Německo reaguje na incident, který vyšetřovatelé spojují s ruskými zpravodajskými službami. Po nálezu dronu s možnou výbušninou u ukrajinského transportního letounu v Lipsku Berlín zvažuje, že Kyjevu poskytne vlastní zpravodajské informace. Mohly by zahrnovat i přesné souřadnice cílů na ruském území.
Současně chce Německo s Ukrajinou prohloubit spolupráci při výrobě a využívání dronů. Berlín také podniká další kroky vůči ruským strukturám v Německu. Informovaly o tom portály Bild a Delfi.
Do toho přichází výrazné posílení německých sil v Litvě. Na východní křídlo NATO míří tisíce německých vojáků s těžkou technikou. Podle litevských představitelů má jejich přítomnost vyslat Moskvě jednoznačný signál. Německo tak po podezření na ruskou sabotáž současně posiluje podporu Ukrajiny i vlastní vojenskou přítomnost na východním křídle Aliance.
Dron s možnou výbušninou u ukrajinského Ruslanu
Případ začal 4. srpna na letišti v Lipsku. V noci tam v nákladní části poblíž ranveje nalezli dron. Ležel nedaleko ukrajinského transportního letounu An-124 Ruslan. Policie uvedla, že předmět připevněný k dronu mohl být výbušným zařízením s rozbuškou.
Podle několika německých médií šlo pravděpodobně o upravený komerčně dostupný dron. Z jeho podoby vyplývalo, že mohlo jít o FPV dron.
Pyrotechnici měli k jeho zneškodnění použít specializovaného robota a provést řízený výbuch. Policie zároveň začala pátrat po operátorovi dronu. Prověřovala také možnost úmyslné sabotáže. Incident dočasně narušil provoz letiště. Několik letů proto odklonili na jiná letiště. Není jasné, zda pyrotechnici nakonec dron skutečně zlikvidovali řízeným výbuchem.
Proč je Lipsko pro NATO důležité?
Význam incidentu podtrhuje místo, kde se dron objevil. Lipské letiště představuje strategický uzel NATO pro přepravu vojenského materiálu. Dron se navíc objevil u letounu společnosti Antonov Airlines. Ukrajinská firma využívá Lipsko jako dočasnou základnu pro své stroje. Ruské síly totiž v roce 2022 zničily její domovské letiště v Hostomelu.
V Lipsku nyní působí šest ukrajinských letounů An-124 Ruslan. Nesou jména Bucha, Irpin, Charkov, Mykolajiv, Ochtyrka a Cherson. Stroje mimo jiné zajišťují přepravní mise pro NATO a jednotlivé členské státy Aliance.
Mohlo by vás zajímat
Na letišti navíc začala v loňském roce výstavba velkého servisního areálu pro flotilu těžkých An-124. Nový hangár má mít přibližně 24 000 metrů čtverečních. Dokončení je naplánováno na rok 2027.
Úlomky dronů, hexogen a SIM karty
Podezření na úmyslnou akci posílily další nálezy. V okolí se našly úlomky dalších dvou bezpilotních letounů, výbušnina hexogen a SIM karty. Vyšetřovatelé proto začali pracovat s verzí, že za incidentem stojí sabotéři napojení na ruské zpravodajské služby.
Právě tato souvislost je důležitá pro další německý postup. Berlín nereaguje pouze bezpečnostními opatřeními na vlastním území. Zvažuje také poskytnutí zpravodajských informací přímo Ukrajině.
Berlín zvažuje informace pro údery v Rusku
Tým německého kancléře Friedricha Merze zvažuje, že Ukrajině poskytne informace německé Spolkové zpravodajské služby, tedy Bundesnachrichtendienstu (BND). Nejde přitom pouze o obecné informace. Mohlo by jít také o přesné souřadnice cílů pro odvetné údery na ruském území.
Takový krok by znamenal výraznější zapojení německých zpravodajských schopností do ukrajinské obrany proti Rusku. Zároveň by šlo o reakci na incident, který německá strana spojuje s ruskými zpravodajskými službami.
Německo současně dokončuje s Ukrajinou novou bilaterální dohodu o společné výrobě a využívání bezpilotních letounů. Dohoda má posílit ochranu obou zemí před vzdušnými hrozbami. Spolupráce tak nemá zůstat pouze u předávání informací. Berlín a Kyjev chtějí prohloubit také praktickou spolupráci v oblasti dronů.
Německo zavírá ruský konzulát i Ruský dům
Berlín přijímá také diplomatická a politická opatření. Německo uzavírá ruský generální konzulát v Bonnu a Ruský dům v Berlíně. Tyto kroky přicházejí v době, kdy Německo spojuje incident v Lipsku s ruskými zpravodajskými službami. Současně posiluje spolupráci s Ukrajinou.
Případ tak nezůstává pouze otázkou jednoho podezřelého dronu. Německá reakce zasahuje několik oblastí najednou. Jde o zpravodajství, drony, diplomatická opatření i vojenskou přítomnost na východním křídle NATO.
Němci posílají do Litvy pět tisíc lidí
Do tohoto širšího obrazu zapadá také německé posilování Litvy. Do země se přesouvá 45. obrněná brigáda německé armády se třemi manévrovými prapory a potřebnými podpůrnými jednotkami. Patří mezi ně bojová podpora i zásobování.
V Litvě bude působit přibližně 5 000 německých vojáků a civilních zaměstnanců. Společně s nimi dorazí přibližně 2 000 kusů vojenské techniky. Německé síly budou působit v Rukle, Pabradė a na dalších vojenských objektech. Podle litevského plukovníka v záloze Gintarase Ažubalise představuje německá brigáda zásadně větší sílu než spojenecké jednotky, které byly v Litvě rozmístěny dříve.
