Zůna před poslanci představoval změny na obraně
Šéf reostu obrany Jaromír Zůna (za SPD) vystoupil tento týden v Poslanecké sněmovně v rámci jednání spojeného s opozičním návrhem na vyslovení nedůvěry vládě. Ve svém projevu se věnoval práci ministerstva obrany a jednotlivým krokům, které podle něj resort v uplynulém období provedl nebo připravuje.
Mluvil o fungování armády, jejím personálu, územní obraně, školství, služebním bydlení, rozpočtu, digitalizaci, spolupráci s průmyslem i kontrolách uvnitř resortu. „Komplexita předznamenává úspěch, její ztráta znamená zánik,“ řekl v jedné z částí projevu.
Podle Zůny se mění také pojetí armády. Vedle schopností potřebných pro působení mimo území České republiky klade důraz na obranu vlastního území a schopnost reagovat na dlouhodobější bezpečnostní situaci.
Teritoriální síly mají dostat konkrétní podobu
Jedním z výrazných bodů jeho vystoupení byla reorganizace teritoriálních sil. V Táboře vzniká Teritoriální velitelství a 14 rot aktivní zálohy bylo reorganizováno do 14 praporů teritoriální obrany. Podle Zůny se počítá s velikostí každého praporu přibližně 600 lidí v kombinaci profesionálních vojáků, aktivní zálohy a všeobecné zálohy.
Dnem 1. října 2026 má zahájit činnost pluk nasaditelné podpory v Rakovníku pro potřeby Host Nation Support, tedy podpory spojeneckých jednotek působících na území České republiky.
Zůna současně uvedl, že došlo ke změně struktury ústředního orgánu ministerstva. Počet systemizovaných míst podle něj klesl z 1 035 v roce 2016 na 899 v roce 2026. Redukce ústředního orgánu podle ministra činí šest procent.
NATO, Slovensko i Britové ve Vyškově
Česká armáda podle Zůny nadále působí v 17 misích a operacích NATO, Evropské unie a OSN. Ministr připomněl také obnovení mezivládních konzultací se Slovenskem, prodloužení ochrany slovenského vzdušného prostoru a uzavření dohod souvisejících s vojenským materiálem.
Významnou roli podle něj hraje rovněž spolupráce s Velkou Británií. Britský vojenský poradní a výcvikový tým ve Vyškově pokračuje a během svého působení zde podle Zůny prošlo výcvikem více než 13 000 vojáků.
Česká republika má v roce 2028 převzít roli vedoucí země společné bojové skupiny EU v rámci V4. Zůna se zmínil také o summitu NATO v Ankaře. Podle jeho slov Česká republika pomohla prosadit rozšíření systému CEPS přes své území směrem k dalším spojencům ve střední a východní Evropě.
Armáda hledá tisíce nových lidí
Jedním z nejvýraznějších čísel projevu se stala personální oblast. K 29. září evidovala armáda 3 597 budoucích vojáků, z toho 396 studentů Univerzity obrany. Pokud se naplní celoroční předpoklad, půjde podle Zůny o nejvyšší čistý přírůstek personálu od profesionalizace armády v roce 2002.
Náborový cíl byl stanoven na 2 250 lidí a podle ministra byl překročen na více než 160 procent. Současně měl klesnout počet odchodů z armády o 15 až 20 procent.
Samotná Armáda České republiky má podle uvedených údajů získat více než 2 000 nových příslušníků. Aktivní záloha má mít čistý přírůstek zhruba 900 lidí, což je podle Zůny o 400 více než v předchozím roce.
Celkem má v roce 2026 do ozbrojených sil přibýt 4 500 lidí v kombinaci náboru a aktivní zálohy. Přibližně 6 000 občanů má navíc v průběhu roku složit přísahu v různých formách výcviku.
Vojenské školy a univerzity mají přivést další zájemce
Personální změny se podle ministra netýkají jen samotného náboru. Ministerstvo chce rozšiřovat také vzdělávací možnosti. Ve Vyškově byla posílena příprava personálu a připravuje se pilotní kurz pro důstojníky v záloze určený vysokoškolským studentům při Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT v Karlovarském kraji.
Rozšiřovat se mají také možnosti vojenského středoškolského vzdělávání. Podklad zmiňuje pobočku Vojenské střední školy v Moravské Třebové a rozšíření počtu tříd v Sokolově. Ministerstvo zároveň jedná o využití školského areálu pro své potřeby.
