Známá česká textilka Juta miliardáře Jiřího Hlavatého loni navýšila tržby na X miliard korun a vytvořila čistý zisk ve výši XXX milionů korun. Zatímco v minulých letech neměla Juta se zveřejněním konkrétních čísel problém, tentokrát se rozhodla výsledky utajit. Příslušné kolonky v rozvaze a výsledovce jsou začerněné.
Problém přitom není v tom, že by se známému výrobci technických textilií ze Dvora Králové nad Labem nedařilo. Společnost loni navýšila počet zaměstnanců o 52 na 1940 osob a zvedla jim v průměru mzdy o dvě tisícovky na 48 tisíc korun měsíčně. Vzrostl také objem investičních výdajů. Tyto údaje ve výroční zprávě za rok 2025, uložené ve Sbírce listin obchodního rejstříku, začerněny nejsou.
Ještě loni Juta čísla netajila
Výsledky za rok 2024 přitom Juta zveřejnila v plné podobě. Informovala zde o růstu tržeb na 8,05 miliardy korun a čistém zisku ve výši 641 milionů korun. Proč se tedy o rok později rozhodl podnik své výsledky zatajit? „Zákon nám tento postup umožňuje a takto rozhodlo vedení společnosti. Banky, pojišťovny, Celní správa a Finanční úřad obdržely plnou verzi,“ odpověděla ekonomická ředitelka Juty Marie Čermáková.
Stejně tak je prý firma připravena poslat plnou verzi významným obchodním partnerům. „Jinak nevidíme jediný důvod výsledky zveřejňovat. Nejsme jediná společnost, která takto postupuje,“ doplnila Marie Čermáková.

S tímto tvrzením však lze polemizovat. Rozšířenějším zlozvykem je to, že firmy nevkládají finanční výsledky do obchodního rejstříku vůbec, nebo až s velkým zpožděním. Obchodní společnosti mají ze zákona povinnost vložit účetní závěrku do sbírky listin do 30 dnů od jejího schválení, nejpozději však do 12 měsíců od konce účetního období.
Jak Ekonomický deník upozornil před pěti lety, některé firmy tehdy začaly ve svých finančních výsledcích místo konkrétních čísel uvádět zkratku OT. Tím chtěly dát najevo, že jedná o obchodní tajemství. Postupovala tak třeba společnost Livesport poskytující výsledky, statistik a další rychlé informace z oblasti sportu. Nebo firmy podnikatele Radomíra Pruse, včetně podniku vyvíjejícího tajemné baterie HE3DA.
V praxi však začerňování či uvádění zkratky OT vydrželo firmám jen rok či dva. Místo vytouženého utajení výsledků tím totiž firmy na sebe přivolaly zvýšenou – a také negativní – pozornost.
Hlavatý v politice
Jiří Hlavatý patří mezi známé české průmyslníky, objevuje se pravidelně v žebříčcích nejbohatších byznysmenů. Do Juty nastoupil už v roce 1972, generálním ředitele se stal v lednu roku 1989. Od roku 2007 je taká vlastníkem podniku. V roce 2013 získal ocenění Podnikatel roku a o dva roky později ho prezident Miloš Zeman vyznamenal Medailí Za zásluhy.
Nyní 78letý Hlavatý se angažoval i v politice. Ve volbách do Senátu na podzim roku 2014 kandidoval na Trutnovsku jako nestraník s podporou hnutí ANO a hladce zvítězil. Jenže jeho mandát zanikl, když se o tři roky později stal díky preferenčním hlasům poslancem sněmovny za ANO. Mandátu se vzdal a kandidoval znovu na senátora. Podruhé už obyvatelé Trutnovska Hlavatého nezvolili, v lednu 2018 vyhrál jeho protikandidát Jan Sobotka z hnutí STAN.
