Evropské státy začínají převádět politické sliby o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu do konkrétních vojenských příprav. V Polsku se ode dneška rozjíždí rozsáhlé cvičení, které má prověřit přesuny mnohonárodních jednotek, jejich velení i logistické zabezpečení. Zapojí se Britové, Francouzi, Poláci a další evropské armády. Česká republika mezi účastníky nefiguruje.
Ministerstvo obrany ani Generální štáb na otázky k české účasti a důvodům zatím neodpověděly. Možný důvod neúčasti české armády na cvičení prozradil předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD).
Koalice ochotných přechází od jednání k vojenskému výcviku
Vojenské cvičení s názvem KOALICJA 26.2 se uskuteční od 9. do 22. listopadu v Polsku. Jeho hlavním dějištěm bude výcvikový prostor v Nowé Dębě na jihovýchodě země. Přesuny některých jednotek na polský polygon však začnou ještě před oficiálním zahájením manévrů.
Cvičení souvisí s přípravami takzvané Koalice ochotných, tedy skupiny států, které deklarovaly ochotu aktivně podporovat Ukrajinu. Jejich cílem je mimo jiné připravit mechanismy pro případné bezpečnostní záruky, které by mohly Kyjevu pomoci po skončení války s Ruskem.
Koalice vznikla 2. března 2025 z iniciativy britského premiéra, sdružuje 37 zemí. Její členové dosud jednali o dodávkách zbraní, výcviku ukrajinských vojáků a vytvoření společné velitelské struktury pro budoucí mnohonárodní síly.
Česká republika přitom není vůči Koalici ochotných stranou. Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil dvou jejích summitů v Paříži, a to v lednu a červenci 2026.
Právě rozdíl mezi politickou účastí a praktickým vojenským zapojením vyvolává otázku, jakou roli chce Česká republika v budoucích bezpečnostních opatřeních pro Ukrajinu skutečně hrát.
Síly Koalice ochotných nyní přicházejí na řadu v praktické přípravě. Cvičení má prověřit, zda se evropské armády dokážou rychle spojit, přesunout do potřebného prostoru a společně zajistit podporu Ukrajině. Nejde tedy pouze o klasické manévry na polském cvičišti. Státy si chtějí ověřit, jak by dokázaly spolupracovat při případné poválečné operaci.
Polské ministerstvo obrany označilo manévry za vyvrcholení několikaměsíčního plánování. Cvičení má ukázat, jak rychle se zúčastněné země dokážou mobilizovat a vytvořit síly schopné podpořit Ukrajinu po skončení války.
Britové a Francouzi povedou, Polsko zajistí logistické zázemí
Hlavní odpovědnost za vedení cvičení převezmou Velká Británie a Francie. Polsko bude hrát důležitou roli hostitelské země a postará se především o logistické zabezpečení zahraničních jednotek.
Do cvičení se má zapojit přibližně 2 800 zahraničních vojáků. Přijedou z Francie, Velké Británie, Belgie, Estonska, Německa, Litvy, Nizozemska, Španělska, Švédska a Turecka. Polsko k nim přidá téměř 2 000 vlastních vojáků.
Polské jednotky mají především zajistit zázemí pro zahraniční vojáky. Jejich úkoly budou velmi praktické. Postarají se o přepravu a překládku vojenského materiálu, technickou pomoc, opravy techniky, tankování vozidel i zdravotnické zabezpečení.
Právě logistika bude pro fungování mnohonárodních sil zásadní. Nestačí totiž rozhodnout o vyslání jednotek. Armády musí zvládnout také jejich přesun, zásobování, údržbu techniky a dlouhodobé udržení v operačním prostoru.
Polsko má s podobnými úkoly zkušenosti a s ohledem na sousedství s Ukrajinou představovalo přirozenou volbu pro pořádání prvního cvičení tohoto druhu.
Cvičit se bude na zemi, na moři i ve vzduchu
Manévry nebudou omezené pouze na pozemní jednotky. Výcvik se uskuteční na zemi, na moři i ve vzduchu. Britové například vyšlou dva stíhací letouny RAF Typhoon a tankovací letoun Voyager. Jejich úkolem bude simulovat zabezpečení civilního leteckého provozu poté, co se znovu otevře ukrajinský vzdušný prostor.
Do cvičení se zapojí také námořní složka. Zde se ale oba poskytnuté články v popisu turecké účasti rozcházejí. Armádní portál Polska Zbrojna uvádí Turecko mezi zeměmi, které vyšlou své vojáky. Jiné servery naopak píší, že turečtí vojáci přímo na místě přítomni nebudou. Ankara se podle nich zavázala vést námořní operaci, jejímž konečným cílem bude odminování oblasti a obnovení obchodní dopravy v Černém moři.