„Už to není jeden prapor, jako tomu bylo dříve, ale zhruba pět praporů: tři bojové a dva podpůrné, stejně jako množství dalších jednotek, které jsou její nedílnou součástí. Chtěl bych ale zdůraznit, že postupem času zde bude sil ještě více, protože německá přítomnost se neomezí na jednu brigádu. Objeví se zde prvky protivzdušné obrany a mnoho dalšího. Jsou to velmi, velmi významné síly,“ uvedl.
Těžká technika míří na východ
Význam německé brigády podle litevských představitelů spočívá také v jejím vybavení. „Je to těžká brigáda, což je také nesmírně důležité. Přes všechny naše vnitřní diskuse byl a zůstává těžký komponent základním prvkem vojenského umění a doktrín NATO. Z technického hlediska by bylo poměrně obtížné ho rychle přesunout, pokud by bylo zapotřebí naléhavé posílení. Proto je velmi dobře, že se těžké síly rozmísťují zde a brzy je budeme mít i my sami,“ uvedl bývalý litevský vojenský přidělenec v Německu.
Místopředseda litevského parlamentního Výboru pro národní bezpečnost a obranu a bývalý ministr obrany Laurinas Kasčiūnas význam německého posílení shrnul slovy: „Dostáváme se na úplně jinou úroveň bezpečnosti.“
Němci mají být připraveni od první minuty
Německá brigáda podle litevských představitelů neslouží pouze jako symbolická přítomnost. Po ruské invazi na Ukrajinu přešlo NATO podle Ažubalise k principu předsunuté obrany. Německé jednotky proto mají být připraveny zasáhnout přímo z pozic v Litvě.
„Ti, kteří jsou zde, dostanou příslušné rozkazy a boj začne od první minuty – o každý centimetr území, přesně jak stanovují plány. O tom vůbec nepochybuji. Pokud někdo pochybuje, nedá se s tím nic dělat. Za sebe, jako voják, mohu znovu ujistit: nemám žádné pochybnosti. Pokud, nedej bože, takový den nastane, všichni budeme v sestavě. Němcům bezvýhradně důvěřuji,“ řekl Ažubalis.
Německá brigáda se přitom nemá stát izolovanou jednotkou. Podle Kasčiūnase bude schopna autonomního působení. Zároveň ale zapadne do širších německých vojenských struktur.
„Německá brigáda se v zásadě stane nedílnou součástí ještě větších sil, které se nacházejí v Německu. Například součástí německé divize, které podle obranných plánů NATO nové generace připadá úkol podílet se na obraně Litvy a našeho regionu,“ vysvětlil.
V Litvě bude působit i německá rozvědka
Vojenské posílení doplní také německé zpravodajské schopnosti. „S příchodem Němců budeme ještě více vidět a ještě více slyšet. Jinými slovy, soustředí se zde celá německá rozvědka – její technické prostředky i personál,“ uvedl Kasčiūnas.
Podle něj bude pro Německo důležité, aby se jeho brigáda nestala cílem provokací. „Proto zde bude rozvědka pracovat velmi intenzivně,“ řekl. Část německých vojáků navíc přijede do Litvy se svými rodinami. Někteří budou žít ve Vilniusu a Kaunasu.
„Lidé se zde usadí na dlouhou dobu. Z psychologického hlediska se toto území už stává místem, kde žijí také němečtí občané. To je velmi důležitý psychologický moment: pokud to bude zapotřebí, Němci ho budou bránit, protože zde budou jejich občané,“ dodal Kasčiūnas.
Berlín může být pro Litvu alternativou za Američany
Německá role v Litvě získává význam také kvůli nejistotě kolem dalšího působení amerických vojáků. Kasčiūnas tvrdí, že otázka jejich další přítomnosti zatím nemá definitivní odpověď. „Apokalypsa zatím nenastala. Myslím, že Američané zde zůstanou. Ale i kdyby v určité míře začali svou přítomnost omezovat, stále je třeba chápat, že německá přítomnost zde je s ohledem na celý její potenciál nejlepší možnou alternativou,“ řekl.
Podle něj je Německo jedinou evropskou zemí, která může evropské části NATO v takovém případě nabídnout schopnosti srovnatelného významu.
„Německo je jediná země, která dokáže evropské části NATO kompenzovat to, co poskytuje Amerika. Samozřejmě při vší úctě k našim sousedům, kteří také rozvíjejí své schopnosti. Ale Německo zůstává Německem: jeho HDP činí 3,5 bilionu eur. Když vezmeme v úvahu vše, co je schopno udělat pro obranu Evropy, partnerství s Německem je pro nás mimořádně důležitá příležitost,“ uvedl Kasčiūnas.
Německo mění způsob, jakým pomáhá Ukrajině
Německá reakce na události kolem Lipska tak zasahuje několik oblastí současně. Berlín zvažuje předávání zpravodajských informací Ukrajině, včetně přesných souřadnic cílů v Rusku. Současně s Kyjevem připravuje dohodu o společné výrobě a využívání dronů. Podniká také kroky proti ruským diplomatickým a kulturním strukturám v Německu.
Do toho přichází dlouhodobé posílení německých jednotek v Litvě. Na východní křídlo NATO míří těžká brigáda s tisíci vojáků a tisíci kusů techniky. Podle litevských představitelů bude mít Německo v zemi také výraznější zpravodajské schopnosti.
Podezřelý dron u ukrajinského Ruslanu se tak stal součástí mnohem širšího bezpečnostního příběhu. Německo současně posiluje podporu Ukrajiny i své vojenské postavení na východním křídle NATO.
