Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) se podle informací Ekonomického deníku v polovině září chystá do Pekingu na bezpečnostní a obranné fórum. Jenže právě v té době má Poslanecká sněmovna jednat o obraně a rozpočtu. Vyvolalo to ostrou kontroverzi.
Jednání výboru pro obranu se přitom už jednou kvůli ministrově absenci měnilo. Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) mezitím na bezpečnostním výboru označila plánovanou cestu do Číny za chybu a požaduje od ministra vysvětlení.
Výbor se kvůli Zůnovi přesunul, ministr má být znovu pryč
Poslední jednání sněmovního výboru pro obranu mělo proběhnout 1. září. Kvůli omluvené absenci ministra obrany Zůny se ale termín změnil a jednání se má uskutečnit 15. září.
Jenže ani v novém termínu podle Černochové ministr na výboru nejspíš nebude. V polovině září má podle ní odjet do Pekingu na Beijing Xiangshan Forum.
Ekonomický deník proto zaslal už na konci srpna ministerstvu obrany otázky, které se týkaly Zůnových absencí i plánované cesty do Číny.
Redakce se ministerstva ptala, z jakých důvodů se ministr v poslední době neúčastnil několika jednání sněmovního výboru pro obranu. Zajímalo nás také, proč se nemohl účastnit původně zvažovaného jednání 1. září a proč nemůže ani v novém termínu 15. září.
Ministerstvo jsme požádali také o informaci, kdo Zůnu na výboru zastoupí a jaká témata se mají projednávat.
Další otázky směřovaly přímo k cestě do Číny. Ekonomický deník chtěl potvrdit, zda ministr v polovině září skutečně vyjede na bezpečnostní konferenci do zahraničí, kam přesně má zamířit, o jakou konferenci jde, kolik lidí ministerstvo vyšle a jaký bude cíl české účasti. Ministerstvo obrany na otázky redakce přes přísliby odpovědí do vydání tohoto textu nereagovalo.
Černochová upozorňuje na Zůnovy absence
Na problém s účastí ministra ve Sněmovně upozorňují už nějaký čas členové výboru. A nejen oni, kritika přichází i ze Senátu, kam Zůna taktéž nechodí. Černochová nyní připomněla, že nejde pouze o jednu omluvenou absenci.
„Nejsem ve vedení výboru pro obranu, nemám informace od předsedy ani místopředsedů,“ sdělila nejprve Ekonomickému deníku Černochová. Vzápětí ale připomněla své dřívější hodnocení ministrovy účasti ve Sněmovně.
Mohlo by vás zajímat
„Nicméně se nejedná o jednu omluvenou absenci. Už v červnu jsem ve Sněmovně upozorňovala, že se ministr Zůna za prvních šest až sedm měsíců účastnil interpelací pouze jednou a z osmi jednání výboru pro obranu jen poloviny.“
Černochová z toho vyvozuje mnohem závažnější politický závěr. „Pokud se ministr opakovaně neúčastní interpelací ani jednání výboru, kde má svoji práci obhajovat a odpovídat na otázky poslanců, vědomě se vyhýbá parlamentní kontrole. Ministr je členem vlády, která se ze své činnosti odpovídá Poslanecké sněmovně, a podle toho se má také chovat.“
Černochová: Proč letí do Pekingu?
Černochová se k plánované cestě ministra obrany vyjádřila také na sociálních sítích a následně ji kritizovala na jednání sněmovního výboru pro bezpečnost, jehož je předsedkyní.
„Ministr obrany Jaromír Zůna se v polovině září chystá do Číny na Beijing Xiangshan Forum,“ napsala Černochová. Právě samotné fórum se stalo hlavním terčem její kritiky.
Černochová uvedla, že předseda SPD Tomio Okamura fórum popisuje jako jednu z největších a nejprestižnějších bezpečnostních konferencí na světě. Podle Černochové však jde o „výkladní skříň čínské vojenské diplomacie a propagandy“, v níž podle jejího hodnocení Peking určuje agendu i hlavní sdělení.
Černochová zároveň tvrdí, že hlavní západní spojenci na fórum své ministry neposílají. Jako příklad uvedla Spojené státy. Podle jejího vyjádření USA vyslaly v roce 2024 úředníka Pentagonu na úrovni Deputy Assistant Secretary a v roce 2025 pouze obranného přidělence z ambasády. Z toho podle ní vyplývá zásadní rozdíl mezi účastí úředníka a účastí ministra obrany.
Ministr obrany země NATO na fórum nepatří
Černochová svou kritiku ještě výrazněji rozvedla přímo na čtvrtečním bezpečnostním výboru. Uvedla, že fórum je podle ní napojené na PLA, tedy čínskou People’s Liberation Army (Čínskou lidovou osvobozeneckou armádu), která podléhá Komunistické straně Číny. Podle Černochové agenda, hosté a výstupy fóra slouží čínské vojenské diplomacii.
Ve svém vystoupení zmínila také témata, která podle ní fórum akcentuje, například Global Security Initiative, kritiku aliancí, prostor pro Rusko a globální Jih (Global South).
Současně zdůraznila, že podle jejího názoru nejde o ekvivalent singapurského Shangri-La Dialogue. „Není to ekvivalent toho fóra, které se jmenuje Shangri-La. Tady na tohle fórum, které tedy je pod hlavičkou vlastně čínské armády, spojenci neposílají ministry.“
Podle Černochové Spojené státy na fórum vysílají zástupce na nižší úrovni, Evropa podle ní posílá pracovníky a NATO ředitele odboru. „A opravdu ministři tam na tom fóru nejsou,“ řekla.
