Ochránci přírody a zemědělci vyzvali vládu, aby přislíbené čtyři miliardy korun na boj se suchem investovala smysluplněji. Místo stavby nových přehrad navrhují obnovu mokřadů, úpravu nevhodného odvodnění půdy a revitalizaci toků. Podle nich jsou betonové nádrže v době klimatické změny neefektivní.
Ve společném prohlášení to uvedly Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR), Český svaz ochránců přírody a sdružení lesníků Pro Silva Bohemica. Reagují tak na slova premiéra Andreje Babiše, který oznámil záměr vyčlenit miliardové částky na vodohospodářská opatření včetně výstavby přehrad.
Česko je protkané zbytečným odvodněním
Podle odborníků je však přínos velkých nádrží pro vyschlou krajinu prakticky nulový. Při déletrvajícím suchu je totiž odpar z hladiny přehrad mnohem vyšší než přítok z vysychajících řek. Výsledkem je klesající hladina a rapidní zhoršení kvality zbývající vody.
Za klíč k řešení krize považují zemědělci a ochránci zamezení rychlého odtoku vody z území. Toho lze docílit především revizí a následným zrušením zbytečných odvodňovacích systémů (meliorací), kterými je česká krajina historicky protkaná. Stát by měl podle nich prioritně prověřit, kde už tyto systémy nejsou nezbytné, a nechat vodu v krajině přirozeně zůstat.
Problémem jsou betonové plochy i utužená pole
Dalším krokem musí být podpora vsakování. Tomu v současnosti brání nejen rozsáhlé zpevněné plochy, jako jsou parkoviště a manipulační areály, ale i špatný stav zemědělské půdy. Půda utužená nevhodným hospodařením na obřích lánech se stává pro srážky neprostupnou vrstvou, po které voda pouze steče, aniž by doplnila podzemní zásoby.
„Potřebujeme změnu přístupu k zemědělství, zejména udržitelnou péči o prostor a využívání přírodních podmínek tak, abychom měli odolný venkov a krajinu, která pak může unést i svou důležitou produkční roli. Peníze do přehrad to ale vyřešit nemohou. Nutné je začít u půdy na celém území,“ míní předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek.
Volání po dotační reformě
Podobný postoj zaujalo i Hnutí DUHA. Ekologové upozorňují, že zdravé lesy a půda chráněná před erozí pomohou krajině daleko více než jezové kaskády. Jako důležitou prevenci zmiňují také rozvoj větrné energetiky, protože sucha a vlny veder přímo souvisí se změnou klimatu.
„Stavbou velkých přehrad a jezů by stát utopil peníze, které jsou potřeba na daleko účinnější revitalizaci řek, potoků či mokřadů. Pokud se vláda nevrhne i na ozdravení lesů a přenastavení dotační politiky v zemědělství, tak vodu v krajině neudrží,“ uzavřel programový ředitel Hnutí DUHA Jiří Koželouh.
