V pátek se babičce zdálo zvláštní, že její syn nepřijel jako obvykle pro vejce. V sobotu už byla jeho rodina mrtvá a její čtyřiadvacetiletý vnuk střílel na náhodné lidi v Krakově. Žena, která útočníka znala od útlého dětství, nechápe, co se s ním stalo. Sousedé si zase vybavují tichého mladíka, jenž chodil nakupovat do místního obchodu, příliš se nebavil a držel se stranou.
Někteří ale vzpomínají také na jeho neobvyklé zájmy, zbraně a střelecký výcvik.
Polsko se stále vzpamatovává z masakru v centru Krakova. Šest lidí při něm přišlo o život a dalších šestnáct utrpělo zranění. Čtyřiadvacetiletý střelec po útoku zemřel v nemocnici.
Ještě předtím však podle vyšetřovatelů zavraždil otce, matku a mladší sestru v jejich bytě v Ostrowci Świętokrzyském, jak popsal i Ekonomický deník. Zatímco babička mluví o hodném a ochotném vnukovi, lidé z jeho okolí popisují také uzavřeného mladíka, který se už na gymnáziu zajímal o nacisty a árijskou rasu.
Babička poznala vnuka na fotografii, ale nechtěla tomu uvěřit
Osmidesátiletá Maria, babička Michała O., nedokázala uvěřit tomu, co se stalo. Novináři polského Onetu se s ní setkali ve Waśniówě, odkud rodina pocházela. Žena nedokázala uvěřit tomu, co se stalo.
„Bylo to tak hodné dítě. Nevím, co ho posedlo. Vždyť chodil do kostela,“ řekla. V poslední době sice do kostela docházel o něco méně, ale babička v jeho chování neviděla nic, co by ji připravilo na takovou tragédii.
První znepokojení pocítila už v pátek. Její syn Janusz, otec mladého střelce, za ní nepřijel pro vejce, jak bývalo zvykem. Maria si říkala, že možná dorazí v sobotu. Věděla, že má hodně práce a někdy pracuje také v noci.
O událostech v Krakově se dozvěděla od neteře. Ta jí ukázala fotografii podezřelého. Babička v ní začala poznávat vlastního vnuka, ale nedokázala tomu uvěřit. „Bože, není to Michał?“ napadlo ji. Nahlas to však vyslovit nechtěla. Přesvědčovala sama sebe, že jde jen o někoho podobného a že to přece nemůže být on.
Kolem desáté večer za ní přijela dcera se zprávou, která její nejhorší obavy potvrdila. Její syn Janusz, snacha a vnučka byli mrtví (na snímku níže zachyceni ještě za života v polské TV – pozn. red.). Podle informací polských médií je zřejmě zavraždil právě Michał ještě předtím, než odjel do Krakova.
Otec měl zbraně, syn dostal k osmnáctinám vojenskou uniformu
Rozhovor s babičkou přinesl také podrobnosti o vztahu rodiny ke střelným zbraním. Maria uvedla, že její syn Janusz měl povolení na devět kusů zbraní. Jeho tři synové sloužili v armádě a Janusz sám měl střelbu velmi rád. Podle babičky mu přinášela radost a na trezor, v němž zbraně uchovával, vynaložil šest tisíc zlotých.
Reportáže z Ostrowce Świętokrzyského pak přinesly další podrobnosti. Podle ní měl Janusz ve své legální sbírce dokonce jedenáct kusů střelných zbraní. Samotný Michał měl navíc vlastní zbrojní povolení na dvě zbraně. Oba patřili do místního střeleckého klubu a mladík tam trénoval ještě v srpnu.
Soused rodiny, který znal Janusze a sám měl zkušenosti se střelbou, se pozastavoval nad tím, jak systém vydávání zbrojních povolení funguje. Podle jeho názoru může projít i člověk, který se pouze naučí správně vyplnit test. „Vždyť se z něj nestalo monstrum za patnáct minut,“ poznamenal.