„A ministerská účast Česka by proto byla nad nějakým standardem spojenců i vlastně toho, co si myslím, že bychom my měli připouštět. Ministr obrany Severoatlantického státu prostě na tohle fórum nepatří,“ dodala šéfka bezpečnostního výboru.
Černochová varuje před signálem pro Peking
Bývalá ministryně obrany zároveň odmítá argument, že by účast českého ministra představovala pouze neutrální dialog. Podle ní spojenecké země svou účastí na nižší úrovni dávají najevo, že se podobným fórům nevyhýbají, ale současně neposílají na ně ministry obrany.
„Spojenci tam posílají úředníky, čímž dáváme najevo, že se nezavíráme prostě před nějakými fóry a že určitě nechť diskutují, ale diskutují lidé z jiné úrovně.“
Pokud by podle Černochové Zůna do Pekingu skutečně odjel, považovala by to za problém. „A já tedy považuju za velkou chybu, pokud by tam pan ministr měl jet. Peking by to v ten okamžik začal číst jako uznání té své scény.“
Podle jejího názoru by Česko takovou účastí nesdělovalo pouze ochotu vést rozhovor. „Rozhodně by to nečetl jako nějaký neutrální dialog a Česko by si tím samo snížilo laťku, kterou nějakým způsobem drží se spojenci.“
Černochová proto vyzvala koaliční poslance, aby ministra požádali o přehodnocení cesty. „Takže tohle mně opravdu přijde, že by možná vy jako zástupci koalice, tak jste měli ještě pana ministra požádat, aby tu cestu zvážil,“ řekla.
„Chci proto od Jaromíra Zůny ještě před odletem jasné odpovědi: Kdo ho pozval? S jakým mandátem jede? S kým bude jednat? Otevře v Pekingu čínskou kyberšpionáž proti Česku, útok skupiny APT31, bezpečnost čínských technologií a naši technologickou závislost?“
Cesta bez vysvětlení
Ekonomický deník chtěl od ministerstva také zjistit nejen samotné potvrzení cesty, ale i její konkrétní parametry: kdo ministra pozval, jaké bude mít česká delegace složení, jaký má být cíl účasti a jaká jednání má Zůna v Pekingu absolvovat.
Čekali jsme také na odpověď na otázku, kdo ministra zastoupí na výboru pro obranu 15. září a jaká témata tam budou poslanci projednávat.
Černochová přitom právě termín výboru spojila s plánovanou cestou do Číny. „A teďka to neříkám jen i sobecky proto, protože by opět nebyl na dalším výboru pro obranu. Výbor prvního nebyl kvůli němu svolaný a teď teda měl být svolaný za dva týdny, ale teď se dozvídáme, že ani na něm by být neměl, protože bude v Číně.“
Na jednu věc ale Černochová ve svém vystoupení klade důraz zcela jednoznačně: „Ministr obrany České republiky není soukromým vyslancem Tomia Okamury. Zastupuje členskou zemi NATO. A podle toho musí v Pekingu mluvit i jednat,“ připomněla.
Černochová nechala členy výboru hlasovat o tom, aby Zůnovu cestu do Číny řešila vláda. Hlasování ale dopadlo remízou a návrh nebyl přijat.
Zůna: Výbor beru vážně
Odpovědi ministerstva obrany nakonec dorazily po vydání tohoto textu. „Ministr obrany Jaromír Zůna bere činnost sněmovního výboru pro obranu vážně a dle časových možností se vždy snaží účastnit jeho zasedání, zvlášť pokud se projednávají důležitá témata. V několika případech to ale znemožnil jeho náročný pracovní program a nutnost účasti na jiných, taktéž důležitých akcích. Konkrétně šlo o zasedání 17. března (ministr byl na zahraniční cestě v Maďarsku), 12. května (Mezinárodní veletrh obranné a bezpečnostní techniky IDEB v Bratislavě) a 9. června (zahraniční cesta do Berlína). Podobně tomu bylo 1. září, kdy se Jaromír Zůna účastnil setkání ministrů obrany EU v Irsku, kde byly projednávány aktuální bezpečnostní otázky. V případě jeho neúčasti na Výboru pro obranu je nicméně vždy zajištěno zastoupení některým vysokým představitelem ministerstva obrany či Armády ČR,“ zareagoval Petr Pešek z ministerstva.
Na otázku, proč se Zůna nemůže účastnit výboru v půlce září, a proč zamíří do Číny, pak Pešek doplnil: „Jak již ministerstvo uvedlo, program pana ministra na měsíc září se ještě finalizuje. Obecně ale platí, že resort o zahraničních cestách pana ministra dopředu neinformuje, a to z bezpečnostních důvodů. Zvažovaný termín zasedání výboru pro obranu 15. září navíc zatím nebyl potvrzen, respektive výbor nebyl ještě svolán. A obecně též platí, že pokud by ministrovi obrany účast kdykoliv v budoucnu znemožnila zahraniční cesta či jiná naléhavá povinnost, bude opět zajištěno adekvátní resortní zastoupení.“
Později se vyjádřil i předseda výboru Josef Flek (STAN): „Zasedání Výboru pro obranu 1. září se nemohl zúčastnit ministr obrany z důvodu účasti na formálním setkání ministrů obrany při předsednictví EU. Na pořadu jednání jsou body, u kterých nutná jeho přítomnost. Z tohoto důvodu předsednictvo posunulo výbor na jiný termín.“
Následující schůze Výboru pro obranu se podke Fleka uskuteční 15. září dle schváleného harmonogramu Poslanecké sněmovny. „Ministr obrany je pozván, avšak stále nemáme potvrzenou jeho účast. Ministr Zůna byl pozván na většinu výborů pro obranu. Zúčastnil se celkem pěti schůzí. Ze třech byl pak omluven z důvodu pracovní cesty,“ dodal Flek.