Nejde o mírové jednotky, které by hlídaly příměří
Případné nasazení mnohonárodních sil pro Ukrajinu by mělo navázat na konec nepřátelských akcí. Jejich úkoly by se řídily Pařížskou deklarací ze 6. ledna 2026 a jednotky by mohly vstoupit na Ukrajinu na žádost tamní vlády.
Jejich působení by mělo několik oblastí. Patřil by k nim výcvik ukrajinských vojáků, podpora obnovy ukrajinských ozbrojených sil a zajištění bezpečnosti letecké a námořní dopravy.
Podstatné je, že tyto jednotky nemají mít povinnosti spojené s udržováním míru ani s monitorováním případného příměří. Polské ministerstvo obrany zdůraznilo, že mnohonárodní síly budou nezávislé na strukturách NATO. Stejný výklad potvrdil také britský generálporučík Tom Bateman, velitel Mnohonárodních sil pro Ukrajinu (MNF-U).
Britský ministr obrany Wes Streeting označil cvičení za důkaz, že Londýn, Paříž a jejich spojenci zintenzivňují přípravy na dobu, kdy na Ukrajině zavládne mír. „Nejde o žádný hypotetický plán. Jedná se o skutečné vojenské jednotky, které jsou připraveny pomoci Ukrajině, jakmile boje ustanou,“ uvedl.
Polsko přitom zdůrazňuje, že se samo nechystá vyslat své vojáky na případnou stabilizační misi na Ukrajinu. Jeho role v nynějších přípravách spočívá především v hostitelském a logistickém zabezpečení cvičení.
NATO zůstane stranou, Spojené státy se nezapojí
Mnohonárodní síly nemají působit pod velením NATO. Severoatlantická aliance o cvičení dostává informace, přímo se ho však neúčastní. Samostatná struktura má mimo jiné zabránit přímému zatažení Aliance do konfliktu s Ruskem. Zapojení NATO by navíc vyžadovalo souhlas všech členských států. To by mohlo narazit například na odpor Maďarska nebo Turecka.
Mimo připravované cvičení zůstanou také Spojené státy. Americký prezident Donald Trump již dříve odmítl závazek vyslat americké vojáky na případnou misi na Ukrajině. Washington se proto nezúčastní ani polských manévrů.
Evropské státy tak chtějí připravit své jednotky, aby dokázaly fungovat i bez přímé americké vojenské podpory. Jde o snahu omezit závislost na amerických technologiích, například v oblasti satelitního spojení a komunikačních systémů.
Rusko rozmístění zahraničních vojáků odmítá
Možnost přítomnosti zahraničních jednotek na Ukrajině po skončení války Moskva odmítá. Ruský prezident Vladimir Putin již dříve prohlásil, že zahraniční vojáci na ukrajinském území by se stali „legitimními cíli“.
Podle zdroje z britské armády, by pravidla nasazení umožňovala vojákům opětovat palbu například v případě, že by se stali například terčem ruských dronů. Případné zásahy by však měly mít výhradně obranný charakter. „Naše jednotky samozřejmě ochráníme před jakoukoli agresí,“ citoval britský deník The Guardian nejmenovaný zdroj z britské armády.
Právě proto je důležité rozlišovat mezi současným cvičením a případnou budoucí operací. Manévry mají prověřit připravenost a spolupráci armád. Samy o sobě ale neznamenají rozhodnutí o vyslání jednotek na Ukrajinu.
Česká armáda mezi účastníky není. Ministerstvo mlčí, Okamura promluvil
Zásadní otázka se týká české účasti. V seznamu zemí, které do Polska vyšlou své vojáky, Česká republika podle dostupných zdrojů nefiguruje.
Redakce proto už minulou středu zaslala ministerstvu obrany a Generálnímu štábu několik otázek. Chtěla vědět, zda se Armáda České republiky cvičení Koalice ochotných v Polsku od 9. do 22. listopadu zúčastní. Pokud ne, zajímalo ji, proč tomu tak je.
Redakce se zároveň ptala, zda Česko pozvánku na cvičení dostalo a odmítlo ji, nebo zda mezi pozvanými státy vůbec bylo. Požadovala také informace, jakým způsobem česká armáda participuje na dalších aktivitách Koalice ochotných, včetně vojenských cvičení.
Ministerstvo obrany ani Generální štáb na zaslané otázky dosud neodpověděly. „Česká republika se na základě rozhodnutí naší vlády tohoto cvičení nezúčastní. A odmítáme účast našich vojáků na Ukrajině, plníme volební sliby nepodporujeme válku, podporujeme mír,“ prohlásil o víkendu na sociálních sítích předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura.
