Právě teď se uzavírá jedna výrazná kapitola novodobé historie české armády. Po čtyřech letech předává armádní generál Karel Řehka velení Armády České republiky svému prvnímu zástupci Miroslavu Hlaváčovi. Nejde přitom jen o výměnu nejvyššího vojáka v zemi. Do čela armády přichází muž, který už představil své priority a naznačil, jaké úkoly chce v následujících letech prosazovat.
Co tedy může tato změna znamenat pro další směřování českých ozbrojených sil?
Čtyři roky výrazné osobnosti české armády
Funkce náčelníka Generálního štábu představuje nejvyšší vojenskou pozici v České republice. Její držitel odpovídá za velení, připravenost i rozvoj ozbrojených sil a současně působí jako hlavní vojenský poradce ministra obrany a vlády.
Právě tuto odpovědnost 30. června předává armádní generál Karel Řehka, který stál v čele vojáků od července 2022. Během svého působení se stal jednou z nejviditelnějších tváří české bezpečnostní politiky. Dlouhodobě upozorňoval na rizika spojená s Ruskem, tlačil na lepší financování armády a opakovaně zdůrazňoval potřebu modernizace ozbrojených sil.
Řehka zároveň často otevíral témata, která vyvolávala veřejnou debatu. Patřila mezi ně například otázka budoucí podoby vojenské služby. Už na podzim roku 2025 uvedl, že pokud to Česká republika myslí s obranou země vážně, nebude se podle něj možné do budoucna vyhnout nějaké formě vojenské služby.
Kariéra od speciálních sil až do čela armády
Profesní dráha Karla Řehky patří k nejrozsáhlejším mezi českými generály. Po absolvování vojenského gymnázia v Opavě a Vysoké vojenské školy pozemního vojska ve Vyškově působil u prostějovské 6. speciální brigády. Absolvoval také důstojnický kurz na britské Královské vojenské akademii Sandhurst, americký kurz Ranger i další odborné vzdělávání.
Během služby opakovaně působil v zahraničních operacích. Nasazen byl v Kosovu i Afghánistánu, kde zastával velitelské funkce při operacích KFOR, Enduring Freedom i ISAF. Později vedl 601. skupinu speciálních sil. Stal se prvním ředitelem nově vytvořeného Ředitelství speciálních sil Ministerstva obrany a následně působil jako zástupce velitele mnohonárodní divize NATO.
V roce 2020 odešel do zálohy a převzal vedení Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Po svém jmenování do čela armády v roce 2022 se vrátil do aktivní služby. Prezident Petr Pavel ho následně povýšil nejprve na generálporučíka a později do hodnosti armádního generála.
Tvrdé spory s politiky
Řehkovo působení provázela vedle modernizace armády také řada veřejně známých sporů. Ty se navíc promítaly i na veřejnost, na sociální sítě i na parlamentní půdu.
Během předchozí vlády Řehka vedl opakované konflikty především s tehdejší ministryní obrany Janou Černochovou (ODS). Ta ho do pozice přitom prosadila. Na jaře 2023 dokonce kvůli těmto sporům zvažoval rezignaci. Následně se obrátil na tehdejšího poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara i premiéra Petra Fialu, kteří mu odchod rozmluvili.
Mohlo by vás zajímat
Co Černochová Řehkovi vyčítala? Podle ní si například příliš zeširoka vykládal kompetenční zákon. „Pokud mi náčelník Generálního štábu řekne, že si vykládá ten zákon tak, že ministr zajišťuje finanční prostředky a přijímání zákonů, tak to mi přišlo nepatřičné. Protože takto extenzivní výklad zákona, to je nemožné,“ adresovala například Řehkovi.
Spory přetrvávaly až do konce funkčního období Černochové. Ministryně měla velký problém i s podněty armády k nákupům. Na sněmovním výboru pro obranu z konce loňského roku Černochová Řehkovi vmetla, že problémy vznikají často při dodávání armádních specifikací, protože armáda určuje, „co se bude nakupovat“.
Za nešvar pak označila změny specifikací za pochodu, které prodlužují akviziční procesy. „Potom se vlastně to akviziční pracoviště dostává do složité situace, kdy na základě některých změn musí třeba i rušit výběrová řízení, anebo kvůli tomu ta výběrová řízení trvají další dobu. Pak zůstávají peníze v rozpočtu, nepřevádí se do dalšího roku a spadne to do nespotřebovaných výdajů,“ řekla Černochová.
Napětí pokračovalo i později. Předmětem sporů byla mimo jiné činnost spolku Skupina D (spolek, který dodává drony na Ukrajinu, v němž se Řehka angažuje – pozn. red.) nebo veřejná vystoupení týkající se fungování ministerstva obrany. Ještě na velitelském shromáždění v listopadu 2025 Řehka prohlásil, že iniciativa je v resortu ministerstva obrany často trestána nebo dokonce kriminalizována.
Velmi kritický vůči Řehkovi zůstával i stávající místopředseda výboru pro obranu Pavel Růžička (ANO).
