Desítky miliard korun pro státní rozpočet výměnou za část Letiště Praha? Premiér Andrej Babiš (ANO) začátkem července opět otevřel téma vstupu státní společnosti na burzu. Expert z Katedry technologie a řízení dopravy na Dopravní fakultě Jana Pernera Univerzity Pardubice David Šourek popsal, co by to mohlo znamenat pro firmu, stát i cestující.
O možnosti prodat část Letiště Praha mluvil v rámci interpelací premiér 2. července. Zmínil to jako variantu, jak sehnat další finance do rozpočtu na školství. „Například, že bychom šli z letiště na IPO, že bychom dali 40 procent na trh. To by bylo peněz jak želez,“ uvedl Babiš. A pokračoval: „Ale z toho by vypadly nějaké desítky miliard. No, takže budeme hledat ty prachy.“
Zůstává to otevřené
O Babišově reakci informovaly jako první Seznam Zprávy. Babiš podle portálu uvažoval o prodeji menšinového podílu v Letišti Praha už v roce 2015. Letiště ale na základě současného znění zákona o vlastnictví letiště Praha-Ruzyně nelze prodat. Musela by se tak měnit legislativa, dodal portál.
Hlavním akcionářem Letiště Praha je stát, který zastupuje ministerstvo financí. Podle mluvčího Stefana Fouse je v současnosti prioritou zabezpečit další rozvoj Letiště Praha a případné další kroky zůstávají otevřené. „Ministerstvo financí nicméně v tuto chvíli kroky vedoucí k umístění Letiště na burzu nepřipravuje,“ sdělil Ekonomickému deníku.
Podle dopravního experta Davida Šourka nemusí být případný vstup na burzu „nerozumný nápad“. „Letiště Praha je zisková strategická infrastruktura s relativně stabilními výnosy a po pandemii opět roste počet cestujících. Takové společnosti bývají pro investory atraktivní,“ poznamenal. A pokračoval, že pokud by stát prodal pouze menšinový podíl a zachoval si kontrolu, nešlo by o klasickou privatizaci, ale spíše o částečné otevření firmy kapitálovému trhu.
Větší transparentnost hospodaření
Vstup na burzu by zároveň podle Šourka přinesl vyšší transparentnost hospodaření, větší tlak na efektivitu a ziskovost a také snazší přístup k financování budoucích investic. „To by mohlo být pozitivní zejména v době, kdy letiště plánuje rozsáhlé investice do terminálů, infrastruktury a navyšování kapacity,“ poznamenal.
Letiště koncem roku po více než dvaceti letech příprav získalo zatím nepravomocné územní rozhodnutí pro stavbu paralelní dráhy. Projekt má zvýšit kapacitu letiště, zrychlit přílety a odlety či umožnit noční uzavírku.
Podle Šourka veřejně obchodovaná společnost obvykle získává lepší přístup ke kapitálu než firma plně závislá na rozhodování státu. „Vedlejším efektem by také mohlo být oživení českého kapitálového trhu. Pražská burza dlouhodobě trpí nedostatkem velkých nových emisí a Letiště Praha by patřilo mezi nejvýznamnější české tituly,“ myslí si.
Letiště Praha roste
Prodej části české strategické firmy může ale přinést zároveň problémy. „I při zachování většiny by stát získal jednorázové peníze výměnou za budoucí podíl na ziscích. Je tedy otázkou, zda by výnos z prodeje převážil dlouhodobé dividendy a růst hodnoty společnosti. Toto je zcela zásadní otázka, na kterou ale není snadné přesně odpovědět,“ upozornil Šourek.
Za loňský rok společnost Letiště Praha zvýšila meziročně provozní zisk o 0,8 miliardy korun a vykázala provozní zisk EBITDA ve výši 5,1 miliardy korun. Čistý zisk měla 3,2 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst rovněž o 0,8 miliardy korun.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) po oznámení výsledků uvedla, že stát rozhodl o výplatě dividendy ve výši 20 procent z čistého zisku. „Chceme, aby se letiště dynamicky rozvíjelo a modernizovalo,“ uvedla začátkem června. Letecké výnosy Letiště Praha dosáhly v roce 2025 výše 7,1 miliardy korun, neletecké výnosy pak 3,7 miliardy korun.
Mohlo by vás zajímat
Tlak na maximalizaci zisku
Soustředění na zisk a jeho maximalizaci, například na základě tlaku minoritních akcionářů, může být podle Davida Šourka rizikem. „Stát může sledovat i jiné cíle než čistý finanční výnos,“ uvedl. Jde například o rozvoj dopravní infrastruktury, podporu regionální ekonomiky nebo dostupnost spojení. „Tyto cíle nemusí být vždy v souladu se zájmy investorů,“ sdělil Šourek. Stát by tak měl podle něj postupovat s opatrností a „nelepit rozpočtové problémy“ prodejem.
Pokud by přesto k prodeji části letiště došlo, pro cestující by se podle dopravního experta prakticky nic nezměnilo. „Při tlaku na maximalizaci zisku od akcionářů by se z dlouhodobého hlediska mohly zvýšit letištní poplatky, které by letecké společnosti přenesly na cestující, nicméně by se to nestalo okamžitě po vstupu na burzu, ale až v delším časovém horizontu,“ myslí si.
Letiště Václava Havla Praha v loňském roce odbavilo 17,8 milionu cestujících. Tedy o 1,4 milionu více než v předchozím roce. Prakticky tím vyrovnalo provozní rekord z roku 2019. Letos plánuje odbavit 18,6 milionu lidí. Během roku 2025 na pražském letišti působilo celkem 84 leteckých společností, které nabízely spojení do 194 destinací.
