Odhalit miliardové úniky na DPH je dnes pro finanční úřady díky datům relativně snadné. Stát se proto přesouvá do nových oblastí. Pod větší drobnohled se dostávají zaměstnanecké vztahy, digitální platformy i holdingové struktury využívané k daňové optimalizaci. Finanční správa už má podle šéfa daňové kontroly Generálního finančního ředitelství Jiřího Žežulky vytipováno asi 130 firem, u nichž očekává doměrky v řádu tří miliard korun. Co všechno díky novým datům úřady snáz odhalí?
Jak moc dnes finanční správa vidí pod ruce firmám a podnikatelům oproti době před digitalizací a zavedením výkazů, jako je například kontrolní hlášení?
Zavedení kontrolního hlášení v roce 2016 bylo opravdu tím prvním a největším přelomem v oblasti daňových kontrol a boje s daňovými úniky. Do té doby správce daně zkoumal transakci mezi dvěma podnikateli izolovaně a při fakturačním řetězci, který čítal pět až deset subjektů, fakticky skákal z jednoho subjektu na druhý, aby ověřoval splnění podmínek v celém řetězci. To bylo mnohdy časově náročné až téměř nemožné. Zároveň tehdy ještě nefungovala republiková příslušnost, takže se jeden finanční úřad dotazoval druhého. Bylo to zdlouhavé a mnohdy se nepovedlo ani ten fakturační řetězec v rámci prekluzivní lhůty pro daňovou kontrolu došetřit. Díky tomu, že dnes máme data z kontrolních hlášení, dokážeme dodavatelský řetězec zmapovat prakticky na první dobrou a díky celostátní kontrolní působnosti máme možnost celý řetězec prošetřit naráz u jednoho správce daně. To má samozřejmě velké výhody.
Kontrolní hlášení je pro nás jako jakákoliv další výměna informací, ať už v rámci republiky nebo v mezinárodním měřítku, zdrojem informací, který nám umožňuje lépe cílit daňové kontroly. Dnes se snažíme vyhnout tomu, aby kontrola byla plošná v celém rozsahu. Kontrola v úplném rozsahu znamená čas a náklady jak na naší straně, tak na straně subjektů. Snažíme se tedy cílit na konkrétní rizikové transakce a konkrétní problémy, které jsme identifikovali v datech, a vyhýbat se úplně plošným kontrolám.
Jsou dnes díky datům některé typy daňových úniků už prakticky neproveditelné?
Velké daňové úniky na DPH nebo neoprávněné odpočty v řádech milionů jsou dnes relativně snadno identifikovatelné. Je vidět, že se problémy na DPH dnes přelévají spíš do oblasti e-commerce, která ještě není datově úplně dobře podchycená. Typicky jde o celní režim 42, tedy proclení například v Nizozemsku a následný pohyb zboží po EU bez větší kontroly.
Zmínil jste také cílené kontroly, o těch se hodně mluví. V jakých oblastech už dokážete kontroly přesně zacílit a kam ještě pořád musíte chodit takříkajíc naslepo, protože data ještě nejsou k dispozici?
Kontroly naslepo dnes už fakticky neexistují. Vždycky k nim existuje nějaký důvod, ať už na základě informací nebo analýzy dat. Máme detailní informace k silniční dani a k DPH. Snažíme se pracovat i s daty, která směřují do daně z příjmů právnických a fyzických osob. Když to rozdělíme podle oblastí, tak nejlépe zmapovanou máme samozřejmě DPH. Skoro stoprocentně máme zmapovanou silniční daň. A teď hledáme další zdroje informací pro fyzické osoby a daň z příjmů právnických osob.
U daně z příjmů fyzických osob by mělo pomoct jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, nebo ne?
Přesně tak. Jednak pomůže jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, zároveň dalším zdrojem informací bude elektronická evidence tržeb. A samozřejmě je otázka, jakým způsobem pojmeme v České republice elektronickou fakturaci.
Elektronická fakturace se bude ale podle vyjádření ministerstva financí v Česku zavádět až v roce 2030. To je zatím daleko.
To záleží. Je pravdou, že v polovině roku 2030 musí fungovat povinná elektronická fakturace pro přeshraniční transakce. To je milník, který nemůžeme obejít. Bude ale záležet na ministerstvu financí a politické shodě, zda by nestálo za to zavést elektronickou fakturaci i pro tuzemské transakce. Především velký byznys asi nebude úplně šťastný z toho, že část svých faktur bude reportovat přes e-fakturu a část dál přes kontrolní hlášení.
Pro finanční správu by bylo přínosné, kdyby se to zavedlo co nejdřív pro obě oblasti?
