostupná už v říjnu 2026.
Program SAFE přitom neposkytuje členským státům nevratné dotace. Jde o evropský úvěrový nástroj určený na obranné investice. Rumunsko proto získává značný finanční prostor pro modernizaci armády, zároveň ale musí počítat s dlouhodobým splácením.
Rheinmetall získal zakázky za téměř šest miliard eur
Rumunsko začalo uzavírat jednotlivé smlouvy ještě před termínem 31. května, který se vztahoval k uzavírání individuálních kontraktů. Sedm smluv uzavřelo se společnostmi ze skupiny německého Rheinmetallu. Jejich celková hodnota se podle dodaných údajů blíží šesti miliardám eur.
Největší položku představuje nákup 298 bojových vozidel pěchoty Lynx a jejich odvozených variant. Zakázka má hodnotu 3,337 miliardy eur bez DPH a patří k nejvýznamnějším rumunským modernizačním projektům.
Dalšími položkami jsou dvě námořní hlídkové lodě a systémy protivzdušné obrany Skyranger a Skynex. V seznamu patnácti programů se objevuje také munice ráže 35 milimetrů, která souvisí s protiletadlovými systémy této skupiny.
Rumunsko následně uzavřelo také smlouvu na nákup 12 víceúčelových vrtulníků H225M a kontrakt na 12 moderních radarů GM200 od francouzské společnosti Thales. Tyto nákupy jsou vedeny jako společné akvizice.
Ne všechny plánované projekty však dospěly do fáze podpisu smlouvy. Rumunsko zatím neuzavřelo nákup protiletadlových systémů IRIS-T ani projekt výroby dronů ve spolupráci s Ukrajinou. U těchto záměrů počítají dodané informace s termínem do konce roku 2026.
Samostatně se řeší také nákup individuální výzbroje. Ten nespravuje ministerstvo obrany, ale ministerstvo vnitra. Podpis smlouvy se očekává rovněž do konce letošního roku.
Patnáct programů, které mají posílit rumunskou armádu
Rumunské ministerstvo obrany spravuje prostřednictvím mechanismu SAFE celkem 15 programů. Jejich rozsah sahá od obrněných vozidel a logistické techniky přes protivzdušnou obranu až po námořní výzbroj a munici.
Mezi jednotlivými projekty jsou přitom značné rozdíly. Některé už mají podepsané smlouvy, u jiných se stále jedná a dva původně plánované nákupy se nakonec neuskutečnily v zamýšlené podobě.
Obrněná vozidla a logistika
První program počítal s pořízením obrněných transportérů Piranha 5 v konfiguraci 8×8 a jejich odvozených variant od společnosti GDELS Romania. Smlouva se však nepodepsala. Dodaný materiál uvádí, že se v návaznosti na jednání zvýšil počet bojových vozidel pěchoty Lynx.
Podobný výsledek měl také projekt kolových víceúčelových transportních platforem od společnosti Iveco. Rumunsko plánovalo koupit 1 115 vozidel v 16 homologovaných konfiguracích. Projekt měl hodnotu 344,40 milionu eur. Ani tuto smlouvu ale ministerstvo po přímých jednáních s dodavatelem nepodepsalo.
Velení a námořní technika
Třetí program zahrnuje taktické operační centrum pro protivzdušnou a protiraketovou obranu SBAMD-TC. Jeho hodnota činí 160 milionů eur.
Dva další kontrakty se týkají námořnictva. Rumunsko plánuje pořídit dvě zásahová plavidla pro potápěče v hodnotě 84 milionů eur a dvě námořní hlídkové lodě OPV za 836 milionů eur. Tyto dvě zakázky se podle dodaných informací podepsaly společně.
Samostatnou položku představuje systém pro odpalování protilodních střel Naval Strike Missile. Jeho hodnota činí 207 milionů eur.
Vrtulníky a bojová vozidla pěchoty
Další program počítá s nákupem víceúčelových vrtulníků v hodnotě 852 milionů eur. Jak napsal Ekonomický deník, jde o projekt, který se v souhrnu uzavřených nákupů pojí s kontraktem na 12 strojů H225M.
Největší jednotlivou položkou celého seznamu je program bojových vozidel pěchoty Lynx od společnosti Rheinmetall Automecanica SRL. Jeho hodnota dosahuje 3,337 miliardy eur.
Protivzdušná obrana
Rumunské plány zahrnují několik různých systémů protivzdušné obrany. Prvním je pozemní systém Skynex od společnosti Rheinmetall Italia, který má schopnosti C-UAS a C-RAM, tedy obrany proti bezpilotním prostředkům a raketám či dělostřelecké munici. Jeho hodnota činí 476 milionů eur.
