Připomínkové řízení k návrhu zákona o hospodaření energií bylo dle očekávaní bouřlivé. Předkladatel návrhu, tedy ministerstvo průmyslu a obchodu, obdrželo 52 vyjádření, z toho 27 nesouhlasných. Terčem kritiky tentokrát není ani tak to, co v návrhu je, jako spíš to, co chybí. Vyplývá to z došlých připomínek, zveřejněných v legislativní databázi eKlep.
Podle kritiků převádí tato novela do české legislativy požadavky evropské směrnice o energeticky úsporných budovách (EPBD) jen částečně. „Předložený návrh neobsahuje transpozici článku 9, odstavce 1 EPBD k minimálním normám energetické náročnosti pro jiné než obytné budovy. Návrh taktéž neobsahuje transpozici článku 6 – příkladná úloha budov veřejných subjektů,“ upozornil ve svém vyjádření Svaz průmyslu a dopravy ČR.
Chybí plán vytápění i fotovoltaika
Stejně tak podle Svazu průmyslu chybí v návrhu požadavek směrnice EPBD týkající se teplárenství. Členské státy totiž dostaly za úkol zajistit, aby regionální či místní orgány vypracovaly místní plány vytápění a chlazení. A to přinejmenším ve městech s více než 45 tisíci obyvateli. „Transpozice tohoto ustanovení nebyla doposud provedena. Legislativně-technicky je vhodné ji provést právě do novely zákona o hospodaření energií,“ dodává Svaz průmyslu a dopravy.
Komora obnovitelných zdrojů energie upozornila, že ministerstvo „zapomnělo“ na požadavky směrnice EPBD IV týkající se využívání solární energie v budovách. „Článek 10 odstavec 3 EPBD IV výslovně vyžaduje zahrnout politiky a opatření pro zavádění solárních zařízení do vnitrostátního plánu renovace budov. Strategický dokument ani dotační programy samy o sobě nezakládají odpovídající povinnosti stavebníků a vlastníků budov,“ upozornila Komora OZE vedená Štěpánem Chalupou.
Také Odbor kompatibility na Úřadu vlády upozorňuje, že „předkladatel splnil pouze částečně formální náležitosti týkající se vykazování slučitelnosti s právem EU“. Celé odstavce směrnice EPBD IV v návrhu ministerstva průmyslu chybí. Odbor sledující soulad českého a evropského práva dále upozornil, že návrh přichází pozdě. Lhůta pro transpozici směrnice EPDB IV vypršela ke konci května.
„Dopad na obce budou značný“
Svaz měst a obcí si stěžuje na fakt, že návrh v rozporu s legislativními předpisy vlády neobsahuje prováděcí právní předpisy. „Za této situace, kdy jsou značná část povinností obcí v zákoně vymezena vágně a neurčitě a jejich konkrétní rozsah a obsah, včetně některých definic, mají být upřesněny až v prováděcích právních předpisech, nelze dopady navrhované právní úpravy na administrativní a finanční zátěž obcí řádně vyhodnotit. Lze však předpokládat, že tyto dopady budou značné,“ upozornil svaz.
Do kritiky návrhu novely se pustila i některá ministerstva. Třeba ministerstvo práce a sociálních věcí upozornilo, že nová podoba zákona o hospodaření energií požaduje hodnocení emisní stopy budovy během celého jejího životního cyklu pro všechny nové budovy od ledna 2028. Pro budovy s užitnou podlahovou plochou do 100 metrů čtverečních však ve směrnici EPBD IV platí termín od ledna 2030. Český návrh je v tomto bodě přísnější než evropská směrnice.
Možnost vyjádřit se využily také zpravodajské služby – Bezpečnostní informační služba (BIS) a Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI). Požadují, aby informace o budovách sloužících pro obranu a bezpečnost státu nebyly uvedeny v databázi energetické náročnosti budov. Požadují také, aby se zákon netýkal datových center využívaných výhradně pro účely zajišťování obrany a bezpečnosti České republiky.
Priority nového zákona
Vytápění nových budov se musí do budoucna obejít bez spalování fosilních zdrojů energie. Stávající domy mají projít renovací, aby snížily svou energetickou náročnost. To jsou hlavní body novely zákona o hospodaření energií, kterou ministerstvo průmyslu a obchodu v září dokončilo a poslalo do mezirezortního připomínkového řízení.
Základní požadavek je ten, aby při vytápění či chlazení nových budov postavených po roce 2030 nevznikaly emise skleníkových plynů přímo na místě. Pro nové veřejné budovy platí o dva roky dřívější termín. Mezi „povolené“ možnosti vytápění patří obnovitelné zdroje energie, tepelná čerpadla, ale také dálkově dodávané teplo z centrálního zdroje.