Jsme rádi za každá data, která dostaneme. Takže pro nás jednoznačně ano. Pomohlo by to i v boji proti daňovým únikům. Problém kontrolních hlášení je v tom, že jejich potenciál se postupně vyčerpává. Objem daňových úniků na DPH kontinuálně klesá od zavedení kontrolního hlášení. Daňová mezera na DPH se nám v mezinárodním srovnání stále snižuje. Takže DPH už nepředstavuje tak rizikovou daň jako před deseti lety.
Elektronická fakturace by nám umožnila mít informace dřív. Dnes kontrolní hlášení dostáváme vždy 25. dne následujícího měsíce a chvíli trvá, než data zpracujeme. Reakční čas se tak může oddálit o 55 dnů od spáchání daňového úniku. U kvartálních plátců je to dokonce 115 dnů. Pokud bychom měli data z e-faktury online a k tomu dobudovanou analytiku, mohli bychom počínající daňový únik detekovat v reálném čase. Pro byznys by to mělo výhodu v tom, že bychom mohli upozornit na potenciální problém ještě před podáním daňového přiznání.
Znamená to, že by podnikatelům odpadla povinnost typu „vědět měl a mohl“ a prověřování obchodních partnerů?
Úplně by neodpadla. Ale byli bychom byznysu nápomocni. Když vám přijde faktura od subjektu, který považujeme za rizikový, dokážeme online říct: „Pozor, váš dodavatel je z našeho pohledu problematický.“ Pak už záleží na každé společnosti, jestli nárok na odpočet z faktury opravdu uplatní, jestli si opatří více důkazních prostředků pro případnou kontrolu nebo například provedete zvláštní způsob zajištění daně a DPH odvede místo svého obchodního partnera.
Takže by to přispělo k posílení ochrany poctivých podnikatelů, aby se nedostali do spárů firem, které je chtějí využít?
Přesně tak. Nemohlo by se jim stát, že za tři roky přijde správce daně, zahájí kontrolu a překvapí je nějakým novým zjištěním. Nyní, když finanční úřad začne po třech letech zkoumat, co jste věděla nebo mohla vědět, je to pro byznys nevýhodné. Po třech letech se špatně dohledávají důkazní prostředky, lidé zapomínají a důkazní síla slábne. Kdybychom fungovali online, mohli bychom podnikatele dopředu varovat, aby byli připraveni a měli připravené materiály pro případnou kontrolu.
Byznysové lobby by tedy mělo podle vás tlačit ministerstvo financí, aby elektronickou fakturaci zavedlo co nejdříve? Byla by to pro něj výhoda? Zatím totiž ministerstvo říká, že s tím spěchat nehodlá. Přitom v okolních státech, jako je Německo, Slovensko nebo dokonce Polsko, se už elektronická fakturace postupně zavádí.
Myslím si, že je to v zájmu nás všech – byznysu i státu. Pokud budeme v rámci V4 jediní bez e-fakturace pro tuzemské transakce, může se stát, že se daňové úniky přesunou právě k nám.
To se běžně děje. Migrace podvodů napříč Evropskou unií je historicky známá a zmapovaná. Viděli jsme to například, když v roce 2015 Polsko a Slovensko zavedly reverse charge na obiloviny (přesunutí povinnosti přiznat a odvést DPH z dodavatele na odběratele – pozn. red.). Podvody se přesunuly do České republiky. Je tedy v zájmu státu mít adekvátní nástroje jako okolní státy.
Mohlo by vás zajímat
Říkal jste ale, že pro plnohodnotné využití dat z e-fakturace musíte nejprve dobudovat analytiku, abyste mohli firmy varovat online. Jak náročné by to bylo?
Nebylo by to jednoduché. Na druhou stranu už s tím máme zkušenost. Ve finanční správě na Slovensku, kde jsem dříve působil, jsme o tom uvažovali podobně. Dobudovat takový systém zabere rok až rok a půl intenzivní práce, když na to stát dá peníze. Hodně záleží na tom, jakým způsobem by se e-fakturace zavedla. Jedna varianta je pouze pro přeshraniční transakce. Druhá pro tuzemské. A třetí, krajní varianta, je rozšíření i na B2C obchody, jako je tomu například v Chorvatsku. V takovém případě bychom mohli téměř každému předvyplnit daňové přiznání. Těžit by tak z toho mohl prakticky každý.
A B2C dává smysl? Nedubluje to vlastně elektronickou evidenci tržeb?
To záleží. Mnoho transakcí bude probíhat bezhotovostně a bez osobního kontaktu. Tam bychom to jen doplnili o data z EET a malým podnikatelům bychom dokázali přiznání vyplnit prakticky stoprocentně.
