Pokud evropská sedmadvacítka přestane finančně podporovat chudší regiony a investice soustředí jen do několika obřích metropolí, hrozí jí rozdělení a nárůst protievropských nálad. Před tímto scénářem varovala v rozhovoru pro EU Perspectives předsedkyně Evropského výboru regionů Kata Tüttő. Zásadním problémem chudých a méně rozvinutých regionů je odliv mozků a odchod mladé generace do bohatších měst.
Evropě hrozí rozdělení, pokud přestane finančně podporovat území „bez budoucnosti“, varovala předsedkyně Evropského výboru regionů Kata Tüttő v exkluzivním rozhovoru pro EU Perspectives. Tvrdí, že se evropský blok musí zaměřit na svobodu Evropanů „zůstat a budovat budoucnost tam, kde žijí“ místo důrazu na svobodu pohybu. Výbor regionů zastupuje místní a regionální samosprávy z celé Unie.
Jak zmírnit růst územních rozdílů?
Po celé Evropě čelí mnoho regionů vylidňování. Zejména mladší generace odcházejí a hledají vzdělání, práci a služby, které nejsou často lokálně dostupné. Nová evropská strategie Právo zůstat má reagovat na prohlubující se územní nerovnováhu. Ačkoli je na začátku evropského politického procesu, už se stává jednou z dalších politických bitev v rámci sedmadvacítky.
„Evropa nemůže budovat svou budoucnost jen kolem několika hyperkoncentrovaných ekonomických center. Územní rozmanitost a odolné místní ekonomiky se mohou stát strategickými silnými stránkami ve stále nejistějším světě,“ řekla Tüttő pro EU Perspectives.
Co se stane, když Unie nedokáže ochránit právo lidí zůstat ve svých regionech?
Je těžké předvídat budoucnost. Místní a regionální představitelé se ale obávají, že pokud veřejné investice začnou následovat stejnou logiku jako soukromé investice – pokud bude obětována soudržnost ve jménu celkové konkurenceschopnosti –, Evropě hrozí rozdělení na území s budoucností a území bez budoucnosti.

A to by v konečném důsledku oslabilo samotnou Evropskou unii. Bez silné územní, sociální a ekonomické soudržnosti se divergence dále prohloubí.
Některé regiony budou i nadále hromadit investice, talenty a inovace, zatímco jiné čelí vylidňování, stárnutí, upadajícím veřejným službám a ekonomické stagnaci.
Kde se ekonomicky nedaří, roste nedůvěra v politiku. A kde roste nedůvěra, může růst i polarizace společnosti a protievropské nálady. Proto je soudržnost regionů jednou z podmínek pro udržení stability, demokracie a jednoty Evropy.
Co v současnosti nejvíce trápí evropské regiony?
Mnoho regionů čelí několika faktorům současně. Stárnutí, odchodu mladých lidí, tlaku na bydlení, adaptaci na změnu klimatu, průmyslové transformaci, digitalizaci a rostoucím nerovnostem. Tyto faktory neovlivňují všechna území stejnou měrou.
Některé metropolitní regiony stále rychlejším tempem přitahují talenty, investice a inovace. Jiná území ale riskují ztrátu právě těch lidí, které nejvíce potřebují k udržení místních ekonomik a veřejného života.
Mohlo by vás zajímat
V globalizovaných ekonomikách existuje přirozená tendence ke koncentraci. Kapitál, infrastruktura, výzkumné ekosystémy a vysoce kvalifikovaná pracovní síla mají tendenci se shlukovat. To může být z krátkodobého hlediska ekonomicky efektivní. Ale politicky a sociálně hrozí nebezpečí, pokud se to neřeší.
Evropa, kde prosperuje jen několik metropolitních center, zatímco celé regiony se vyprazdňují, není odolná Evropa. Je to křehká Evropa. Proto je sociální, ekonomická a územní soudržnost tak důležitá. Politika soudržnosti je jedním ze stabilizačních mechanismů samotného evropského projektu. Jakmile lidé ztratí pocit, že má jejich region budoucnost, začne slábnout i důvěra v demokracii.
Co by bylo zapotřebí k tomu, aby evropští občané mohli zůstat tam, kde se narodili?
Po celá desetiletí Unie oslavovala volný pohyb jako jeden ze svých největších úspěchů. To je pravda. Ale skutečná svoboda není jen možnost odejít. Skutečná svoboda je také možnost zůstat a vrátit se. Možnost, aby lidé měli na určitém místě nejen minulost, ale také, aby si tam mohli plánovat budoucnost.
Silnější regiony přitahují talenty, investice, inovace a pracovní místa. Slabší regiony se mohou dostat do sestupné spirály: ztrácejí mladé lidi, pracovní sílu, místní podniky a daňové příjmy. To oslabuje veřejné služby a komunitní život.
Proto byla spolu s jednotným trhem vytvořena politika soudržnosti. Byla navržena jako mechanismus opětovných investic. Aby se zajistilo, že se evropská integrace nestane procesem extrakce, kde se růst koncentruje pouze na několika málo místech.
Právo zůstat znamená zajistit, aby každé území mělo dobré vyhlídky na svou budoucnost. To znamená mít přístup ke kvalitním pracovním místům, bydlení, vzdělávání, zdravotní péči, dopravě, digitální infrastruktuře a veřejným službám. Toto nelze navrhovat pouze z Bruselu nebo z hlavních měst unijních států. Místní představitelé v tomto směru hrají obrovskou roli.
Celý rozhovor v angličtině, který vyšel na EU Perspectives, si můžete přečíst ZDE.
