Poté, co bývalý italský premiér Mario Draghi před rokem zburcoval Evropu varováním, že bez užší spolupráce zůstane obrana sedmadvacítky příliš křehká, se v Bruselu rodí konkrétní odpověď. Evropská komise chystá plán, který má rozhýbat společné unijní projekty v oblasti obrany. Svou strategii hodlá odhalit už příští měsíc.
„Unie už učinila v uplynulém roce významné kroky v oblasti obrany. Aby se však Evropa stala skutečnou geopolitickou mocností, je potřeba udělat mnoho dalšího,“ vysvětlil Tiago Antunes z panevropského think-tanku European Council on Foreign Relations (ECFR) u příležitosti ročního výročí budíčku v podobě takzvané Draghiho zprávy, která pro unijní představitele posloužila jako varování a na kterou se nyní odkazuje takřka každá nová evropská iniciativa. Teď se podle Antunese musí sliby přetavit do reality.
„EU potřebuje mimořádné pravomoci, aby mohla čelit mimořádným okolnostem. Potřebuje rychlost a pružnost, aby mohla reagovat na zahraniční hrozby, hybridní útoky nebo jiné mimořádné situace. To vše vyžaduje robustní právní rámec, který zajistí odolnost a připravenost k jednání,“ dodal Antunes.
Tento názor, v unijních kruzích stále populárnější, by se již brzo mohl promítnout do reality. Bruselská exekutiva chce podrobně popsat, jak se má posílit obrana Evropské unie do roku 2030, pro říjnové zasedání Evropské rady. Následně budou nad dokumentem debatovat zástupci členských států. Kromě bližší spolupráce by se strategie měla zaměřit i na to, jak podpořit státy, které sousedí s Ruskem, Běloruskem a Ukrajinou.
12 měsíců pokroku. Pořád to je málo
Obrannou politiku má v Evropské komisi na starosti Andrius Kubilius z Litvy. Jde o prvního eurokomisaře pro obranu, který v kolegiu komisařů kdy zasedl. To je fakt, který sám o sobě naznačuje, že tentokrát to Evropa se spoluprací v oblasti obrany myslí vážně. A to po desetiletích neúspěšných debat.
A odhodlanost dokazuje i to, co se povedlo za poslední rok. Ačkoliv experti vidí mezery, současně připouští, že úspěchů není málo.
Mohlo by vás zajímat
Konkrétně jde třeba o nástroj SAFE, který chce využít 19 členských zemí Unie. Celkově se počítá se zvýhodněnými úvěry pro nákup zbraní ve výši 150 miliard eur (3,6 bilionu korun). Třináct států chce finanční prostředky částečně použít i pro podporu Ukrajiny, která se více než tři roky brání ruské agresi. Česko požádalo o úvěry ve výši 2,06 miliardy eur (50 miliard korun).
„SAFE je nejotevřenější obranný program, jaký jsme dosud navrhli. Úvěry slouží členským státům, program je ale přístupný také pro země Evropského hospodářského prostoru, Ukrajinu a další kandidátské země, které chtějí posílit bezpečnostní a obranné partnerství s Evropskou unií,“ vysvětlil nyní bývalý premiér Litvy.
Do unijního nástroje by se měly zapojit také Velká Británie a Kanada. Důraz se klade na nákupy vojenské techniky v oblasti protivzdušné obrany, posilování vojenské pěchoty a strategických kapacit ve vesmíru.
Unie má navíc poskytnout Ukrajině 6 miliard eur (146 miliard korun) na nákup dronů. „Před válkou Ukrajina žádné drony neměla. Dnes drony způsobují více než dvě třetiny ztrát ruské techniky. To je nejen výhoda na bojišti, ale také připomínka síly lidské vynalézavosti,“ uvedla von der Leyenová.