To by pro ně znamenalo velkou úlevu. A možná i pro vás, protože by nedocházelo ke zbytečným chybám?
Přesně tak. Předvyplňování je cesta. Všechny státy Evropy se soustředí na to, aby měly možnost v maximální míře předvyplnit daňové přiznání. Když ho předvyplníme my, prostor pro omyly a chyby se výrazně zmenšuje.
Když jsme u předvyplňování, částečně k tomu má pomoct i jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele. Teď už se data začínají sbírat, ale letos se ještě systém dotváří a firmy musí první tři měsíce roku data doplňovat zpětně. Kdy tedy budou data z jednotného měsíčního hlášení pro vás fakticky využitelná?
Počítáme s tím, že s těmi daty pro účely předvyplnění začneme pracovat ve zdaňovacím období 2027. To znamená, půjde-li všechno dobře, a já si myslím, že půjde, mohli bychom první přiznání předvyplnit za zdaňovací období 2027, tedy před březnem 2028.
Díky jednotnému měsíčnímu hlášení uvidíte jaké typy chyb nebo podvodů, které jste dosud neviděli?
Určitě tam vychytáme základní chyby, jako je dvakrát podepsané prohlášení u dvou různých zaměstnavatelů, duplicitně uplatněné slevy nebo problémy s odčitatelnou položkou na manžela či manželku, kdy například poplatník zapomene zaúčtovat některé příjmy manžela či manželky, a uplatní tak slevu neoprávněně. Budeme také schopni už v průběhu roku upozorňovat zaměstnavatele, že u nich může být problém. Dnes to dotváříme ex post prostřednictvím daňového echa, které slouží jako preventivní nástroj finanční správy pro upozornění poplatníků na možné chyby či nesrovnalosti a umožňuje jejich dobrovolnou nápravu.
Co se týká podvodů, tak obecně pro podvody na závislé činnosti dnes máme informační bázi velmi malou. Díky jednotnému měsíčnímu hlášení se nám okruh informací rozšíří a budeme schopni reagovat už v průběhu zdaňovacího období ještě před podáním závěrečného vyúčtování.
Co si pod podvody na závislé činnosti představit?
Představte si variantu, že máte fakturační řetězec mezi několika subjekty a na konci je výrobní továrna. Ve fakturaci se fakturuje nějaké dílo nebo výroba na výrobní lince, ale nikdo v tom řetězci nemá zaměstnance nebo odvádí odvody v nepoměru k tomu, kolik tam lidí pracuje.
Mluvíme tedy o zastřeném agenturním zaměstnávání nebo švarcsystému?
O zastřeném agenturním zaměstnávání. U švarcsystému je to složitější, protože tam je vždy potřeba zkoumat objektivní znaky švarcsystému, jak tomu dnes říkají soudy. Ale minimálně jako zdroj informací pro výběr na kontrolu to i tam určitě pomůže.
S čím dalším může jednotné měsíční hlášení pomoci v kontrolní činnosti?
Zlepší se i vymahatelnost daňových nedoplatků. Údaje z jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele využijí správci daně pro lepší postihování pohledávek prostřednictvím srážek ze mzdy. I pro naše vymáhací útvary to bude velká pomoc. A je to také otázka dalšího zpracování dat. Fakticky díky tomu získáme detailní přehled o platech v národní ekonomice. Umím si představit i spoustu statistických využití, ale to už jsme mimo oblast správy daní.
Vraťme se ještě k e-fakturaci. Slovensko ji chce mít už od příštího roku. Co je tam jinak, že oni to zvládnou, a my ne?
Slovensko tvrdí, že ji bude mít od příštího roku, ale mají to postavené trochu jinak. Kolegové si v legislativě nechali kontrolní výkaz. Vybudovali tedy e-fakturu, ale analytiku nechávají postaru. Subjekty tak budou vykazovat data jak v e-faktuře, tak v kontrolním výkazu. Myslím si, že to není cesta, kterou bychom se chtěli vydat.
Vy byste po zavedení e-faktury tedy nejraději zrušil kontrolní hlášení?
Ano. Nemůžeme chtít po podnikatelích, aby nám reportovali dvakrát totéž. To by nebylo fér. Otázka zůstává, kdy to udělat. Hodně bude záležet na kapacitách a politické vůli.
Kdyby záleželo čistě na vás a na tom, kdy by byla finanční správa schopná se připravit i analyticky, jaký termín by dával smysl?
Čistě věcně bych to viděl na polovinu roku 2029.
Takže zhruba o rok dřív než vyhlásilo ministerstvo financí.
Přesně tak.
