Stát převezme do správy karlovarské letiště. Využívat ho má kromě dosavadní civilní dopravy také armáda a nově i letecká záchranná služba. Ministerstvo obrany zajistí potřebnou modernizaci vzletové a přistávací dráhy, aby letiště splňovalo požadavky pro potřeby NATO. Rozhodla o tom v pondělí vláda.
Převod letiště od Karlovarského kraje na stát má proběhnout bezúplatně. Podmínkou kraje ale bylo zachování civilní dopravy na letišti. Klíčový bod představuje rozšíření dráhy na šířku 60 metrů a její prodloužení na délku 2510 metrů. Tato změna zvýší kapacitu letiště i bezpečnost provozu, umožní přílety letadel ze vzdálenějších destinací a otevře prostor pro vojenský provoz a krizové situace. Letiště má kromě armády do budoucna sloužit i spojencům z NATO.
Nově stanoviště letecké záchranky
Novinkou se na letišti stane také stanoviště letecké záchranné služby, které má provozovat právě armáda. Vláda rozhodla, že po roce 2028 bude v Česku 11 stanovišť letecké záchranné služby. Nově se mezi ně má zařadit i služba pro Karlovarský kraj.
Záměr převedení letiště už před dvěma týdny schválili zastupitelé Karlovarského kraje. Převod letiště se podle zástupců kraje má uskutečnit ještě letos.
Převodem letiště se ministerstvo i kraj zabývaly od konce dubna. Premiér Andrej Babiš (ANO) tehdy při návštěvě v Ázerbájdžánu řekl, že stát pomůže kraji s rozšířením a prodloužením přistávací dráhy. Vedení kraje tehdy uvedlo, že by chtělo, aby se Letiště Karlovy Vary stalo vojenským letištěm s civilním provozem.
Letišti chybí cestující z Ruska
Letiště Karlovy Vary loni hospodařilo se ztrátou přes 31 milionů korun. Odbavilo 18 051 cestujících, což znamenalo proti roku 2024 pokles o polovinu. V minulosti prošlo letištěm i rekordních zhruba 104 000 cestujících ročně a společnost hospodařila s téměř jedenáctimilionovým ziskem.
Počty pasažérů začaly klesat po roce 2014, kdy se výrazně omezily až zcela zrušily lety do Ruska. Další pokles zájmu přinesla covidová pandemie v roce 2020. Tehdy prošlo letištěm zhruba 17 200 pasažérů a letiště hospodařilo se ztrátou 18 milionů korun.
Jak vypadá síť armádních letišť?
Karlovarská základna má doplnit stávající síť letišť, která česká armáda v současnti využívá v různých částech země. Každé z nich plní specifické úkoly:
Čáslav jako hlavní základna nadzvukového letectva
Vojenské letiště Čáslav ve Středočeském kraji funguje od roku 1958 a od počátku hostilo proudové stíhačky a stíhací bombardéry. V areálu sídlí 21. základna taktického letectva, která od roku 2005 provozuje nadzvukové víceúčelové letouny Jas-39 Gripen a od přelomu let 2000 a 2001 bitevní stroje L-159 Alca. Letiště momentálně prochází velkou modernizací a opravou dráhy, kvůli čemuž stroje letos na jaře dočasně přeletěly do Pardubic a Náměšti nad Oslavou. Stavební práce skončí do podzimu 2028.
Náměšť nad Oslavou se zaměřuje na vrtulníky
Letiště na Vysočině slouží vojákům od roku 1956, přičemž letectvo zde dříve provozovalo zejména proudové stíhačky, stíhací bombardéry a bitevní letouny. V současnosti zde má sídlo 22. základna vrtulníkového letectva. Armáda odsud posílá do vzduchu stroje Mi-171Š, UH-1Y Venom a AH-1Z Viper. Kvůli opravám v Čáslavi zde dočasně našly útočiště také bitevníky L-159 Alca.
Pardubice propojují vojenský výcvik s civilními linkami
Pardubické letiště vzniklo na začátku 30. let a už za první republiky kombinovalo vojenský a civilní provoz. Po roce 1989 letiště kvůli protestům obyvatel postupně opustily bojové i transportní typy letadel. Od poloviny 90. let plocha slouží hlavně výcviku a civilním aerolinkám. Vojenská Správa letiště Pardubice zabezpečuje fungování základny, zatímco civilní lety řídí společnost East Bohemian Airport.
Armáda zde běžně nemá vlastní stroje, výcvik pilotů na letadlech Zlin Z-142, Z-143, L-39 Albatros či nových L-39 Skyfox zajišťuje Centrum leteckého výcviku LOM Praha. Od letošního jara zde dočasně sídlí čáslavské gripeny.
Mohlo by vás zajímat
Plzeň-Líně jako strategický opěrný bod pro přesuny NATO
Letiště v Líních u Plzně začalo fungovat v roce 1952 původně pro potřeby tehdejší armády. Stíhačky odsud létaly do roku 1991, od 60. let se přidaly vrtulníky, jejichž provoz armáda nikdy zcela nezrušila. Od první poloviny 90. let zde v režii armády funguje letecká záchranná služba s vrtulníky W3-A Sokol. Od roku 1996 nese letiště status veřejného, ministerstvo obrany je však drží jako záložní a vlastní ho. Před dvěma lety ministerstvo úspěšně ukončilo nájemní smlouvu s firmou PlaneStation Pilsen.
Armáda plánuje Líně využívat jako výcvikové středisko, záložní letiště a pro podporu aliančních sil NATO při jejich přesunech přes ČR. Vojenská letecká záchranná služba zde poběží do roku 2028.
Praha-Kbely drží tradici dopravního letectva a vládních letů
Kbelské letiště provází samotné počátky československého letectví, vojáci zde působí od roku 1918. Před vybudováním Ruzyně v roce 1937 sloužilo i pro civilní provoz, po druhé světové válce přešlo pod vojenské dopravní letectvo. V současnosti v areálu sídlí 24. základna dopravního letectva. Armáda odsud provozuje dopravní stroje Airbus A319, CASA C-295, L-410 a také dopravní vrtulníky Mi-17 či záchranářské stroje W-3A Sokol.
Přerov získává masivní investice pro bezpilotní prostředky
Vojenské letiště v Přerově vzniklo na konci 30. let a od 50. let hostilo proudové typy včetně bombardérů a stíhacích bombardérů. Vrtulníková základna zde zanikla v roku 2013, areál následně převzal státní podnik LOM Praha pro výcvik pilotů. Jde o velmi vytížené civilní neveřejné letiště s více než 20 000 pohyby letadel ročně. Od roku 2024 však armáda do Přerova opět masivně investuje. Letos v lednu se sem přesunula vrtulníková flotila se stroji Mi-17 a Enstrom 480. Částečně se sem již přemístil také prapor bezpilotních prostředků, logistický prapor armády a na letišti působí i část Vojenské policie.
