Cena podzemní vody je při odběru v Česku výrazně nižší než povrchové. Zranitelnost zásob přitom ukázala i opakovaná sucha. Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) oznámil, že chce narovnání cen vody řešit.
Plán zazněl v souvislosti s oznámením investic ministerstva do boje se suchem. Extrémně vysoké teploty spolu s nedostatkem srážek měly v létě dopad jak na krajinu, tak i hladiny povrchových a podzemních vod.
V současnosti vodní zákon stanovuje cenu za podzemní vodu při odběru za účelem úpravy na pitnou vodu ve výši 2 korun za metr krychlový. Pokud se voda čerpá na jiné účely, stojí metr krychlový 3 koruny. Sazby se přitom podle ministerstva zemědělství neměnily už od roku 2001.
Cenu vody stát reguluje
Cenu povrchových vod určují jednotlivé státní podniky Povodí a stát ji reguluje. Nejdráž vyjde voda od Povodí Moravy. Jde o 9,09 koruny za metr krychlový. Povodí Labe stanovilo částku 8,6 koruny za metr krychlový a Povodí Ohře 8,3 koruny za metr krychlový. Nejlevněji vychází voda Povodí Vltavy za 5,3 koruny za metr krychlový.
„Při stanovení ceny na následující rok státní podnik Povodí započítá uznatelné náklady a přiměřený zisk. Výsledná částka je rozpočítána na plánované odběry na daný rok, čímž vzniká cena za metr krychlový odebrané vody,“ popsalo ministerstvo.
Podle údajů Nejvyššího kontrolního úřadu se v České republice pitná voda vyrábí ze 49 procent z podzemní vody a z 51 procent z vody povrchové. Snahou by přitom mělo být podle ministerstva vzácné podzemní zdroje chránit a primárně využívat vodu, kterou je možné zachytit na povrchu. Nelogičnost v rozdílu poplatků paradoxně podle resortu motivuje odběratele k využívání podzemních zdrojů.
Konkrétní návrhy zatím nepadly
Srovnání cen vody chce úřad řešit i s ohledem na rostoucí výdaje na oblast vodního hospodářství. Slibuje si od toho dodatečné finanční zdroje. „S ohledem na zjevný nepoměr cen povrchové a podzemní vody by pan ministr rád diskutoval otázku zvýšení ceny podzemní vody, přičemž ke konkrétním návrhům zatím nebylo přikročeno,“ sdělil Ekonomickému deníku mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Obecně se téma srovnání cen podle něj sice řeší už několik let, ale ke shodě zatím nedošlo.
Změny by podle ministerstva neměly mít dopad na odběry běžných domácností. Poplatky by se i nadále týkaly pouze větších odběrů nad 6 000 metrů krychlových ročně. Týkalo by se to tak zejména vodárenských, energetických a průmyslových subjektů, které využívají vodu při své činnosti.
Mohlo by vás zajímat
Vybrané finanční prostředky by podle úřadu v ideálním případě měly směřovat na financování činnosti správců vodních toků.
Povrchová voda se rychle obnovuje
K narovnání cen mezi podzemní a povrchovou vodou letos v únoru vyzval i ředitel Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) Vilém Žák. „Měli bychom se při výrobě pitné vody orientovat zejména na povrchovou vodu, která se rychle obnovuje. Když budeme mít nádrže, které budou zachytávat srážkovou vodu, tak dáme přírodě šanci, aby se zásoby podzemní vody obnovily,“ sdělil tehdy agentuře ČTK Žák.
Žák také uvedl, že je důležité, aby stát investoval do propojování vodárenských soustav a staveb nových vodních nádrží, protože pouze mokřady a remízky srážkovou vodu nezadrží. Proti tomu, aby se stát při řešení sucha soustředil pouze na velké vodní nádrže, ale varují například Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR), Český svaz ochránců přírody a sdružení lesníků Pro Silva Bohemica.
Podle odborníků je přínos velkých nádrží pro vyschlou krajinu prakticky nulový. Při déletrvajícím suchu je totiž odpar z hladiny přehrad mnohem vyšší než přítok z vysychajících řek. Řešení vidí v zamezení rychlého odtoku vody z území.