Pojďme ještě k datům z mezinárodní výměny informací. Co z nich dokážete vyčíst?
Využíváme výměnu podle DAC7, což jsou informace o příjmech z elektronických platforem, jako je Airbnb, Booking, platformy pro taxislužbu nebo například příjmy českých umělců z videoplatforem. Další oblastí je CESOP, tedy informace o přeshraničních platbách. Když tyto informace položíme proti sobě, můžeme zjistit více neregistrovaných subjektů na území České republiky.
K čemu to vedlo například u e-shopů? Těm jste loni v létě avizovali, že se na ně zaměříte a aby se raději přihlásily samy.
Berte to tak, že naším cílem je správné stanovení daně. Jestli toho dosáhnu tím, že budu zahajovat daňové kontroly a dva roky vést důkazní řízení, nebo tím, že daňový subjekt pochopí chybu a dopřizná ji sám, je jedno a jsme rádi za výsledek v obou případech. Ta cesta upozornění dopředu je ale pro klienta přívětivější a méně náročná. Nezastírám, že i pro nás je tato varianta jednodušší.
Jaký tedy byl výsledek té letní e-shopové akce?
Nemáme ji ještě úplně vyhodnocenou. Nějaké výsledky už jsem viděl a nějaké peníze přišly. Netuším ale, kolik subjektů zareagovalo spontánně. Co ale víme stoprocentně, že zareagovaly i subjekty, které jsme ve výběru vůbec neměli. A to je právě krása dat a otevřenosti finanční správy. Mnohdy stačí transparentně říct: „Tohle je náš cíl, máme data a jdeme tímto směrem.“ A přizná se i někdo, s kým jsme vůbec nepočítali.
Budou podobný přístup rozšiřovat i do dalších oblastí?
Rádi bychom dopředu seznamovali daňové poplatníky s tím, co bude předmětem zájmu finanční správy vždy v následujícím roce. S paní generální ředitelkou o tom diskutujeme a rádi bychom první oblasti zájmu představili v lednu příštího roku pro celý rok 2027.
Můžete alespoň naznačit směr, kterým se chcete v příštím roce vydat?
Určitě se budeme věnovat umělým holdingovým strukturám, tedy těm založeným jen za účelem daňové optimalizace, kterými se obchází srážková daň při výplatě dividend. Očekáváme od toho velké peníze. Z prvotního výběru máme aktuálně vytipovaných asi 130 společností a očekávaný dopad na doměření daní je zhruba tři miliardy korun.
Když se mluví o dalším sběru dat, vždy se objeví obava z „Velkého bratra“. Jak to vysvětlit lidem, že sběr dat hraje ve výsledku v jejich prospěch?
Je to o nabídce určité dohody. Něco za něco. Když nám data poskytnete, nabídneme vám servis: předvyplníme přiznání, méně vás budeme zatěžovat kontrolami a vy se budete moct soustředit na svůj byznys. Jestli chceme mít stejnou pohodu při plnění daňových povinností jako v Estonsku, musí mít česká finanční správa podobná oprávnění jako estonská. Buď zůstaneme ve starém systému, kde každý všechno deklaruje sám a my ho budeme pravidelně kontrolovat, nebo přijmeme fakt, že státu více důvěřujeme.
Typickým příkladem je kontrolní hlášení. Za deset let si nepamatuji jediný případ medializovaného úniku dat z kontrolních hlášení. Ta data jsou striktně zabezpečená a finanční správa je kromě zákonných výjimek nikomu neposkytuje.
Budou-li data k dispozici, tak skutečně velkou část práce, kterou dnes věnuje podnikatel nebo jeho daňový poradce vyplňování daňového přiznání, převezmou naše systémy. Pokud budete používat portál Moje daně a identifikujete se přes datovou schránku nebo bankovní identitu, budeme mít potvrzení, že jste to vy, a vystavíme vám všechna data, která o vás máme.
Zbavíme se někdy klasických formulářů 90. let, kdy i přes portál Moje daně musíme stále vyplňovat kolonky místo toho, aby systém člověka navedl jednoduchými otázkami?
S tím musíte počkat, až oddělíme portál od zastaralého systému ADIS. Pak si s tím skutečně můžeme hrát.
Máme v plánu, že pokud se osvědčí náš pomocník pro podávání daňových přiznání, tak nám už nic nebrání udělat tam „chatbota“, který si s vámi bude povídat o tom, jaké máte příjmy a co byste měla zdanit. Bude vás například schopen upozornit na to, že loni jste měla příjmy hlášené přes DAC7 a letos ne.
Za jak dlouho se toho dočkáme?
Myslím si, že v horizontu roku až dvou. To je budoucnost, která nás prostě nemine.