Dalším projektem je mobilní systém velmi krátkého dosahu Skyranger 35 od stejného dodavatele. Rumunsko za něj plánuje zaplatit 470 milionů eur.
Na protivzdušnou obranu navazují také radary Gap Filler pro sledování vzdušného prostoru. Jejich hodnota činí 258 milionů eur.
Další program počítá se třemi systémy pozemní protivzdušné obrany středního dosahu SBAMD(L)-MR, respektive SBAMD(L)-M-MR. Jejich hodnota dosahuje 547,83 milionu eur. Podle dodaných informací jde o systém IRIS-T od německé společnosti Diehl, u něhož stále probíhají jednání.
Rumunsko plánuje také pořízení dvou systémů velmi blízké protivzdušné obrany Millennium CIWS od Rheinmetallu v hodnotě 36 milionů eur.
Drony a munice
Předposlední program se týká úderných systémů s municí typu loitering, tedy prostředků, které mohou určitou dobu setrvávat ve vzduchu a vyhledávat cíl. Jejich hodnota činí 147 milionů eur.
Poslední položku představuje munice ráže 35 milimetrů pro systémy C-RAM, Oerlikon a Skyranger, včetně střeliva AHEAD. Dodavatelem má být Rheinmetall Waffe Munition GmbH. Hodnota programu dosahuje 450 milionů eur.
Seznam tak zahrnuje patnáct oblastí modernizace, ale neznamená to, že všech patnáct projektů už má uzavřené smlouvy. U některých se nákup uskutečnil, jiné zůstávají ve fázi jednání a část původních plánů se změnila.
Česko získalo z první fáze SAFE úvěr 2,06 miliardy eur
Rumunský audit se týká tamních zakázek. Samotný program SAFE však není výhradně rumunskou záležitostí. Využívá ho také Česká republika, která si v první fázi zajistila úvěr ve výši 2,06 miliardy eur, tedy přibližně 50 miliard korun.
Český podíl je tak ve srovnání s rumunskou alokací výrazně menší. Rumunsko má k dispozici 16,68 miliardy eur, zatímco česká první alokace představuje 2,06 miliardy. Obě země ale využívají stejný evropský mechanismus, který má členským státům usnadnit financování obranných investic.
České prostředky mají podle článku Ekonomického deníku pokrýt tři hlavní oblasti. Přibližně 23 miliard korun má směřovat na dostavbu dálnice D11, dalších zhruba 20 miliard korun na pořízení tanků Leopard 2A8. Zbývající část úvěru má pokrýt nákup vozidel Tatra.
Rozdělení peněz ukazuje, že české využití SAFE se neomezuje pouze na klasickou vojenskou techniku. Významnou položku představuje také dopravní infrastruktura. Dálnice D11 má v tomto plánu vedle civilního dopravního významu také souvislost s potřebami obrany a vojenské mobility.
Tanky Leopard 2A8 představují další velkou část českého obranného nákupu. Z úvěru SAFE má Česko financovat přibližně 20 miliard korun z celkových prostředků určených na jejich pořízení. Třetí oblastí jsou vozidla Tatra, na něž má připadnout zbývající část české alokace.
Český plán tak propojuje tři různé oblasti: těžkou bojovou techniku, vojenskou mobilitu a logistická vozidla. Nejde tedy o jediný velký nákup, ale o soubor investic, které mají podpořit různé potřeby obrany.
Česko zvažuje další kolo programu. Ve hře jsou desítky miliard
Česká republika se přitom nezabývala pouze využitím první přidělené částky. Podle informací Ekonomického deníku ze 4. října 2026 ministerstvo obrany společně s dalšími resorty analyzovalo také možnost zapojení do druhého kola programu SAFE.
Evropská komise tehdy počítala s tím, že by v další fázi mohlo být k dispozici přibližně 20 miliard eur, tedy asi 485 miliard korun. Nejde však o nově schválený balík peněz pro konkrétní země. Má jít o prostředky, které některé státy nevyužijí ze svých původních alokací.
Právě možnost získat další financování proto zajímala i českou stranu. Ministerstvo obrany a další resorty podle říjnového článku posuzovaly, zda a jak by se Česko mohlo do další fáze zapojit. Evropská komise tehdy ještě nespecifikovala konkrétní podmínky a harmonogram druhého kola.
Potenciální objem peněz přitom nebyl zanedbatelný. Přibližně 20 miliard eur představuje v přepočtu zhruba 485 miliard korun. Taková částka by mohla rozšířit možnosti financování obranných projektů v zemích, které by se do další fáze zapojily.
