Evropská pravidla brzdí nástup přísných pravidel pro umělou inteligenci. Firmy získají více času na splnění části povinností, ubyde jim také administrativní zátěže. V některých případech EU ruší i překrývající se předpisy. Většina základních pravidel pro AI ale zůstává zachována a některé termíny se naopak zpřísňují. Zásadní problémy, které brzdí rozvoj umělé inteligence v Evropě včetně Česka, tak přetrvávají.
Rada EU v pondělí definitivně schválila takzvaný AI Omnibus, který upravuje některé části aktu o umělé inteligenci a má podnikům usnadnit jeho zavádění. AI Omnibus je součástí širší snahy Evropské komise o zjednodušení evropských předpisů a reaguje na kritiku podniků. Ty upozorňovaly, že AI Act obsahuje řadu povinností, jež není možné v původních termínech splnit. Firmám totiž stále chybí doprovodné technické normy a metodické pokyny, podle nichž mají nové požadavky zavádět.
„AI Omnibus hodnotíme jako důležitý krok správným směrem, i když zdaleka neřeší všechny problémy, na které firmy při zavádění AI Actu upozorňovaly,“ uvedla viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy Milena Jabůrková. Digitální regulace je podle ní příliš. AI Omnibus zmírňuje jen malý výsek, zatímco další pravidla a předpisy Evropská unie připravuje.
K největším výzvám pro byznys aktuálně patří například nastupující regulace odpovědnosti za umělou inteligenci. Směrnice o odpovědnosti za vadné výrobky totiž výslovně považuje i softwary a AI systémy. „V praxi to znamená, že otázky dokumentace, interních procesů a prokazování souladu s regulatorními požadavky získávají zcela nový význam z hlediska potenciálních soudních sporů,“ upozorňuje partner advokátní kanceláře DLA Piper Tomáš Ščerba.
Odklad pravidel pro vysoce rizikovou AI
AI omnibus přesto přináší úlevy. Týkat se mají hlavně takzvaných vysoce rizikových systémů umělé inteligence. Jde například o aplikace využívané při náboru zaměstnanců, rozhodování o přijetí ke studiu, poskytování úvěrů nebo ve zdravotnictví. Původně na ně měla většina povinností AI Actu začít dopadat už 2. srpna 2026. Nově se termíny posouvají. Pro samostatné vysoce rizikové AI systémy začnou pravidla platit až 2. prosince 2027. Pokud jsou zabudované do regulovaných výrobků, například zdravotnických prostředků nebo některých strojních zařízení, bude to dokonce až 2. srpna 2028.
„AI Omnibus nepřináší pauzu v regulaci AI, ale spíše realistickou korekci harmonogramu, která má firmám poskytnout více času na kvalitní zavedení pravidel,“ říká Tomáš Ščerba. Současně ale upozorňuje, že firmy by přípravy neměly odkládat. U větších organizací totiž implementace AI Actu představuje projekt na mnoho měsíců, někdy i let.
Úlevy ano, ale jen částečné
Svaz průmyslu vedle odkladu povinností vítá také některá další zjednodušení. Patří mezi ně snížení administrativní zátěže pro malé a střední podniky nebo odstranění dvojí regulace u výrobků spadajících pod nařízení o strojních zařízeních. Stejný princip se už ale nepodařilo rozšířit na další sektory, například zdravotnické prostředky nebo hračky. Tam firmy budou i nadále čelit paralelním požadavkům sektorové legislativy i AI Actu.
Konečný kompromis je podle Mileny Jabůrkové méně ambiciózní, než firmy očekávaly. „V praxi to znamená vyšší administrativní náklady, větší právní nejistotu a složitější uvádění inovativních výrobků na trh. Přitom právě odstranění regulatorních překryvů bylo jedním z hlavních cílů AI Omnibusu,“ uvedla Jabůrková.
EU utahuje šrouby, hlavně v ochraně spotřebitelů
Kromě toho přináší AI Omnibus také zpřísnění povinností. Poskytovatelé generativní umělé inteligence budou muset rychleji zavést opatření pro označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí. Přechodné období se zkrátilo ze šesti na tři měsíce a nová lhůta končí 2. prosince 2026.
„Obáváme se, že zejména menší poskytovatelé budou muset nová opatření zavádět v době, kdy ještě nebudou k dispozici všechny potřebné metodické pokyny nebo technické standardy,“ říká Jabůrková.
Mohlo by vás zajímat
Zkrácení lhůty je přímým důsledkem všeobecné paniky kolem deepfakes a dezinformací. Evropa spěchá. Podle advokátky a specialistky na právo AI Anny Stárkové Evropská unie tímto krokem dává najevo, že nechce ustupovat od ochrany uživatelů. „AI Omnibus podle mě vysílá důležitý signál, že není synonymem pro deregulaci. Nejde o méně regulace, ale o jiné pořadí priorit,“ míní Stárková.
Nejdůležitější je předvídatelnost
Podle odborníků bude nyní pro evropské firmy klíčové, aby se pravidla po schválení ustálila. „Firmy potřebují vědět, podle jakých pravidel budou fungovat za dva nebo tři roky. Pokud se legislativa krátce po přijetí znovu otevírá, může to vytvářet nejistotu.“ říká Milena Jabůrková.
Podobně to vidí také Anna Stárková. „Firmy dnes nečekají na perfektní pravidla. Čekají na okamžik, kdy přestanou být pohyblivým cílem. Právě regulatorní nejistota totiž odkládá investice, zpomaluje implementaci a často představuje větší náklad než samotná compliance,“ varuje advokátka.
Klid ale firmy nejspíš nečeká. Evropská unie nyní pracuje také na takzvaném digitálním omnibusu, který má řešit vztah AI Actu k GDPR, Data Actu nebo ochraně obchodního tajemství. „Uvažuje se také o otevření pravidel copyrightu,“ upozorňuje Jabůrková. Byť na začátku vždy stojí snaha ulevit byznysu a otevřít cestu pro vznik špičkových technologických výrobků a aplikací, pro firmy to znamená další náklady na sledování změn, které se na ně řítí.
„EU nevyhraje závod v AI tím, že bude mít nejvíce regulace. Vyhraje ho tehdy, pokud vytvoří prostředí, ve kterém budou firmy ochotné dlouhodobě investovat, vyvíjet a růst,“ zdůrazňuje Stárková.
Evropa podle ní potřebuje regulaci, která bude chránit důležité hodnoty, ale současně umožní evropským firmám rychle inovovat, přitahovat investice a uspět na globálním trhu. „Právě hledání této rovnováhy je dnes jedním z největších úkolů evropské legislativy,“ uzavírá Stárková.