S několika kraji se připravují společné projekty. Zmíněn byl například areál v Uherském Brodě. Univerzita obrany spolu se Západočeskou univerzitou připravuje také program zaměřený na ochranu obyvatelstva v Karlovarském kraji.
Nová memoranda byla podle Zůny uzavřena s Jihočeskou univerzitou a Univerzitou Pardubice. Celkem má podle jeho údajů ministerstvo spolupracovat s 25 vysokými školami a 45 středními školami. Součástí mají být také stipendia pro technicky zaměřené obory.
Vyšší platy i nové bydlení
Zůna ve Sněmovně mluvil také o změnách v odměňování vojáků. Od 1. ledna 2026 se služební tarify pro hodnosti od vojína po štábního praporčíka zvýšily o 7,5 procenta, zatímco u důstojníků a generálů šlo o pět procent. Základní příjem vojína měl podle ministra překročit 50 tisíc korun měsíčně. Od roku 2027 se mají výrazně zvýšit také platy civilních zaměstnanců resortu.
Ministerstvo podle Zůny aktuálně uvádí přibližně 383 nabídek různých benefitů. Ministr zadal přípravu komplexního plánu rozvoje systému benefitů na následujících 12 měsíců s termínem předložení do 30. září. Do konce roku 2026 má být rovněž připravena novela předpisů upravujících poskytování služebních benefitů.
V oblasti bydlení Zůna uvedl několik konkrétních projektů. V posádce Jince byl dokončen převod nového bytového domu se 76 bytovými jednotkami pro vojáky z povolání v hodnotě 245 milionů korun.
Ve Vyškově byla podepsána smlouva na výstavbu druhé etapy ubytovacího zařízení pro základní přípravu za téměř 299 milionů korun. Další projekty se týkají například Žatce, Příbrami, Rokycan, Strakonic, Přerova a Vyškova.
Celkově má ministerstvo připravený program na výstavbu služebních bytů a modernizaci ubytoven za 3,1 miliardy korun.
Rozpočet obrany míří k 191 miliardám
Další část projevu se soustředila na peníze. Rozpočet ministerstva obrany pro rok 2026 činí podle Zůny 154,8 miliardy korun. Pro rok 2027 je v návrhu rozpočtu kapitola ministerstva ve výši 191 miliard korun, tedy o 36 miliard více a meziročně o 23 procent.
Ještě výrazněji má růst programové financování. Pro rok 2027 má podle ministra dosáhnout téměř 82 miliard korun, což představuje nárůst o 26 miliard, respektive 46 procent.
Zůna tento vývoj spojil s plněním aliančních závazků. Odkázal také na zprávu generálního tajemníka NATO z roku 2025, podle níž vzrostly nominální obranné výdaje České republiky v letech 2014 až 2025 o 400 procent a v reálném vyjádření o 172,5 procenta.
Do modernizace míří další desítky miliard
Významnou část budoucího financování mají představovat evropské prostředky. Pro víceletý finanční rámec EU na období 2028 až 2034 ministerstvo podle Zůny identifikovalo projekty za 118 miliard korun. Mají se týkat vojenských schopností, odolnosti včetně podpory spojenců a také vědy, výzkumu a inovací.
Další zdroj představuje evropský nástroj SAFE. Zůna uvedl, že Česká republika může čerpat více než 50 miliard korun. V konečném rozhodnutí podle něj figurují například tanky Leopard 2A8, vozidla Tatra 815 se speciálními nástavbami a výstavba dálnice D11.
Od 1. července 2026 funguje v ekonomické sekci ministerstva specializovaný útvar, který se věnuje přípravě projektů a čerpání prostředků z evropských a aliančních fondů.
Zakázky za desítky miliard a důraz na český průmysl
Ministerstvo podle Zůny v roce 2026 uzavřelo 7 309 smluv včetně dodatků v celkové hodnotě přes 34 miliard korun.
Z toho bylo 6 980 smluv s domácími dodavateli za více než 30 miliard. U zahraničních firem šlo o 163 smluv za 2,36 miliardy a dalších 166 smluv se týkalo státních podniků a příspěvkových organizací v hodnotě 1,9 miliardy.
Bez dodatků šlo podle ministra o 6 721 nových smluv za téměř 34 miliard korun. Sekce vyzbrojování měla uzavřít 345 smluv v hodnotě přes 20 miliard.
Zůna zároveň zdůraznil podporu domácímu obrannému průmyslu. Ministerstvo podle něj uspořádalo 15 průmyslových dnů a podporovalo české firmy také na zahraničních akcích a trzích od Singapuru a Rijádu přes Eurosatory v Paříži až po Farnborough, Chile a Jižní Koreu.
