Švýcarsko si chtělo pořídit 36 amerických stíhaček F-35A, jenže spor o slíbenou pevnou cenu vyvolal otázky, jak stát nákup připravoval a kontroloval. Vláda nyní přijala většinu doporučení parlamentní kontrolní komise a uznala nedostatky v právním zajištění zakázky. Stíhačky F-35 si chce pořídit i Česko.
Ministr obrany Martin Pfister přitom upozornil, že dostupné peníze pravděpodobně vystačí jen na 30 letounů. Konečný počet však stále není uzavřený.
Švýcarská spolková rada přijala své stanovisko 21. října 2026 a zveřejnila ho o dva dny později. Celý dokument je dostupný na oficiálním webu švýcarské vlády. Reaguje na zprávu parlamentní Kontrolní komise Národní rady z 8. září, která se zabývala otázkou pevné ceny stíhaček F-35A a postupem při jejich pořizování.
Pevná cena se stala předmětem sporu
Nákup švýcarských stíhaček F-35A si vyžádal kontrolu kvůli otázkám spojeným s dohodnutou pevnou cenou. Vláda nyní reagovala na zjištění parlamentní komise a přijala šest ze sedmi doporučení v plném rozsahu, sedmé pouze částečně. Část navrhovaných opatření už podle jejího stanoviska úřady zavedly, u dalších ještě prověřují možnosti změn.
Současně zůstává otevřená otázka, kolik letounů si Švýcarsko nakonec pořídí. Parlament schválil dodatečný úvěr ve výši 394 milionů švýcarských franků, samotné stanovisko vlády však konečný počet strojů neurčuje. Ministr obrany Martin Pfister očekává, že dostupné prostředky pravděpodobně pokryjí pouze 30 stíhaček namísto původně plánovaných 36.
Právníci dostali při nákupu příliš malou roli
Jedním z hlavních bodů vládního stanoviska je zapojení právního oddělení úřadu armasuisse, který se podílí na švýcarských zbrojních nákupech. Spolková rada uznala, že právníci měli při pořizování F-35A příliš omezenou úlohu. V dané době jim podle vlády chyběly potřebné personální kapacity i specializované znalosti pro tak rozsáhlý a složitý projekt.
Úřad mezitím právní oddělení posílil. To nyní působí jako odborné centrum pro právní otázky související se zadáváním zakázek. Vláda proto považuje příslušné doporučení parlamentní komise za z velké části splněné.
Tím však její reakce nekončí. Spolková rada zároveň odmítla dojem, že úplné smluvní dokumenty četl pouze tehdejší vedoucí projektu. Podle jejího stanoviska je takový obraz nepřesný.
Vedle tehdejšího šéfa vyzbrojování prostudovali celé smlouvy také další zaměstnanci armasuisse. Parlamentní komise je ale nevyslechla. Relevantním ustanovením o pevné ceně se podrobně věnovali rovněž další pracovníci generálního sekretariátu ministerstva a tehdejší ministryně obrany Viola Amherdová.
Vláda tak zpochybňuje interpretaci, podle níž se se smluvním balíkem podrobně seznámil pouze vedoucí projektu. Zároveň upozorňuje, že při práci s dokumenty platí podle dohod o utajení a souvisejících pravidel informační bezpečnosti zásada „need to know“, tedy přístup k informacím podle toho, kdo je potřebuje ke své práci.
Vláda chce důslednější dokumentaci a kontrolu
Tři z celkových sedmi doporučení se týkají ukládání dokumentů a dalších podkladů důležitých pro úřední rozhodování. Spolková rada je přijala a uvádí, že většina požadavků už je tak tedy splněna.
Základní povinnost podle ní existuje už nyní: všechny informace důležité pro úřední činnost se musí včas zaznamenat a uložit, bez ohledu na to, jaký systém nebo komunikační kanál zaměstnanci použijí. Tato povinnost vyplývá z právních předpisů. Nadřízení zároveň odpovídají za kontrolu toho, zda jejich podřízení pravidla dodržují.
Vláda považuje stávající právní úpravu za dostatečnou. Za důležité však pokládá její důsledné uplatňování v každodenní praxi. Všem ministerstvům a Spolkovému kancléřství proto zadala, aby prověřily možnost pravidelně zaměstnance upozorňovat na správné postupy při dokumentaci a archivaci.
Tato práce navazuje také na aktivity Spolkového úřadu pro spravedlnost, Spolkového personálního úřadu a Spolkového archivu. Ty se zabývají archivací a ukládáním dokumentů i postupy při vyřizování žádostí o přístup k informacím podle příslušného zákona.
