Ruské hybridní operace, dezinformace a narušování vzdušného prostoru nad Polskem i Rumunskem dostávají Alianci pod tlak. Nejnovější incident byl útok dronu s výbušninou na ukrajinský letoun na letišti v Lipsku. Zástupci NATO slibují posílení východního křídla, německý generál ve výslužbě volá po aktivaci článku 4 a razantnějšímu přístupu k ruským hybridním hrozbám.
Středeční zasedání Severoatlantické rady přineslo ostrá slova. Zástupci členských zemí Severoatlantické aliance se zabývali řadou ruských provokací z posledních týdnů. Projednávala se narušení vzdušného prostoru nad Polskem a Rumunskem nebo incident s dronem nesoucí výbušninu na letišti v Lipsku v Německu.
Rusko testuje reakci Aliance
„Spojenci zopakovali, že Rusko nese plnou odpovědnost za narušení vzdušného prostoru, která jsou nebezpečná a nepřijatelná a demonstrují rostoucí toleranci Ruska k riziku,“ uvedla Aliance ve svém prohlášení. Spojenci nicméně ocenili rychlé kroky NATO a národních orgánů, které na „tyto události rozhodně reagovaly“.
Komuniké dále potvrdilo podporu Ukrajině a slíbilo pokračující posilování vojenské přítomnosti na východním křídle NATO, od Baltského až po Černé moře.
Německý generál: Aktivujme článek 4
Incident na letišti v Lipsku/Halle je nejznepokojivější. Minulý týden narazil do křídla ukrajinského nákladního letadla Antonov An-124 dron naložený výbušninami. Ty ale neexplodovaly. Aktualizované informace naznačují, že se výbušniny při nárazu od dronu oddělily.
Brigádní generál německé armády ve výslužbě Klaus Wittmann vyzval k silnější politické reakci. Tvrdí, že by Německo mělo uplatnit článek 4 Severoatlantické smlouvy. Ten umožňuje kterémukoli spojenci požádat o konzultace, pokud se domnívá, že je jeho bezpečnost ohrožena.
Putin chce neshody
„Ať už Putin chce proti státům NATO udělat cokoli, udělá to způsobem, který v Severoatlantické radě vyvolá neshody ohledně toho, zda se již jedná o vojenský útok podle článku 5 Severoatlantické smlouvy,“ citoval Wittmanna ukrajinský portál Meža. Moskva podle něj tímto získává čas a testuje schopnosti reakce aliančních zemí.
Wittmannova diagnóza se dotýká jádra dilematu v rámci NATO. Ruské hybridní taktiky totiž zahrnují dezinformace, sabotáže a narušení vzdušného prostoru. Moskva je kalibruje tak, aby se držely těsně pod úrovní, která by spustila jednotnou vojenskou reakci. Každý incident, posuzovaný samostatně, je totiž popiratelný nebo nejednoznačný.
Eskalaci nemá řídit Putin
„Iniciativa k eskalaci by neměla být vždy ponechána na Putinovi. Musíme zvážit, jak mu demonstrovat důsledky, jak mu jimi vyhrožovat a v případě potřeby je skutečně provést,“ zdůraznil Wittmann. Vyzval také k aktivnějším protiopatřením proti ruské stínové flotile, k využití zmrazených ruských aktiv a k projednání ruských útoků na ukrajinské civilisty v Radě bezpečnosti OSN.
NATO loni v září zahájilo v reakci na rostoucí narušování vzdušného prostoru vojenskou aktivitu Eastern Sentry. Znamená to stálou, nepřetržitou misi zahrnující nasazení stíhacích letounů, které jsou připraveny zachytit neidentifikovaná letadla a drony. Na misi dohlíží americký vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě Alexus Grynkewich.
Tvrdá realita
Sebevědomý tón aliančního komuniké ale naráží na rozpory mezi USA a zbytkem NATO. Soudržnost Aliance stále z velké části závisí na americkém závazku bránit evropský kontinent. Tento závazek je pod tlakem. Americký prezident Donald Trump opakovaně zpochybňuje hodnotu Aliance a jeho administrativa neprojevuje velkou chuť konfrontovat Moskvu.
Prohlášení NATO, že je „připravené odradit a bránit se jakékoli agresi“, má menší váhu, když její nejmocnější člen vysílá do Kremlu smíšené signály. I když někteří evropští spojenci, zejména Německo, Polsko a pobaltské státy, utrácejí na obranu více a modernizují své armády, stále nemohou plně nahradit americkou tvrdou sílu. I když Aliance trvá na tom, že „neusiluje o konfrontaci a nepředstavuje pro Rusko žádnou hrozbu“, Moskva to vidí přesně opačně.
