Konec povinného auditu pro malé firmy. Co mění novela od ledna

Změn, které od 1. ledna 2026 dopadly na české podnikatele, byla celá řada, ale jen málokterá se promítne do nákladů tak přímo jako novela zákona o účetnictví č. 316/2025 Sb. Ta udělala dvě věci najednou: zvedla hranice pro zařazení do kategorií účetních jednotek zhruba o čtvrtinu a zrušila povinný audit pro malé účetní jednotky. Ověřování účetní závěrky auditorem tak nově dopadá pouze na střední a velké účetní jednotky.

Nové hranice kategorií

Kategorizace stojí na třech kritériích — aktivech celkem, ročním úhrnu čistého obratu a průměrném počtu zaměstnanců. Rozhoduje překročení dvou ze tří hranic, a to ve dvou po sobě jdoucích rozvahových dnech; jedna výjimečně silná sezona firmu do vyšší kategorie sama o sobě nepřesune.

Firmy, které obě sady hranic překročí, spadají do kategorie střední, respektive velké — a právě u nich povinný audit zůstává. Posun limitů o zhruba čtvrtinu je reakcí na inflaci posledních let: řada podniků se do vyšší kategorie propracovala jen tím, že jim ceny vstupů i výstupů rostly, aniž by reálně vyrostly.

Co to znamená v praxi

Nejcitelnější je to pro malé účetní jednotky, které audit dosud řešily. Odpadá jim jak samotný honorář auditora, tak méně viditelná zátěž — příprava podkladů, inventarizační doklady v auditní kvalitě, potvrzení od bank a odběratelů, komunikace s auditorským týmem v nejhorším období roku. Interní čas, který si tohle vyžádá, bývá u menší firmy srovnatelný s cenou zakázky samotné.

Zrušení povinnosti ovšem není zákaz. Audit si lze objednat dobrovolně a v některých situacích to dává smysl: pokud firma jedná o bankovním financování, připravuje vstup investora nebo prodej podílu, chce mít v účetnictví jistotu před generační obměnou. Rozdíl je v tom, že jde nově o rozhodnutí vlastníka, ne o položku, kterou předepisuje zákon.

Zároveň se nemění nic na povinnosti vést účetnictví správně, úplně a průkazně, sestavit závěrku a zveřejnit ji ve sbírce listin. Audit byl kontrolní mechanismus navíc a jeho absence nikoho nezbavuje odpovědnosti za obsah výkazů.

Kdo si má hranice ohlídat

Pozor je namístě u firem, které se pohybují kolem hranice mezi malou a střední jednotkou. Ty by měly sledovat vývoj obratu a aktiv průběžně, ne až při závěrce — přechod do střední kategorie totiž audit vrací zpět a auditora je vhodné mít domluveného dřív, než začne účetní uzávěrka. Podobně to platí pro nové společnosti: kategorii posuzují podle očekávaných hodnot v prvním účetním období a při založení s.r.o. je rozumné počítat s tím, do jaké kategorie firma po rozjezdu spadne.

Souvislosti ostatních povinností se nemění. Sazba daně z příjmů právnických osob zůstává 21 %, srážková daň z podílů na zisku 15 %, u DPH platí základní sazba 21 % a snížená 12 %. Novela účetnictví neřeší daně — mění administrativní režim kolem výkazů, což je pro malé firmy dobrá zpráva v podobě ušetřených nákladů a méně dobrá v podobě jednoho kontrolního mechanismu méně.

Shrnutí

Pro většinu malých společností jde o čistou úlevu — levnější závěrku a klidnější první čtvrtletí. Pro banky a investory znamená novela to, že ověřená závěrka bude u menších firem vzácnější a spolehlivost účetnictví se bude posuzovat jinými cestami.