Českou republiku čeká v následujících letech revize pravidel pro fungování armády i branné povinnosti. Ministerstvo obrany pod vedením Jaromíra Zůny (SPD) vypracovalo legislativní harmonogram, který sahá až do roku 2029 a slibuje úplně nový pohled na bezpečnost státu.
Změny pro tento rok tak extrémně zásadní nebudou, ale skutečné systémové zemětřesení v zákonech o ozbrojených silách a branné povinnosti vláda naplánovala na konec roku 2027. Proč přichází tato revize právě teď a jaké konkrétní úkoly si ministerstvo stanovilo pro přechod státu na možná „válečnou“ ekonomiku?
Rok 2026: Vyšší náhrady pro vojáky a jejich rodiny
V závěru letošního roku předloží ministerstvo obrany vládě návrh nařízení o úpravě náhrad poskytovaných vojákům a pozůstalým. Tento krok směřuje přímo k lidem, kteří utrpěli služební úraz nebo nemoc z povolání během výkonu vojenské základní služby, cvičení nebo jako vojáci z povolání.
Hlavním cílem tohoto opatření je zvýšení průměrných výdělků poškozených a pozůstalých, které úřady používají pro výpočet náhrady za ztrátu na platu po skončení neschopnosti k výkonu služby. Ministerstvo plánuje předložení tohoto bodu vládě v listopadu 2026 s tím, že účinnost nastane v lednu 2027.
Horizont 2027–2029: Nová pravidla pro ozbrojené síly a brannou povinnost
Skutečně strukturální změny ovšem podle všeho přijdou ve čtvrtém čtvrtletí roku 2027. Ministerstvo obrany v tomto období předloží hned tři klíčové novely zákonů, které mají nabýt účinnosti k 1. lednu 2029.
Prvním z nich je novela zákona o ozbrojených silách České republiky. Ministerstvo chce tímto krokem reagovat na nové bezpečnostní podmínky a zajistit stabilní podmínky pro provoz armády. Současně tím plní prioritu z programového prohlášení, která se týká posílení protivzdušné obrany státu a vysoké úrovně připravenosti pro krizové řízení.
Druhým zásadním bodem je optimalizace branného zákona. Resort plánuje promítnout do legislativy poznatky z praxe a koncepční rozhodnutí ohledně role vojenských správních úřadů. Tato změna má za úkol:
- Zvýšit atraktivitu služby v armádě a posílit aktivní zálohy.
- Stabilizovat platy vojáků a vytvořit lepší podmínky pro nábor.
- Přizpůsobit systém přípravy personálu vyšším nárokům na objem výcviku.
Strategické plánování a přechod na válečnou ekonomiku
Třetím pilířem legislativního výhledu je novela zákona o zajišťování obrany České republiky. Vláda si od ní slibuje vytvoření flexibilního rámce pro strategické plánování, který dokáže odpovědět na moderní technologické výzvy a bezpečnostní hrozby.
Tento úkol přímo souvisí s vládním závazkem provést revizi krizové a obranné legislativy. Cílem je optimalizovat řízení státu v případě potřeby přechodu na válečnou nebo obrannou ekonomiku.