Babička vzpomínala také na to, že Janusz koupil Michałovi k osmnáctým narozeninám vojenskou uniformu. Mladík se v ní dokonce převlékal u ní doma. „Říkala jsem mu: Nech toho,“ vzpomínala Maria. Nedokázala ale potvrdit, zda šlo o stejný oděv, který měl její vnuk na sobě v Krakově.
O Michałovi mluvila jako o člověku, který rád pomáhal a byl ochotný. Překvapovalo ji, že přes dobré školní výsledky nechtěl pokračovat ve studiu na vysoké škole. Pracoval jako soustružník a babičce říkal, že mu to stačí, protože chce vydělávat peníze. Když přišla řeč na dívky, odpovědím se podle ní vyhýbal.
Novináři se Marie ptali také na případné radikální názory jejího vnuka. Nic takového u něj podle svých slov nepozorovala. Vadilo jí pouze, že chodil v kapuci.
„Nedokážu najít odpověď. Ježíši, vždyť Janusz Michała tolik miloval,“ řekla babička, která nechápala, proč její vnuk zavraždil vlastní rodinu a následně zamířil právě do Krakova.
Rodinu měl zavraždit ve spánku
Polský Onet zveřejnil také informace o tom, co se podle předběžných zjištění mohlo odehrát v bytě rodiny. Podle neoficiálních informací, které server získal od zdrojů obeznámených s vyšetřováním, Michał zavraždil své nejbližší ve spánku.
Nasvědčovat tomu měl charakter jejich zranění i skutečnost, že policisté našli těla v postelích. V době zveřejnění reportáže šlo o předběžná zjištění, nikoli o konečný závěr vyšetřování.
Sousedé přitom neslyšeli, že by se v bytě odehrávalo něco podezřelého. Nikdo z okolí podle Onetu nezaznamenal hluk ani známky konfliktu, které by upozornily na to, co se uvnitř stalo.
Zvlášť mrazivě působí svědectví o sobotním ránu. Podle jednoho z lidí, s nimiž novináři hovořili, Michał ráno odešel z bytu do nedalekého obchodu koupit si sendvič. Několik hodin poté už vyrazil ozbrojený směrem ke Krakovu. Na hlavním náměstí Rynek Główny pak začal střílet na náhodné kolemjdoucí.
Obyvatelka města Grażyna nedokázala pochopit, jak mohl někdo v noci zavraždit své nejbližší, zůstat s nimi až do rána a teprve odpoledne nasednout do auta.
„Co musí mít člověk v hlavě, aby v noci zabil své nejbližší, seděl s nimi až do rána, díval se na ně a teprve odpoledne nasedl do auta?“ ptala se.
Její slova vystihovala šok lidí, kteří se po tragédii shromáždili před domem. Nikdo z nich podle svých slov nedokázal pochopit, jak mohl mladík, kterého potkávali v běžném životě, udělat něco tak strašného.
„Byla to tichá voda.“ Sousedé ho vídali v obchodě
Reportáž Onetu z Ostrowce Świętokrzyského zachytila atmosféru před domem, kde rodina žila. Před panelovým domem postávali sousedé, obyvatelé okolních sídlišť i lidé z okolních obcí. Někteří vycházeli ven se psy, jiní se zastavovali před vchodem a mlčky hleděli k balkonu, kterým předchozího dne vstoupili do bytu ozbrojení policisté. U vchodu mezitím někdo zapálil první svíčku.
Prodavačka Klaudia z nedalekého diskontního obchodu Michała vídala téměř každý den. „Chodil skoro každý den. Přistoupil k pokladně, položil zboží, zaplatil, vzal tašku a odešel. Žádný oční kontakt ani slovo navíc, jen to nejnutnější,“ popsala. Jeho uzavřenost jí nepřipadala nijak mimořádná. V obchodě podle ní potkávala spoustu podobně uzavřených mladých lidí.
