Systém obchodování s emisemi čelí zásadní politické zkoušce. Rozhořela se kvůli němu ostrá debata, která ukázala na prohlubující se příkopy v Evropském parlamentu. Zatímco konzervativní a nacionalistické frakce mají povolenky za příčinu likvidace evropského ocelářství nebo chemického průmyslu a označují je za „daň ze socialistických utopií“, socialisté a Zelení oponují, že systém je jedinou cestou z energetické závislosti na drahé ropě a plynu.
Evropský systém pro obchodování s emisními povolenkami (ETS) je pro jeho příznivce záchranným lanem pro rozvoj zelených technologií. Pro odpůrce je ale spíše smyčkou, která dusí evropský průmysl. Ukázalo se to také během debaty poslanců ve Štrasburku minulý týden.
Europoslanci z pravicových frakcí obviňují systém obchodování s emisemi z dominového efektu bankrotů v ocelářství, chemickém průmyslu i stavebnictví. Levice naopak trvá na tom, že skutečným viníkem, který zvyšuje náklady za energie, je závislost na fosilních palivech.
Ideologický přístup
Bruselské instituce i některé členské země se sice shodují na tom, že je potřeba současný stav změnit. Neshodnou se ale na tom, jakým způsobem. „Ideologický přístup Zelené dohody nás připoutal k nerealistickým cílům, které poškozují naši ekonomiku,“ argumentoval Nicola Procaccini (ECR/ITA), jehož skupina Evropských konzervativců a reformistů, kam patří také čeští zástupci zvolení za ODS, debatu svolala.
Evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra však poslance ujistil, že ETS a konkurenceschopnost mohou a měly by jít „ruku v ruce“.
ETS funguje tak, že stanovuje cenu za emise uhlíku. Společnosti působící v odvětvích, na který se systém vztahuje, si musí kupovat povolenky za vypouštění oxidu uhličitého, který vzniká při průmyslové výrobě.
Celkový počet dostupných povolenek se ale postupně snižuje. Cílem je zdražovat emise uhlíku, aby to firmy motivovalo postupně svou produkci dekarbonizovat.
Mohlo by vás zajímat
Obavy o konkurenceschopnost
V posledních dvou desetiletích se tento mechanismus stal základním kamenem klimatické politiky Unie. Emise z odvětví, na která se vztahuje systém ETS, od jeho spuštění výrazně klesly. Brusel to stále častěji prezentuje jako důkaz, že tržně orientovaná klimatická politika může fungovat.
Politické prostředí se ale v posledních letech mění. Evropský průmysl čelí vysokým cenám energií, zintenzivňující se globální konkurenci a rostoucímu tlaku na investice do zelených technologií. To vše při současném růstu nákladů na povolenky. Proto se obavy ohledně konkurenceschopnosti vrací zpět do centra debaty.
Zelené a socialistické utopie
„Systém kreditů ETS – tedy daň z emisí oxidu uhličitého z čehokoli vyrobeného v Evropě – byl koncipován v období zelených a socialistických utopií,“ prohlásil Procaccini během debaty s tím, že zbytek světa emise uhlíku tímto způsobem nezpoplatňuje.
Evropská komise ale nesignalizuje ústup od ETS. Brusel spíše stále více označuje systém za nezbytný nejen pro klimatické cíle, ale také pro strategickou autonomii Evropy. „Máme obrovský klimatický problém. Evropa se otepluje mnohem rychleji než zbytek světa,“ varoval Hoekstra.
Uznal sice rostoucí obavy o konkurenceschopnost evropského průmyslu, to ale podle něj nevyřeší zrušení povolenek. „Dovážíme více než 80 procent plynu, který spotřebujeme, a více než 95 procent ropy. Dokud v tom budeme pokračovat, budeme vydáni na milost a nemilost tomu, co dělají ostatní po celém světě,“ argumentoval komisař.
Kdo to zaplatí?
Velká část neshod se nyní točí kolem toho, kdo nakonec ponese náklady na dekarbonizaci. Jordan Bardella (PfE/Francie) popsal ETS jako „tři písmena, která škrtí naše průmyslové šampiony“ a obvinil systém z bankrotů evropských průmyslových firem.
Levicově zaměření poslanci zase varovali, že skutečnou ekonomickou slabinou Evropy je závislost na fosilních palivech. „Evropa nemůže být konkurenceschopná, pokud jsme závislí na fosilních palivech a nadále vystaveni cenovým šokům. To není konkurenceschopnost. To je zoufalství,“ argumentoval Mohammed Chahim (S&D/Nizozemsko).
Emma Wiesnerová (Renew/Švédsko) šla ještě dál a obvinila kritiky z obhajoby zájmů těžařů a obchodníků s fosilními palivy spíše než evropských spotřebitelů. „ETS není příčinou vysokých cen energií. Je to cesta ven,“ argumentovala.
Nezbytná reforma
Michael Bloss (Zelení/Německo) obvinil politickou pravici, že viní systém povolenek z problémů způsobených závislostí na fosilních palivech. „Víte, co ve skutečnosti žene ceny energií nahoru? Je to ropa a plyn, které stojí každého občana každý den jmění,“ řekl.
Navzdory ostré rétorice si ale poslanecké skupiny stále více uvědomují, že změny systému ETS jsou pravděpodobně nevyhnutelné. Zákonodárci, kteří systém podporují, uznali, že reformy mohou být nezbytné k lepší ochraně evropského průmyslu před konkurenčními nevýhodami.
Peter Liese (EPP/Německo) z nejsilnější poslanecké frakce uznal, že „potřebujeme reformy“. A vyzval k většímu počtu bezplatných povolenek pro evropské společnosti. Také česká vláda prosazuje, aby se systém emisních povolenek zásadně změnil.
