Praha mění politické vedení. ODS po návratu Bohuslava Svobody do primátorského křesla v roce 2023 znovu přichází o svého zástupce v čele metropole. Jeho nástupcem se má stát Petr Hlaváček z hnutí STAN. Novou koalici sestavil se Spolu a Prahou sobě. Dohromady mají 47 zastupitelů z 65. Jednání přesto nebyla bez komplikací.
Spory se vedly například o parkovací zóny. A právě doprava může patřit k tématům, která budou nové vedení Prahy zaměstnávat.
STAN, Spolu a Praha sobě se dohodly na společné vládě
Prahu povede koalice STAN, Spolu a Prahy sobě. Zástupci všech tří uskupení dohodu oznámili 11. listopadu. Kandidátem na primátora je Petr Hlaváček, dosavadní náměstek a lídr Starostů v hlavním městě.
Nová koalice získá v pětašedesátičlenném zastupitelstvu 47 hlasů. Má tedy pohodlnou většinu. Hlaváček označil dohodu za široké a profesionálně sestavené spojení.
Mohlo by vás zajímat
„Myslím, že máme širokou, velmi dobře a profesionálně sestavenou koalici,“ řekl budoucí primátor. Zároveň připomněl, že tři nejúspěšnější volební uskupení reprezentují 63 procent pražských voličů.
Vyjednávání ovšem nebylo jednoduché. Lídr Spolu Tomáš Portlík z ODS zmínil například rozdílné názory na úpravy parkovacích zón. Strany však nakonec našly společnou řeč.
Podobně jednání hodnotil předseda Prahy sobě Adam Scheinherr. „Nebylo to jednoduché, ale myslím si, že ten výsledek posune Prahu vpřed,“ uvedl.
Na konkrétní podobu nové městské rady si Pražané ještě počkají. Koaliční partneři ji představí 18. listopadu. O den později se sejde zastupitelstvo a bude volit nové vedení města.
ODS ztrácí primátorský řetěz
Pro občanské demokraty znamená dohoda ztrátu významné politické pozice. ODS měla v čele Prahy své primátory opakovaně. Milan Kondr vedl město v letech 1991 až 1993. Po něm nastoupil Jan Koukal, který zůstal ve funkci do roku 1998.
Následoval Igor Němec a poté Pavel Bém. Ten řídil hlavní město v letech 2002 až 2010. Po něm se do primátorského křesla dostal další občanský demokrat Bohuslav Svoboda. Prahu vedl v letech 2010 až 2013.
Pak se v čele metropole vystřídali zástupci jiných politických stran. Tomáš Hudeček reprezentoval TOP 09, Adriana Krnáčová hnutí ANO a Zdeněk Hřib Piráty. Svoboda se do primátorské funkce vrátil v roce 2023.
Nyní má přijít další změna. ODS po návratu Svobody znovu ztrácí primátora a vedení Prahy převezme STAN.
Hlaváček má za sebou Metropolitní plán i desetiletou přípravu
Petr Hlaváček není v pražské politice nováčkem. Jako náměstek primátora dosud odpovídal za územní a strategický rozvoj. Výraznou část jeho práce představovala příprava nového územního plánu, známého jako Metropolitní plán.
Zastupitelstvo dokument schválilo letos v květnu. Od září pak nahradil předchozí plán z roku 1999. Jeho příprava trvala více než deset let. Hlaváček se na ní podílel už jako ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR).
Metropolitní plán určuje, kde a v jakém rozsahu může Praha stavět. Stanovuje také výškovou regulaci. V několika lokalitách umožní výstavbu budov vysokých až sto metrů. Zároveň vymezuje prostory pro až 350 000 bytů, především na současných brownfieldech.
Schvalování dokumentu však provázela kritika. Odpůrci upozorňovali například na krátkou lhůtu pro vypořádání připomínek k jeho finální verzi. Hlaváček namítal, že město veřejnost informovalo v maximální možné míře. Podle něj šlo dokonce nad rámec zákonných povinností.
Před letošními volbami zdůrazňoval, že nový plán už otevírá cestu k dalším projektům. „Doručil jsem nový územní plán a ten se nyní může začít naplňovat. Rozběhla se výstavba na pražských brownfieldech, už nyní jednáme s developery v území Bubny-Zátory, kde bude bydlení pro 20 000 lidí,“ uvedl.