Když se na internetu objevily první fotografie z Krakova, okamžitě prý poznali, že jde o mladíka z jejich okolí.
Další soused popsal samotný zásah policie. Podle jeho svědectví vstoupili policisté do bytu přes balkon přesně ve 21:36. Nejdříve dovnitř poslali dron, protože se obávali nastražené pasti. Obyvatele domu drželi přibližně čtyři hodiny venku a nařídili evakuaci. Mužova matka bydlela ve stejném vchodě, a proto během zásahu odešla k němu. Lidé podle něj zůstávali před domem až do jedenácti večer a sledovali okna bytu.
Reportáž zachytila také rozhořčení obyvatel, kteří se potýkali s velkým zájmem novinářů a televizních štábů. Jeden z místních je žádal, aby dali lidem pokoj. Tragédie se stala a obyvatelé podle něj nemohli ani vycházet z vchodů, protože všude stály kamery a mikrofony.
Zajímal se o nacisty a árijskou rasu
Svědectví sousedů přinesla také informace o Michałových zájmech v době, kdy navštěvoval gymnázium. Žena jménem Ewelina měla syna a snachu ve stejné škole jako pozdější střelec. Podle toho, co jí syn vyprávěl, se Michał držel stranou a měl neobvyklé zájmy.
„Zajímal se o historii, Hitlerovy přívržence a árijskou rasu,“ uvedla Ewelina. Její syn jí prý vyprávěl, že se Michał nechoval příliš kamarádsky, a ostatní se mu proto také spíše vyhýbali.
Soused Kamil ho znal osobně a vzpomínal na něj jako na uzavřeného mladíka. „Znal jsem Michała. Byl to takový tichý člověk. Byl uzavřený, chodil v kapuci. Nikdy nepozdravil, ale člověk na něm neviděl, že by mohl zastřelit tolik lidí,“ řekl.
Jiná starší obyvatelka města odmítala vysvětlovat události jako pouhé nervové selhání. Podle ní šlo o čin, který si pachatel předem promyslel. „On zabil rodinu a potom odjel do Krakova. To nebyly nervy. Nervy jsou, když člověk práskne dveřmi. On si to jednoduše naplánoval, bod po bodu,“ řekla.
Její hodnocení je osobním názorem obyvatelky města, nikoli závěrem vyšetřovatelů. Svědectví lidí z okolí popisují, jak Michała vnímali, sama o sobě ale nevysvětlují motiv jeho činů.
Rodina působila normálně, sestra byla talentovaná umělkyně
Reportáž se věnovala také rodině v obci Waśniów, odkud pocházel otec Janusz. Tamní starostka Urszula Jasiak na něj vzpomínala jako na příjemného a ochotného člověka. Naposledy ho podle svých slov viděla v srpnu, kdy přijel do místního kulturního střediska pomoci s připojením kuchyně. Připravila mu čaj a nabídla koláč. Vždy se prý usmíval a zdravil.
Podle starostky byla rodina klidná, platila účty a s nikým se nedostávala do konfliktů. Janusz pocházel z místní rodiny, v níž vyrůstalo šest dětí – tři chlapci a tři dívky. „Byli to velmi fajn lidé. Vždycky si jich vážili,“ řekla starosta.
Zvlášť hezky mluvila o Michałově sestře. Jednadvacetiletá Magdalena měla výtvarný talent, vyhrávala místní malířské soutěže a pořádala výstavy svých prací. Studovala na Akademii výtvarných umění v Krakově a do Ostrowce měla přijet na víkend.
Starostka vzpomínala, jak na ni byla babička pyšná. Chodila za ní s novinami, ukazovala jí obrázky vnučky a radovala se, že se dostala na krakovskou akademii. „Talentované děti. Celá rodina normální. Člověk nedokáže pochopit, co se stalo,“ uvedla Jasiak.
Zároveň odmítla internetové fámy, podle nichž měl Michał už v minulosti spáchat vraždu nebo týrat zvířata. Nic takového se podle ní nestalo. Upozornila, že v obci žije celý život a už 34 let zastává funkci starostky. Kdyby se něco podobného stalo, místní by se to podle ní okamžitě dozvěděli.
