Jaromír Zůna zamíří do Washingtonu, kde ho čeká jednání v Pentagonu, bezpečnostní fórum i setkání s americkými vojenskými představiteli. Jeho cestu ale ještě před návštěvou ostře okomentovala bývalá ministryně obrany Jana Černochová. Připomněla, že ji při působení ve funkci opakovaně přijímal přímo šéf amerického resortu obrany. A právě v tom vidí zásadní rozdíl.
Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) příští týden navštíví Spojené státy. Ve Washingtonu ho čeká několik jednání a vystoupení. Do sídla amerického ministerstva obrany zavítá poprvé od svého uvedení do funkce.
Zůna bude jednat s náměstkem Colbym
Zůna se setká s náměstkem amerického ministra obrany pro politiku Elbridgem A. Colbym. Jejich rozhovor se zaměří na americký politicko-strategický koncept NATO 3.0, který Spojené státy představily letos. Dalšími tématy budou obranné výdaje, alianční cíle výstavby schopností, známé jako Capability Targets, a spolupráce obranného průmyslu obou zemí.
Právě plánované přijetí náměstkem amerického ministra obrany přimělo bývalou ministryni Janu Černochovou (ODS) ke srovnání se zkušenostmi z jejího působení ve funkci.
Černochová připomněla schůzky s Lloydem Austinem
Bývalá ministryně obrany Jana Černochová reagovala na Zůnovu cestu na sociální síti Facebook. Připomněla své návštěvy Pentagonu a jednání s tehdejším americkým ministrem obrany Lloydem Austinem. „Když jsem tam jako ministryně obrany jezdila já, opakovaně mě osobně přijímal americký ministr obrany Lloyd Austin,“ napsala Černochová.
Jako příklad uvedla duben 2022, kdy spolu jednali o pomoci Ukrajině. O rok později podle ní přímo v Pentagonu podepsali historickou obrannou dohodu DCA. Austin přijel také do Prahy.
Černochová zdůraznila, že vztahy s americkými partnery podle ní nestály pouze na formálních návštěvách a společných fotografiích. „S našimi americkými partnery jsme měli skutečně nadstandardní, otevřené a přátelské vztahy. Nebyly to jen zdvořilostní návštěvy a společné fotografie. Byla za nimi vzájemná důvěra, konkrétní výsledky a přímý kontakt na nejvyšší úrovni,“ uvedla.
Následně přímo srovnala své zkušenosti s plánovaným přijetím současného ministra. „Nepřijímali nás v předpokoji náměstkové, jednali jsme přímo s lidmi, kteří stáli v čele amerického ministerstva obrany. Jaromíra Zůnu má nyní v Pentagonu přijmout náměstek ministra obrany Elbridge Colby. Ten rozdíl je nepřehlédnutelný,“ napsala bývalá ministryně.
Zůnu čeká také obranné fórum a veletrh AUSA
Program českého ministra se nebude omezovat na jednání v Pentagonu. Zůna se zúčastní Česko-amerického obranného a bezpečnostního fóra (Czech-US Defense and Security Forum), na němž také vystoupí.
Akci pořádá washingtonský think-tank Hudson Institute ve spolupráci s českou asociací Jagello 2000. Diskutovat na ní mají političtí a vojenští experti, zástupci vlády a diplomatického sboru i představitelé obranného průmyslu. Mezi hlavní témata budou patřit česko-americká spolupráce, technologie, kyberobrana a další aktuální otázky bezpečnosti.
Dalším bodem programu bude veletrh AUSA, který patří k významným světovým akcím zaměřeným na pozemní vojsko, obranný průmysl a modernizační programy armád. Zůna chce podpořit účast českých zbrojařů a prohlédnout si stánky nejvýznamnějších výrobců.
Ministr vystoupí také na půdě dvou organizací ve Washingtonu. V Centru pro evropskou politickou analýzu CEPA (Center for European Policy Analysis) přednese projev s názvem Od konzumenta bezpečnosti k jejímu poskytovateli: Česká vize pro novou éru NATO.