Do veřejné debaty vstoupil také letos při diskusi o možném předání letounů L-159 Ukrajině. Řehka uvedl, že armáda by podle něj mohla postrádat až čtyři stroje. Vláda ani ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) však možnost darování nebo prodeje letadel nepřipustili.
Hlaváč: Původně dělostřelec s řadou zkušeností
Po Karlu Řehkovi dnes přebírá velení generálporučík Miroslav Hlaváč, který dosud působil jako první zástupce náčelníka Generálního štábu. Prezident Petr Pavel ho do funkce jmenuje na návrh vlády a po projednání ve sněmovním výboru pro obranu. Výbor jeho nominaci jednomyslně podpořil.
Hlaváč není v armádě žádným nováčkem. Vojenskou kariéru začal už v první polovině osmdesátých let a většinu profesního života spojil s dělostřelectvem a pozemními silami. Postupně prošel velitelskými i štábními funkcemi, velel 4. brigádě rychlého nasazení, působil na ministerstvu obrany i na Generálním štábu. Od srpna 2023 zastával funkci prvního zástupce náčelníka Generálního štábu, kde koordinoval strategické plánování a spolupracoval se zahraničními partnery.
Za sebou má také bohaté zkušenosti ze zahraničních operací. Působil v misích IFOR a SFOR v Bosně a Hercegovině, v operaci KFOR v Kosovu i v Afghánistánu, kde v roce 2011 velel 7. jednotce českého provinčního rekonstrukčního týmu v provincii Lógar.
Jaké má Hlaváč hlavní priority?
Ještě před převzetím funkce Miroslav Hlaváč představil prezidentovi Petru Pavlovi i poslancům výboru pro obranu hlavní cíle svého působení. „Mým cílem je budovat akceschopnou armádu, která bude schopna zajistit obranu Česka a současně plnit závazky České republiky v NATO a EU,“ uvedl při svém vystoupení.
Za jednu z nejdůležitějších priorit označil dokončení výstavby těžké brigády a zahájení její transformace tak, aby odpovídala požadavkům Severoatlantické aliance. U těžké brigády zmínil zejména pořízení hlavních bojových tanků, bojových vozidel pěchoty a dělostřeleckých systémů. V případě střední brigády chce připravit projekt kolových bojových vozidel pěchoty. Zdůraznil zároveň, že armádě nebude stačit pouze nová technika. Potřebuje také dostatek vojáků, kteří budou v těchto jednotkách sloužit.
Vedle toho chce pokračovat v rozvoji protivzdušné obrany, posilovat schopnosti v oblasti protidronové obrany a věnovat velkou pozornost kybernetickým operacím. Součástí plánů je také zavádění nové vojenské techniky a další posilování spolupráce se spojenci.
Za klíčovou označuje i schopnost České republiky zabezpečit přesuny spojeneckých vojsk na východní hranici Aliance.
„Naše poloha nás předurčuje k zajišťování přesunů vojsk a techniky na východní hranici aliance. Mým cílem je systematicky rozvíjet kapacity pro příjem, ubytování, zásobování, opravy i ochranu spojeneckých sil tak, aby Česká republika byla schopna tyto úkoly plnit rychle, efektivně a v souladu s aliančními plány a požadavky,“ uvedl Hlaváč.
Nábor vojáků i aktivní zálohy
Nový náčelník Generálního štábu dlouhodobě upozorňuje také na význam personálního rozvoje armády. V posledních měsících opakovaně hovořil o tom, že se armádě začíná dařit získávat více nových vojáků. Podle něj nejde o náhodný vývoj, ale o výsledek opatření, na kterých armáda pracovala přibližně rok a půl.
Současně zdůrazňuje, že stejně důležité jako získávání nových lidí je udržení těch, kteří už v armádě nebo aktivních zálohách slouží.
Hlaváč také zastává názor, že obrana státu není pouze úkolem profesionálních vojáků. Už před dvěma lety při příležitosti výročí vzniku aktivních záloh uvedl, že zkušenosti z války na Ukrajině ukazují význam dobře připravených záloh, bez nichž se podle něj neobejde armáda žádného státu.
Výběr provázelo politické pnutí
Samotný výběr nového náčelníka Generálního štábu provázela neobvyklá situace. Kabinet Andreje Babiše prosadil Miroslava Hlaváče, přestože ministr obrany Jaromír Zůna jako jediný hlasoval proti jeho nominaci. Ministr následně uvedl, že neměl jednoho konkrétního favorita, rozhodnutí vlády ale respektuje.
Před poslanci přesto Hlaváče ocenil. „Od roku 2023 je prvním zástupcem současného náčelníka generálního štábu. Koordinoval strategické plánování nebo spolupracoval s partnery. Jeho profesní zkušenosti i dlouholetá velitelská praxe představují dobré předpoklady pro výkon náčelníka generálního štábu,“ řekl ministr obrany.
Výběr zároveň podpořil prezident Petr Pavel, kterému Hlaváč na začátku června osobně představil své priority pro další rozvoj Armády České republiky.
Změna ve vedení Generálního štábu tak nepředstavuje jen formální výměnu jména na nejvyšším postu, ale i posun v důrazech, který bude určovat směřování českých ozbrojených sil v dalších letech.