Hlaváček mluvil také o plánovacích smlouvách. Ty mají v jednotlivých lokalitách zajistit veřejnou vybavenost. Pokračovat chce i v projektu Pražské developerské společnosti. Ta podle něj chrání městské pozemky před rozprodáním. Zároveň má potenciál postavit až 70 000 bytů.
Parkování může nové koalici přinést další spory
Jedním z témat, která se při vyjednávání dostala na stůl, bylo parkování. Právě v této oblasti má Hlaváček poměrně jasné názory. Automobilovou dopravu v hustě osídlených městech považuje za neudržitelnou.
Podporuje proto omezení počtu parkovacích míst a vyšší ceny parkování. Před letošními volbami navrhoval výrazné zdražení parkování v Praze. O třetinu chtěl zvýšit také cenu lítačky.
Jeho plány tím nekončí. Do budoucna by rád zavedl mýtné za vjezd do centra hlavního města. Současně však podporuje dostavbu klíčové dopravní infrastruktury. Patří k ní městský i Pražský okruh.
Právě úpravy parkovacích zón zmínil Tomáš Portlík jako jednu z oblastí, v níž se názory budoucích koaličních partnerů rozcházely. Dohoda přesto vznikla. Jak se rozdílné postoje projeví při konkrétním rozhodování nové rady, ukážou až následující měsíce.
Byty chce stavět, zdanění investičních nemovitostí odmítá
Hlaváček se dlouhodobě věnuje také nedostupnému bydlení. Před volbami prosazoval větší podporu městské výstavby. Zároveň chtěl pomáhat také soukromým investorům.
Jiný názor má na zdanění investičních bytů. S takovým opatřením nesouhlasil. Přísnější regulaci krátkodobého ubytování přes Airbnb by podpořil pouze v případě celých domů, které vlastníci využívají jako hotely.
Jeho představa o rozvoji Prahy tak počítá s výstavbou města i soukromých investorů. Důležitou roli v ní mají sehrát brownfieldy, Metropolitní plán a Pražská developerská společnost.
Architekt, pedagog a bývalý ředitel pražského IPR
Hlaváček se narodil 31. července 1961 ve Zlíně. Vystudoval Fakultu architektury ČVUT v Praze. První pracovní zkušenosti získal v Projektovém ústavu výstavby hlavního města Prahy, kde působil v letech 1987 až 1991.
Po pádu komunistického režimu si založil vlastní ateliér. V roce 1993 působil jako hostující profesor na Michiganské univerzitě. Později se vrátil na ČVUT a v letech 2010 až 2015 zastával funkci proděkana. Jako architekt se podílel například na rekonstrukci české ambasády v brazilské Brasílii.
V březnu 2015 nastoupil do čela Institutu plánování a rozvoje Prahy. Do funkce jej jmenovala tehdejší primátorka Adriana Krnáčová z ANO. V září 2016 však skončil. Tehdejší náměstkyně primátorky Petra Kolínská ze Strany zelených a Trojkoalice jeho odvolání zdůvodnila zpožděním přípravy Metropolitního plánu.
Hlaváček označil toto vysvětlení za zarážející. Podpořila ho většina zaměstnanců IPR. Proti jeho odvolání navíc vznikla petice.
Do zastupitelstva se dostal za TOP 09, později přešel ke STAN
Hlaváček vstoupil do pražské komunální politiky v roce 2018. V tehdejších volbách získal mandát jako nestraník za TOP 09. Kandidoval v rámci koalice Spojené síly pro Prahu, kterou TOP 09 vytvořila se STAN.
V listopadu 2021 ho zastupitelé zvolili prvním náměstkem primátora. Věnoval se územnímu rozvoji a územnímu plánu. V městské radě zůstal také po volbách v roce 2022. Tentokrát už kandidoval za Starosty.
V únoru 2023 se po vzniku nové magistrátní koalice stal náměstkem primátora pro územní a strategický rozvoj. Tuto funkci zastává dosud.
V letošních volbách vedl kandidátku STAN a dovedl hnutí k vítězství. Starostové už na začátku října oznámili, že chtějí jednat především o koalici se Spolu. Třetím partnerem se mohly stát Praha sobě nebo Piráti.
V úterý pak klub Starostů rozhodl, že dá přednost Praze sobě. O den později lídři všech tří uskupení dohodu potvrdili.
Pokud zastupitelé 19. listopadu zvolí nové vedení podle koaliční dohody, Petr Hlaváček převezme primátorský úřad po Bohuslavu Svobodovi. ODS tak po návratu svého zástupce do čela metropole v roce 2023 znovu přichází o primátorský řetěz.
