Prezident Petr Pavel dopoledne jmenoval na Pražském hradě novým náčelníkem Generálního štábu české armády Miroslava Hlaváče. Ve funkci zítra oficiálně vystřídá Karla Řehku. Toho prezident v rámci jmenování Hlaváče odvolal.
Po slavnostním aktu si všichni tři hlavní aktéři „připili“. Petr Pavel a Miroslav Hlaváč si „cinkli“ sklenicí s vodou, Karel Řehka šumivým vínem. Na Hradě ale zazněla z úst prezidenta také slova o třenicích mezi ministerstvem a armádou. Co konkrétně Petr Pavel řekl?
Nového šéfa armády čeká podle Petra Pavla nelehké období. Mimo jiné se bude muset například přizpůsobit nové realitě v Severoatlantické alianci, která se bude muset vyrovnat s částečným ústupem Spojených států z Evropy.
„Budeme muset reagovat na zvýšené požadavky na budování schopností naší armády v relativně krátkém čase. To všechno na pozadí poměrně limitovaného finančního rámce a debat o prioritách,“ prohlásil prezident. Pavel věří, že se Hlaváč bude držet striktně odborných doporučení, která budou ve prospěch obrany a bezpečnosti České republiky.
Vedení armády Hlaváč přebral dopoledne na pražském Vítkově při slavnostním nástupu u příležitosti Dne ozbrojených sil.
Priority Hlaváče v čele armády
Miroslav Hlaváč, který je generálporučíkem od roku 2020, byl od léta 2023 Řehkovým prvním zástupcem. V armádě slouží od 80. let a během kariéry zastával řadu velitelských i štábních funkcí, především u dělostřelectva a pozemních sil. Za jednu ze svých priorit ve funkci už dříve označil dokončení výstavby těžké brigády. Kandidáta na nového šéfa armády schválila vláda v květnu, návrh následně podle zákona projednal sněmovní výbor pro obranu.
Prezident už hned po nominaci Hlaváče vládou uvedl, že je připraven ho do funkce jmenovat. Na začátku června se Hlaváč s Pavlem setkal a budoucí náčelník Generálního štábu mu na schůzce představil své priority. Kromě těžké brigády mezi ně patří i zahájení výstavby střední brigády nebo rozvoj vícevrstvého a propojeného systému protivzdušné a protidronové obrany.
Třenice mezi ministerstvem a armádou
Prezident Karlu Řehkovi poděkoval, že k funkci podle něj přistupoval s maximální odpovědností a s otevřeností, která mu i často přinášela problémy. „Vojáci, policisté, hasiči, kteří jsou ve vysokých funkcích, jsou především poradci pro politické rozhodování a měli by dávat svým nadřízeným informace, které jsou nezkreslené, objektivní, i když se jim občas nemusí líbit. To se dělo a myslím si, že to tak bylo správně,“ uvedl Pavel.
Rýpl si tak do exministryně obrany Jany Černochové (ODS), která Řehkovi vytýkala mimo jiné obcházení kompetencí. „Pokud mi náčelník Generálního štábu řekne, že si vykládá ten zákon tak, že ministr zajišťuje finanční prostředky a přijímání zákonů, tak to mi přišlo nepatřičné. Protože takto extenzivní výklad zákona, to je nemožné,“ adresovala Černochová například Řehkovi.
Mohlo by vás zajímat
Spory přetrvávaly až do konce funkčního období ministryně. Měla velký problém i s podněty armády k nákupům. Na sněmovním výboru pro obranu z konce loňského roku Černochová Řehkovi vmetla, že problémy vznikají často při dodávání armádních specifikací, protože armáda určuje, „co se bude nakupovat“. Za nešvar pak označila změny specifikací za pochodu, které prodlužují akviziční procesy. „Potom se vlastně to akviziční pracoviště dostává do složité situace, kdy na základě některých změn musí třeba i rušit výběrová řízení, anebo kvůli tomu ta výběrová řízení trvají další dobu. Pak zůstávají peníze v rozpočtu, nepřevádí se do dalšího roku a spadne to do nespotřebovaných výdajů,“ řekla tehdy Černochová.
Náčelník mezi vojáky a politiky
Podle prezidenta Pavla se ukázala složitost funkce náčelníka Generálního štábu. Stojí totiž na pomezí vojenského a politického prostředí a Generální štáb je součástí ministerstva obrany. „Docházelo i k různým třením, která se projevovala nejenom na stavu komunikace mezi ministerstvem a armádou, ale často se promítala i do veřejnosti,“ řekl v úterý prezident. Tento stav by si podle něj zasloužil pozornost i úpravu právních podmínek tak, aby odpovídaly ostatním ozbrojeným sborům.
Jmenování Miroslava Hlaváče se na Hradě účastnili také ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) a předseda sněmovního výboru pro obranu Josef Flek (STAN). „Pevně doufám, že skromná účast ústavních činitelů není odrazem pozornosti věnované armádě a naší bezpečnosti,“ prohlásil v úvodu prezident.
K výměně na postu náčelníka Generálního štábu se na sociálních sítích vyjádřil místopředseda sněmovního výboru pro obranu Pavel Růžička (ANO). „Jedna kapitola se uzavírá. Odchází náčelník Generálního štábu, který svými výsledky zaostal za očekáváním. Nové vedení před sebou nemá lehký úkol, místo koncepčního rozvoje bude muset nový náčelník Generálního štábu nejprve začít tvrdě pracovat na nápravě napáchaných chyb,“ myslí si.
Odchod Karla Řehky do politiky?
Jednapadesátiletý Řehka stál v čele armády od července 2022. Končit u vojáků by měl k 31. srpnu. Řehka už dříve řekl, že po skončení ve funkci se chce věnovat především administrativním záležitostem spojeným s odchodem z armády. Současně ale zřejmě zvažuje kandidaturu do Senátu. Ekonomický deník tyto signály zachytává už pár týdnů.
O křeslo v horní parlamentní komoře by mohl usilovat jako nezávislý kandidát, připustil v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Rozhodne se v nejbližších týdnech. „Politická kariéra není moje vysněná budoucnost, ale chci se dál angažovat, není mi lhostejné, co se tady děje,“ nechal se slyšet Řehka.