Na půdě americko-středoevropské obchodní asociace ACEBA (American-Central European Business Association) pohovoří o posilování obrany Evropy prostřednictvím partnerství, inovací a průmyslové spolupráce.
Zůna se ve Spojených státech setká rovněž s veliteli Národních gard Texasu a Nebrasky, které ministerstvo označuje za tradiční partnery české armády. U památníku T. G. Masaryka pak uctí jeho památku položením věnce a v parku National Mall se pokloní památce padlých.
Černochová se ptá, z čeho vláda zaplatí obranu v dalších letech
Vedle úrovně plánovaného přijetí v Pentagonu považuje Černochová za zásadní otázku budoucího financování české obrany. Upozornila, že vláda už představila rozpočet na rok 2027, ale podle ní zůstává otevřené, kolik hodlá do obrany investovat v následujících dvou letech. „Kolik ale hodlá do obrany investovat v letech 2028 a 2029? Z čeho zaplatí pokračující modernizaci armády a především schopnosti, které jsme se spojencům zavázali vybudovat?“ položila otázky.
Podle Černochové si američtí partneři uvědomují, že bezpečnostní závazky musejí doprovázet konkrétní kroky. „Američané dobře vědí, že bezpečnost nestojí na prohlášeních, ale na konkrétních závazcích a jejich plnění,“ napsala.
V závěru příspěvku spojila důvěryhodnost české obranné politiky s tím, zda vláda dokáže zajistit potřebné finance i v dalších letech. „V Pentagonu může ministr Ministerstvo obrany ČR mluvit o spojenectví a aliančních závazcích, jak chce. Důvěru našich partnerů ale nezíská tím, co jim ve Washingtonu naslibuje, nýbrž tím, co dokáže prosadit doma,“ uvedla Černochová.
Pokud podle ní vláda nezajistí peníze na obranu i v dalších letech, „zůstanou z celé návštěvy jen hezké fotografie a prázdné sliby“.
Američané už kritizovali Česko za obranné výdaje
Otázka českých obranných výdajů přitom zazněla také na Varšavském bezpečnostním fóru. Americký velvyslanec při NATO Matthew Whitaker tam 12. října upozornil, že ne všichni spojenci drží krok s dohodnutými závazky. České republice vytkl, že se neřídí haagským plánem postupného každoročního zvyšování výdajů na obranu. Informoval o tom Ekonomický deník.
Rozpočet ministerstva obrany na příští rok by měl dosáhnout 191 miliard korun. To by představovalo přibližně o 36,2 miliardy korun více než ve schváleném státním rozpočtu pro letošní rok. Premiér Andrej Babiš (ANO) v září uvedl, že Česko na obranu dává maximum možného.
Debata ve Varšavě se však netýkala pouze českého rozpočtu. Evropský komisař pro obranu a vesmír Andrius Kubilius popsal koncept NATO 3.0 jako model, v němž Evropa přebírá hlavní odpovědnost za konvenční obranu kontinentu, zatímco Spojené státy si ponechávají sekundární odpovědnost a zajišťují jaderný deštník. Pokud Američané přesunou část svých zdrojů do indicko-pacifické oblasti, budou podle Kubiliuse muset Evropané posílit vlastní schopnosti, včetně strategické podpory, kterou nyní poskytují USA.
Právě v tomto kontextu získává otázka budoucího financování české obrany další rozměr. Jaromír Zůna má při plánované návštěvě Washingtonu jednat s náměstkem ministra obrany Elbridgem A. Colbym mimo jiné o konceptu NATO 3.0, obranných výdajích a aliančních cílech výstavby schopností.
Opoziční šéfka výboru pro bezpečnost Jana Černochová zároveň požaduje, aby vláda jasně ukázala, jak chce obranu financovat v letech 2028 a 2029. Rozhodující tak nebude jen to, o čem čeští představitelé se spojenci jednají, ale také to, jaké závazky dokáže Česká republika naplnit.