„Úplný nesmysl. Žiju tady celý život. Kdyby se něco takového dělo, věděli bychom to okamžitě,“ řekla. Odmítla také tvrzení, že mladík už od dětství naháněl lidem strach. Sama ho podle svých slov příliš často nevídala.
V Krakově byla mezi oběťmi malířka i dobrovolnice
Zatímco v Ostrowci a Waśniowě se lidé snaží pochopit, co se stalo, Krakov truchlí za oběti sobotní střelby. Na historickém náměstí Rynek Główny přišlo o život šest lidí. Mladý Polák začal střílet z jedoucího vozidla na náhodné kolemjdoucí.
Mezi mrtvými byla třiapadesátiletá výtvarnice Izabela Woźná z Velkopolského vojvodství. Zůstaly po ní čtyři děti, včetně jedenáctiletých dvojčat. V pátek přitom v Krakově zahájili výstavu jejích obrazů. Do města přijela právě proto, aby svou tvorbu představila.
„Velkopolské vojvodství přišlo o výjimečného člověka. Při sobotní tragédii v Krakově zahynula Izabela Woźná z obce Rataje u Chodzieže. Byla to velmi talentovaná malířka. Do Krakova odjela, aby tam vystavila své obrazy,“ uvedla místní představitelka Katarzyna Rzepecká-Andrzejaková podle TVN 24.
Aktivista Damian Żurawski mezitím založil sbírku na pomoc jejím dětem. „Nejsme schopni tuto tragédii zvrátit ani utišit jejich bolest. Můžeme však něco udělat, abychom jim v této nepředstavitelně těžké situaci alespoň trochu pomohli,“ stojí v popisu sbírky. V pondělí kolem 11. hodiny středoevropského času se v ní nacházelo přibližně 355 tisíc zlotých, tedy necelé dva miliony korun.
Další obětí byla sedmačtyřicetiletá Ewelina, která dobrovolničila v charitativní organizaci Szlachetna Paczka. V sobotu vyrazila s přáteli na výlet do Krakova. Domů se už nevrátila.
„Odešla žena, která milovala lidi, měla obrovské srdce vůči zvířatům a vždy byla nablízku těm, kteří potřebovali pomoc,“ napsala na Facebooku její kolegyně z charity Anna Glinková.
Podle serveru Onet mezi šesti oběťmi byli čtyři ženy a dva muži. Tři ženy a jeden muž byli Poláci ve věku 47 až 61 let, další obětí byla jednapadesátiletá Rakušanka a dvaatřicetiletý Brit.
Polsko drží státní smutek
Čtyřiadvacetiletého útočníka po střelbě postřelili policisté. V pondělí ráno zemřel v nemocnici. Polské bezpečnostní složky mezitím v bytě v Ostrowci Świętokrzyském objevily těla jeho třiapadesátiletého otce, dvaapadesátileté matky a mladší sestry. Podle prokuratury je zřejmě zavraždil ještě před cestou do Krakova.
V Polsku pokračuje druhým dnem státní smutek. V samotném Krakově potrvá až do středy. Lidé už o víkendu zapalovali svíčky a pokládali květiny poblíž míst tragédie. V neděli odpoledne se konala bohoslužba za oběti a na pondělní večer město připravilo u historického náměstí Rynek Główny pietní akci nazvanou Tichý průvod.
Krakov tak truchlí za šesti lidmi, kteří se stali oběťmi náhodné střelby. V Ostrowci a Waśniowě zase zůstávají otázky, na které nemají odpověď ani lidé, kteří útočníka znali od dětství. Mezi obrazem hodného vnuka, uzavřeného souseda a ozbrojeného muže, který vyvraždil vlastní rodinu a zabíjel v Krakově, zůstává propast, kterou jeho okolí nedokáže pochopit.
