Vojenské potřeby Kyjeva narážejí na limity evropského obranného průmyslu. Ministři obrany devíti evropských zemí, včetně Polska, Německa nebo Finska, vyzvali Komisi, aby schválila výjimku pro čerpání z nové unijní půjčky. Striktní požadavek Bruselu na nákup zbraní s visačkou „vyrobeno v Evropě“ podle nich ohrožuje obranu Ukrajiny, která naléhavě potřebuje americké rakety Patriot a střely ATACMS.
Brusel chce, aby Ukrajina nakupovala evropské zbrojní systémy. Devět evropských vlád ale tvrdí, že to není vždy možné. Proto naléhají na Komisi, aby urychlila schválení výjimky. Ta by Kyjevu umožnila použít peníze z úvěru ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) také na nákup amerických raketových systémů protivzdušné obrany Patriot. Případně i dalších zbraní, které evropský obranný průmysl nemůže dodat včas nebo vůbec.
Obrana před Ruskem je důležitější
Ministři obrany Nizozemska, Německa, Finska, Švédska, Litvy, Estonska, Lotyšska, Dánska a Polska vyzvali ve společném dopise šéfku zahraniční politiky EU Kaju Kallasovou a komisaři pro obranu Andriuse Kubiliuse, aby umožnili východoevropské zemi nakupovat i zbraně mimo evropský blok.
Varovali, že striktní přístup „vyrobeno v Evropě“ může zpomalit dodávky některých zbraní, které ukrajinská armáda nutně potřebuje pro svou obranu.
Požadují, aby Komise plně využila výjimku, která umožňuje nákupy v rámci nové unijní půjčky ve výši 90 miliard eur od třetích zemí. Za tuto půjčku ale odmítla ručit česká, slovenská a maďarská vláda.
Pro některé zbraně chybí evropské varianty
„Ukrajina jasně uvedla, že existují naléhavé potřeby, pro které neexistuje žádná alternativa ze strany EU. Nebo které evropský průmysl nedokáže včas uspokojit,“ napsali ministři.
Konkrétně zdůraznili, že se jedná o protiraketové střely PAC-3 pro systémy Patriot. Ale také rakety AIM-120, ATACMS, ADM-160 MALD a AGM-88 HARM.
Ministři vyzvali bruselskou exekutivu, aby před schválením nákupů nečekala na analýzu evropské obranné průmyslové základny ani nežádala Kyjev o další studie zbrojního trhu.
„Využití dostupných vojenských nástrojů pomůže udržet Ukrajině obrannou dynamiku a umožní ji získat potřebné kapacity bez zbytečného prodlení. Udrží to Ukrajinu v boji a podpoří ji v ochraně lidských životů,“ uvádí se v dopise.
Pravidla již umožňují výjimky
Komise trvá na tom, že stávající pravidla již poskytují Kyjevu dostatečnou flexibilitu. Mluvčí Komise Balázs Ujvári uvedl, že program upřednostňuje nákupy z členských zemí evropské sedmdvacítky, z Ukrajiny a také Evropského hospodářského prostoru. Pokud však požadované vybavení není k dispozici, může Ukrajina požádat o schválení nákupu ze třetích zemí.
„Pokud nastane situace, kdy konkrétní vybavení nelze v unijních zemích najít, lze podat žádost o výjimku,“ řekl Ujvári. Dodal, že Komise již takovou výjimku schválila pro první výplatu programu na obranu, která financovala nákupy dronů.
Komise odmítá průtahy
Ujvári také odmítl tvrzení, že tento proces vytváří zbytečná zpoždění. Zdůraznil, že Ukrajina rozhoduje, které zbraně potřebuje, zatímco Komise posuzuje žádosti a smlouvy „o tisících stranách velmi rychle“. „Víme, co je v sázce. Proto postupujeme co nejrychleji,“ řekl.
Spor se točí kolem nákupů vojenského materiálu z půjčky na podporu Ukrajiny pro roky 2026 a 2027. Balíček vyčleňuje 60 miliard eur (1,5 bilionu korun) na zadávání obranných zakázek a 30 miliard eur (729 milionů korun) na makrofinanční pomoc na podporu ukrajinského rozpočtu. Jen v letošním roce plánuje Komise vyplatit prostřednictvím obranné složky 28,3 miliardy eur (688 milionů korun).
