Americký prezident Donald Trump hned po příletu na summit v Ankaře vyvolal sérii diplomatických roztržek. Kromě obnovení nároků na Grónsko a kritiky evropské imigrační politiky oznámil zrušení sankcí vůči Turecku a možný návrat Ankary do zbrojního programu stíhaček F-35, což naráží na odpor Izraele i evropského obranného průmyslu.
Paralelně s tím ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požadoval dodávky protibalistické obrany a rychlé přijetí Ukrajiny do Aliance. Český premiér Andrej Babiš po neformální večeři kritizoval, že mezi státníky chybí debata o ukončení války na Ukrajině a mírovém řešení.
Sotva americký prezident Donald Trump přistál 7. července v Turecku, okamžitě otevřel jeden z nejvíce destabilizujících sporů v transatlantických vztazích. Před bilaterálním setkáním s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem Trump prohlásil: „Grónsko by měly kontrolovat Spojené státy, ne Dánsko. Protože Dánsko Grónsku nepomáhá. Dánsko neutrácí peníze na to, aby Grónsku skutečně pomohlo.“
Trump: Nebudete mít Evropu
Zašel ještě dál a varoval, že evropské národy by si měly dávat pozor na imigraci a energetickou politiku. „Pokud si nebudou dávat pozor na tyto dvě věci, už nebudete mít Evropu,“ řekl. Trumpův grónský gambit nebyl jediným signálem, který vyslal evropským partnerům. Novinářům také řekl, že je „velmi zklamaný z NATO“. A naznačil, že by se možná setkání v Ankaře vůbec nezúčastnil, nebýt svého hostitele.
„Cítil jsem, že se musím zúčastnit, protože se do toho pustil naplno,“ řekl Trump o Erdoğanovi a dodal, že s ní má speciální vztah. Oznámil také zrušení sankcí vůči Turecku, které Bílý dům uvalil v roce 2020 kvůli nákupu ruských systémů protivzdušné obrany S-400 Ankarou. A uvedl, že USA zváží prodej stíhaček F-35 Turecku. To je krok, který naopak kritizoval izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Turecko a F-35
Pro EU není otázka F-35 pouze bilaterální. Pokud by se Turecko zapojilo do tohoto nákladného programu, Ankara by se stala výrobním partnerem v dodavatelském řetězci, který se táhne napříč evropským průmyslem. Prohloubilo by to také rozpory mezi formálními strukturami NATO a nově vznikající architekturou EU pro zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany, protože nepočítá s účastí Turecka.
Trump také využil příležitost k obnovení sporu s italskou premiérkou Giorgií Meloniovou, kdysi svou nejbližší evropskou spojenkyní. „Prostě tu pro nás nebyla. Nebyl jsem z toho nadšený,“ řekl s odkazem na italské odmítnutí zapojit se do války s Íránem.
Zelenskyj tlačí na vstup do NATO
Na summit dorazil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s vlastním programem. Po sérii smrtících ruských úderů na Kyjev promluvil na fóru obranného průmyslu summitu. Zopakoval svou výzvu ke členství Ukrajiny v NATO a naléhal na spojence v otázce posílení protivzdušné obrany.
„Co musíme v Evropě udělat, je vybudovat silnou obranu proti ruským balistickým raketám,“ řekl. „Je to velká výzva. Toto je poslední velká výhoda Ruska,“ připustil.
Zelenskyj argumentuje tím, že Ukrajina už má řadu vojenských schopností a zkušeností z války s Ruskem, která začala před více než čtyřmi roky, v únoru 2022. „Mám na vás otázku. Opravdu si myslíte, že by bylo správné nechat mimo NATO zemi a lid s touto úrovní obranných schopností,“ řekl na fóru. Připomenul, že Kyjev zachycuje ruské drony a střely s plochou dráhou letu s 90procentní úspěšností. Chybí mu ale lepší ochrana proti balistickým raketám. Řešení spočívá v licencích na výrobu systémů Patriot, k jejichž podpoře vyzval evropské spojence.
Na okraj summitu podepsal Zelenskyj s estonským premiérem Kristenem Michalem smlouvu o obranné spolupráci v rámci dohody o dronech. Estonsko, které hraničí s Ruskem, patří mezi nejkonzistentnější podporovatele Ukrajiny. Dohoda byla první z toho, co Zelenskyj popsal jako téměř dvacet bilaterálních schůzek. Cílem je podpis nových dohod o dronech a další vojenské kontrakty se západními partnery.
Babiš: Všichni mluví o válce
Na summitu se setkal se Zelenským také premiér Andrej Babiš (ANO). Seděli společně u jednoho stolu na neformální večeři. Podle českého šéfa vlády Zelenskyj hovořil o schopnosti Ukrajiny zasahovat pomocí dronů ruské rafinerie. Za hlavní problém označil nedostatek protibalistické ochrany a vyzval Evropu k větším investicím právě do této oblasti.
Premiér zároveň popsal atmosféru, která na summitu převládá. „Všeobecně převládá atmosféra, že musíme vojensky přinutit Rusko k jednáním,“ řekl. Současně dodal, že během dosavadních jednání postrádal větší důraz na hledání mírového řešení. „Všichni mluví o válce, všichni mluví o zbrojení. Zatím jsem vůbec neslyšel slovo mír,“ uvedl.
Babiš zdůraznil, že večer sloužil především k neformálním rozhovorům. „Bylo to o jídle, bylo to o všem možném, ale určitě to nebylo o výdajích na NATO,“ řekl premiér.
Mohlo by vás zajímat
Pavel jednal o Balkáně
Na úterní neformální večeři dorazil také prezident Petr Pavel, který seděl u stolu s albánským premiérem Edim Ramou, estonským premiérem Kristenem Michalem, chorvatským prezidentem Zoranem Milanovićem a belgickým premiérem Bartem De Weverem. Podle Kanceláře prezidenta republiky se debata soustředila především na situaci na Balkáně a v Pobaltí.
Pavel i Babiš přicestovali do Ankary odděleně po několikaměsíčním sporu o účast hlavy státu na summitu. Společně se objevili pouze na oficiální skupinové fotografii, kterou zveřejnila turecká prezidentská kancelář. „Já jsem mu podal ruku, ale nemluvili jsme spolu,“ řekl Babiš k setkání s Pavlem.
