Varujete pozdě! kritizoval zpravodajské služby premiér Andrej Babiš. Na mimořádném jednání Bezpečnostní rady státu vytkl rozvědčíkům, že se o dezinformacích o polských územních nárocích dozvěděl dřív z médií než od nich. Dezinformační kampaň odstartoval podvržený profil českého velvyslance nebo zfalšovaný web Českého rozhlasu. Snažil se vzbudit dojem, že Polsko zvyšuje tlak na převzetí části českého území.

S poukazem na charakter utajeného jednání bezpečnostní rady však nechtěl být sdílnější. „Konkrétně jsem vyčetl příslušným službám, že informaci o polském fake profilu jsem se dozvěděl z médií, že jsme to nedostali právě od nich nebo jsme to měli pozdě,“ řekl Babiš. Bezpečnostní rada dále jednala o kybernetických útocích.

Pavel: cílená provokace, která nás nerozdělí

Prezident Petr Pavel dezinformační kampaň označil za cílenou provokaci. „Ze všeho, co vím, i z reakcí polských orgánů, je to cílená provokace. A já jsem moc rád, že na tu provokaci lidé neslyší, a to na obou stranách hranice,“ řekl prezident Pavel v Třinci na Frýdecko-Místecku, kde zahajoval ultramaraton Beskydská sedmička. Vztahy Čechů a Poláků by podle něj nikdo neměl jitřit. „Nenechat se rozdělovat, protože to je to nejhorší, co by se nám mohlo stát,“ vyzval.

Pavel nemá informace, že by za touto dezinformační kampaní stálo Rusko. Připomněl ale dřívější podvratné akce, které se podařilo s Ruskem jednoznačně spojit. „Rusku evidentně nejde o podporu jedné či druhé strany. Rusku jde o to vyvolat tření uvnitř společnosti, anebo v tomto případě uvnitř dvou společností. Rusové se často řídí heslem Čím hůř pro vás, tím lépe pro nás nebo jinými slovy Rozděl a panuj,“ podotkl prezident. Češi a Poláci by se podle něj neměli nechat rozdělit a měli by si vážit svých dobrých vztahů.

Reakce ministrů

K dezinformační kampani se vyjádřil i místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). „Nevím, odkud je řízená, může to tak skutečně být a mě osobně to nepřekvapuje,“ řekl na otázku ke spekulacím, že aktivita mohla být řízená z Ruska. Kampaň označil za snahu zasáhnout do vztahů dvou zemí, které jsou si velmi blízké.

Možné angažmá nebo hybridní působení jiných zemí včetně Ruska v této kampani nevyloučil ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO), když mluvil s novináři po schůzce v Centru policejní spolupráce Mikulov-Drasenhofen. Se svým polským protějškem o věci Metnar nejednal. České ministerstvo zahraničí ve středu na síti X poděkovalo polskému ministrovi zahraničí Radoslawu Sikorskému, který podle úřadu iniciativně přišel s návrhem možného řešení.

Spor o takzvaný územní dluh

Otázka územního dluhu souvisí se smlouvou z roku 1958, kterou se napřímila hranice mezi Československem a Polskem. Tím se zkrátila o 80 kilometrů, s čímž bylo spojeno 85 větších a menších změn průběhu pomezní čáry. Když se územní zisky a ztráty obou států porovnaly, ukázalo se, že tehdejšímu Československu zůstalo navíc zhruba 368 hektarů.

Na vypořádání nároků se v roce 1992 domluvili tehdejší ministři zahraničí. Letos v únoru o věci jednal ve Varšavě český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Řekl tehdy, že řešením má být projekt, který se bude týkat ochrany proti povodním.