SPYDER versus All-in-One: dvě velmi odlišné zkušenosti
Zvláštní pozornost věnoval ministr akvizičním procesům. U systému SPYDER připomněl, že projekt začal v roce 2016, smlouva byla uzavřena v roce 2021 a realizace pokračuje do roku 2027. Všechny čtyři baterie už jsou v České republice.
Podle Zůny se projekt táhl více než deset let a vystřídalo se u něj pět projektových manažerů, přičemž jeden byl odvolán. Ministr uvedl, že projekt se blíží úspěšnému dokončení.
Jiný postup zvolilo ministerstvo u projektu All-in-One. V lednu 2026 podle Zůny zjistilo, že nebyly zpracovány a předloženy specifikace ani připravena zadávací dokumentace. Navíc měl být připravovaný dodatek v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek a program rozvoje vzdušných sil byl finančně vyčerpán.
Ministerstvo následně přijalo urychlená opatření. Podle Zůny má být v prosinci 2026 připraveno k podpisu.
Zůna ve svém projevu srovnal více než šestiletý proces SPYDER s plánovaným jedenáctiměsíčním postupem u All-in-One. Vedle toho pokračují hlavní modernizační projekty, mimo jiné bojová vozidla pěchoty CV90, tanky Leopard 2A4 a 2A8, letouny F-35, houfnice Caesar ráže 155 mm a vrtulníky H1.
Vše „značka ideál“ ale rozhodně není. Ekonomický deník včera například informoval o zrušení léta připravovaného tendru na obrněná vozidla pro ženisty a zdravotníky.
Drony, digitalizace a velení
Modernizace se podle ministra netýká jen klasické techniky. Ministerstvo se věnuje také digitalizaci, systémům velení a řízení, komunikaci, průzkumu, elektronickému boji a satelitním kapacitám. Do roku 2032 má být na tuto oblast vynaloženo téměř 29 miliard korun.
V roce 2026 byla uzavřena rámcová dohoda do roku 2028 na 3 000 autonomních dronových systémů, které mají být využívány především na taktickém stupni velení a řízení. Rozvíjí se rovněž systém integrované ochrany proti dronům. Jeho dokončení je plánováno do 31. prosince 2028.
Ministerstvo podporuje také spolupráci s integrovaným záchranným systémem. V Karlovarském kraji se připravuje operační středisko SOS 112 s podporou resortu a pokročilými schopnostmi velení a komunikace.
Investice do kasáren, letišť i další infrastruktury
V roce 2026 má podle Zůny resort investovat do nemovité infrastruktury 9,2 miliardy korun. Vypsáno bylo 252 veřejných soutěží za 11,6 miliardy korun. Přibližně 60 investičních akcí v hodnotě 5,7 miliardy korun bylo dokončeno nebo předáno.
Mezi důležité projekty patří infrastruktura na letištích v Čáslavi a Pardubicích, v Přáslavicích, Štěpánově a Chrudimi nebo zázemí Velitelství vzdušných sil v Praze-Ruzyni.
Dokončen byl také lázeňský komplex Albatros v Jeseníkách. V Měříně pokračuje výstavba multifunkční sportovní haly za zhruba 300 milionů korun.
Zůna mluvil o kontrolách a odpovědnosti
Zůna se ve Sněmovně věnoval také kontrolám a prověřování některých postupů uvnitř resortu. Ministerstvo podle něj prověřuje modernizační projekty z hlediska nových bezpečnostních priorit a závazků přijatých na summitu NATO v roce 2025. Probíhají také kontroly programového financování, aktivní zálohy a nákladů spojených s přípravou personálu.
U kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu zaměřené na Univerzitu obrany z roku 2019 ministerstvo podle Zůny dospělo k předběžnému závěru, že v předchozím období nebyl naplněn závěr a doporučení kontroly. Zůna uvedl, že bude nutné vyvodit jak osobní odpovědnost, tak systémová opatření.
Samostatně se prověřují také zálohové platby. Kontroly mají zjišťovat, zda byly nezbytné a ekonomicky odůvodněné, zda za ně byla získána odpovídající hodnota a zda byly před čerpáním dostatečně chráněny prostředky a ošetřena související rizika.
Veteráni zůstávají součástí agendy
Závěr Zůnova vystoupení se dotkl také vojenských veteránů. Ministerstvo eviduje více než 16 000 veteránů moderní doby. Připravovaná novela zákona má podle Zůny rozšířit pomoc také na rodiny padlých vojáků, včetně dětí, manželek a rodičů.
