Rafaj: ÚOHS se zaměří na JŘBU

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže před nedávnem udělil pokuty za zadávání ministerských zakázek v jednacím řízení bez uveřejnění v celkové výši 3 miliony korun. Zaměření na tento nešvar bude pokračovat. Potvtrdil to na konferenci Rok zkušeností s novým zákonem předseda ÚOHS Petr Rafaj.

Problematika zadávání veřejných zakázek ve světle ročního fungování zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek byla námětem jednodenní odborné konference s názvem Rok zkušeností s novým zákonem.

Pořadatelem tradiční konference, na níž vystoupili odborníci z tuzemska i z Evropské komise, byl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Předseda ÚOHS Petr Rafaj zdůraznil, že se jedná o nejvhodnější platformu pro výměnu zkušeností a poznatků zjištěných v průběhu posledního roku, kdy je v účinnosti zákon č. 134/2016. „Nový zákon přinesl dosud nepoužívané instituty a postupy a dnes máme možnost zhodnotit, jak se osvědčily,“ uvedl Rafaj. Naznačil i priority ÚOHS, mezi něž zařadil zejména intenzivní přezkum zakázek, zadávaných v jednacím řízení bez uveřejnění (JŘBU). Tématu JŘBU se Ekonomický deník věnuje pravidelně -na tomto linku si zobrazíte články s tématem.

Na problematiku zadávání zakázek v režimu JŘBU dlouhodobě upozorňují nevládní organizace – například sdružení EconLab, ale také Evropská komise. Podle jejich údajů bylo v roce 2015 takto zadáno dvacet procent všech státních zakázek, což je nejvíce v EU (informovali jsme v textu Jsme nejlepší v Evropě! Zadáváme nejvíc tendrů bez soutěže ). Kvůli tomu byla zřízena speciální pracovní skupina pro posuzování vhodnosti tohoto typu tendru u IT zakázek. Musí jí projít návrhy na všechny zakázky nad 6 milionů. Skupina je součástí Rady vlády pro informační společnost (RVIS). Loni upozornila na skutečnost, že zadavatelé veřejných zakázek z řad ministerstev a dalších státních organizací opakují stále stejné chyby a dostávají se tak do technologické závislosti na konkrétním dodavateli (vendor Lock-in).

Toho si je evidentně vědom i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. „V České republice je jednací řízení bez uveřejnění využíváno přespříliš a my zde indikujeme závažný problém. Typické je to v oblasti IT zakázek, na které jsme se již zaměřili a hodláme v tom i v budoucnu pokračovat,“ přislíbil předseda Rafaj. Jím řízený úřad v polovině září zveřejnil informaci o tom, že za IT zakázky zadávané státním sektorem v JŘBU udělil pokuty za 3 miliony korun. Informovali jsme o tom v textu ÚOHS se zaměřil na IT zakázky zadávané v JŘBU. Rozdal pokuty za 3 miliony

Povinná elektronická komunikace usnadní účast dodavatelů na zakázkách v EU

Otázkou povinné elektronické komunikace při zadávání zakázek se ve svém příspěvku zabýval poradce ministryně pro místní rozvoj Pavel Herman.

„Hlavní výhoda povinné elektronické komunikace při zadávání veřejných zakázek spočívá v tom, že usnadní účast dodavatelů na zakázkách v jiných členských zemích Evropské unie,“ uvedl pro Ekonomický deník Pavel Herman. Dodal, že elektronicky bude snazší nejen komunikovat, ale rovněž nebudou vznikat náklady a administrativní zdržení spojené se zasíláním listinných dokumentů. O tématu jsme podrobně psali v textech Na „státní“ veřejné zakázky už jen elektronicky (18.4.2017),Veřejné zakázky od státu – už jen elektronická komunikace. Od října 2018 pak všechny (13.4.2017) a Státním institucím se komplikuje řada veřejných zakázek (9. 3. 2017)

Evropská komise (EK) zveřejnila počátkem října 2017 novou iniciativu, jejímž cílem je zkvalitnění a zefektivnění veřejného zadávání v rámci Evropské unie. Veřejné zakázky by podle EK měly být cíleně využívány jako strategický nástroj, který bude zhodnocovat peníze daňových poplatníků a přispěje zároveň k tvorbě inovativnějšího, konkurenceschopnějšího a udržitelného ekonomického prostředí. Na tuto aktuální iniciativu Evropské komise upozornil na konferenci místopředseda ÚOHS Josef Chýle. Podrobně jsme o inciativě psali v textu Komise se chytá za nos a chce lepší a jednodušší zadávání veřejných zakázek

Ve zveřejněném balíčku doporučujících a metodických dokumentů EK vybízí členské státy, aby se při zadávání zaměřily na inovativní, ekologická a sociální kritéria; profesionalizaci veřejných zadavatelů; zlepšení přístupu malých a středních podniků k trhům veřejných zakázek v Evropské unii. Komise rovněž doporučila jednotlivým členským zemím přijmout konkrétní opatření vedoucí k profesionalizaci veřejných zadavatelů. Nabídla také možnost u projektů s odhadovanou hodnotou přes 250 milionů EUR poskytovat bezplatné poradenství a konzultace.

Kristián Chalupa