Smyslem opatření je zajistit, aby u významných rozhodnutí zůstala dohledatelná dokumentace. U mimořádně rozsáhlých a citlivých zbrojních zakázek může být taková stopa důležitá pro následnou kontrolu toho, kdo rozhodoval, z jakých podkladů vycházel a jak se k výsledku dospělo.
Kontrola faktur je podle vlády už zajištěná
Samostatné doporučení se věnuje kontrole faktur. Spolková rada ho už také přijala. Souhlasí s parlamentní komisí, že kontrola účtovaných částek musí fungovat účinně.
Vláda odkazuje na rozsáhlá pravidla pro kontrolu faktur, která už zavedla. Dodržování těchto požadavků se podle jejího stanoviska ověřuje každoročně při uzavírání účetního roku. Ředitelé jednotlivých úřadů tehdy společně s finančními odpovědnými pracovníky potvrzují, že stanovené postupy dodrželi.
V tomto bodě tedy vláda neoznamuje vytvoření nového kontrolního systému. Tvrdí, že potřebná pravidla již existují a že kontrolní mechanismus funguje. Doporučení parlamentní komise proto pokládá za vyřízené.
U velkých zakázek se může změnit schvalování vyjednávacího mandátu
Částečně přijala vláda doporučení týkající se průběhu smluvních jednání. Už nyní dostává vedení projektu při zadávání zakázky jasný mandát k vyjednávání. Ministerstvo obrany ale nově prověřuje, zda by u rozsáhlých a složitých nákupů nemělo tento mandát v budoucnu schvalovat přímo vedení ministerstva, případně spolková rada.
Změna by se dotkla také zapojení politického vedení a parlamentu. U velkých nákupů chce ministerstvo zlepšit jejich účast, aby bylo možné zajistit co největší transparentnost a posílit důvěru v rozhodování.
Vláda navíc zadala ministerstvu prověřit další možnost: u zvlášť rizikových nákupů by mohly probíhat takzvané peer reviews. Při těchto odborných kontrolách by zkušenější zaměstnanci úřadů nezávisle posuzovali připravovaný postup a upozorňovali na možná rizika.
Inflace a riziková přirážka mají dostat přesnější výpočet
Další doporučení se týká inflace a výpočtu rizikové přirážky. Spolková rada ho přijala a požaduje, aby ministerstvo při zbrojních nákupech důsledněji používalo kvantitativní hodnocení jednotlivých rizik podle konkrétního projektu.
Takový přístup má zlepšit přehlednost výpočtů a umožnit lépe vysvětlit, jak úřady stanovují částku určenou na pokrytí rizik. Zvláštní pozornost se má věnovat také vývoji inflace a tomu, jak se promítá do posuzování nákladů.
První kroky podle vlády už úřady podnikly při hodnocení rizik projektů zahrnutých do armádního poselství pro rok 2026. Spolková rada nyní ministerstvu zadala, aby kvantitativní hodnocení jednotlivých rizik uplatňovalo důsledně.
Ministerstvo slibuje větší transparentnost
Vedle sedmi doporučení se švýcarské ministerstvo obrany zabývá také dalšími možnostmi, jak zlepšit spolupráci s parlamentem u rozsáhlých nákupů. Cílem je poskytnout zákonodárcům co největší přehled o rozhodování a posílit důvěru v proces pořizování vojenské techniky.
Prvním konkrétním krokem bylo zveřejnění hodnoticích kritérií pro výběr stíhaček. Ministerstvo je 1. října 2026 zpřístupnilo parlamentním bezpečnostním komisím. Ty už dříve získaly také možnost nahlédnout do smluvních dokumentů známých jako Letters of Offer and Acceptance (LOA), které se vztahují k nákupu.
Ministerstvo současně prověřuje další opatření v procesu pořizování zbraní, případně už některá z nich připravilo. Spolková rada hodnotí zprávu parlamentní kontrolní komise jako vyváženou a diferencovanou a uvádí, že její šetření pomáhá objasnit otázky, které v souvislosti s nákupem nových stíhaček vyvstaly.
Hlavní výsledek je tedy dvojí. Švýcarská vláda přijala většinu doporučení zaměřených na dokumentaci, právní podporu, kontrolu a řízení rizik. Zároveň ale její stanovisko nepředstavuje konečné rozhodnutí o počtu nakoupených F-35A. Přestože ministr obrany podle dostupných podkladů očekává, že peníze pravděpodobně vystačí jen na 30 strojů, místo původních 36, konečný počet zůstává otevřený.
