Šifrované telefony, tajné kódy, černé vizitky, milionové úplatky, fiktivní zakázky, drogové večírky a sexuální služby. Obžaloba v kauze Dozimetr popisuje propracovaný systém skupiny kolem podnikatele Michala Redla. Ten se pokusil ovládnout pražský Dopravní podnik (DPP), a zajistit si tak neomezený přístup k veřejným zakázkám. Ekonomický deník získal kompletní 275stránkovou obžalobu, která detailně odhaluje, jak měla údajná zločinecká skupina fungovat. Soud začne v druhé polovině září.
Podle obžaloby stál v čele celé operace Michal Redl, který v DPP nikdy oficiálně nepracoval. Jeho cílem bylo prostřednictvím svých „loutek“ obsadit klíčové pozice v představenstvu a dozorčí radě podniku.
Klíčová postava: náměstek Hlubuček
Klíčovou postavou se stal Petr Hlubuček, tehdejší náměstek primátora za STAN, který měl podle vyšetřovatelů zajistit, aby do vedení DPP nastoupili „správní“ lidé. Hlubuček měl být připraven jít dokonce i „přes mrtvoly“ a hrozit odvoláním generálního ředitele Petra Witowského, pokud by mu neustoupil.
Do čela ekonomického úseku měl Hlubuček prosadit Matěje Augustína, který se podle obžaloby stal prodlouženou rukou celé skupiny.
Ekonomický deník přitom popsal Augustínovu předchozí kariéru těsně po jeho nástupu do DPP v roce 2019.
Augustín sehrál zásadní roli v případu developera Serge Borensteina. Podle obžaloby ho měl v dubnu 2020 osobně kontaktovat a požadovat po něm úplatek pět milionů korun, pokud měl jeho projekt Nové Holešovice Development získat souhlas DPP.
Mohlo by vás zajímat
Borenstein nabídku odmítl a podal trestní oznámení. Dokonce si pořídil nahrávku schůzky s Augustínem, kterou následně předal policii. Hlubuček se bránil, že projekt byl „odfláknutý“ a on ho jen chtěl „očistit“, čímž paradoxně tvrdil, že pro DPP vydělal stamiliony korun. Podle svědectví členů představenstva však šlo Hlubučkovi a Augustínovi hlavně o získání kontroly nad projektem, aby mohli čerpat peníze.
Šifra, kód a vizitka: Vše pro dokonalé utajení
Podle obžaloby byla skupina posedlá utajením. Využívala šifrované telefony s aplikací CryptoCult, zakoupené přes vlastní firmy.
Schůzky se konaly v Redlově bytě, kde se účastníci dorozumívali šeptem, pouštěli hlasitou hudbu a psali si poznámky na digitální zápisník, který se dal okamžitě vymazat.
Redlův asistent Ivo Pitrman měl na starost bezpečnostní kontroly bytů i aut, aby odhalil případné odposlechy.
Vybraným VIP osobám skupina rozdávala černé vizitky s červeným číslem „508“ – číslem Augustínovy kanceláře. Vizitky podle obžaloby fungovaly jako znamení příslušnosti ke skupině a klíč k budoucím obchodním zakázkám.
Vyšetřování odhalilo, že špinavé peníze měly putovat od dodavatelů k členům skupiny velmi složitým způsobem. Například Maroš Jančovič, generální ředitel společnosti UNIPROG SOLUTIONS, měl Redlovi platit pravidelné provize. Redla měl dokonce v telefonu uloženého pod krycím jménem „Klement“, což byla zjevná narážka na Klementa Gottwalda a Redlovo rodné město Zlín. Tato komunikace podle obžaloby jasně dokládá, že mezi Redlem a Jančovičem probíhala čilá komunikace o finančních tocích.
Fiktivní zakázky a dělení kořisti
Obžaloba popisuje složité finanční toky, včetně hotovostních plateb a fiktivních zakázek. Například začátkem roku 2021 měl generální ředitel společnosti UNIPROG SOLUTIONS Maroš Jančovič předat Pavlu Dovhomiljovi hotově 2,5 milionu korun. Peníze se rozdělily na pět dílů po 500 tisících pro Redla, Kosa, Augustína, Hlubučka a Dovhomilju. Dalších 500 tisíc, které zprvu chyběly, měly být později předány Luďku Šteffelovi.
Klíčovým důkazem se stal pevný disk, který policii vydal podnikatel Pavel Dovhomilja. Obsahoval nejen interní dokumenty DPP, ale také detailní finanční záznamy, včetně provizí od Jančoviče pro skupinu.
Peníze se podle obžaloby legalizovaly přes fiktivní zakázky, například na „testování ADIS aplikací“ za 1,8 milionu korun. Zaměstnanci však policii řekli, že o zakázce nic nevěděli, neexistovaly smlouvy a dokonce ani netušili, co zkratka ADIS znamená. Bývalá ředitelka ISFG Ivana Hančíková přiznala, že práce nebyla provedena a protokol podepsala na příkaz Dovhomilji.
Právě Dovhomilja, Nemraha a Augustín se později s žalobcem dohodli na vině a trestu. Jejich svědectví byla klíčová pro rozkrytí celé kauzy.
Peníze pro STAN?
Kauza Dozimetr má přesah i do celostátní politiky. Podle obžaloby popsal spolupracující svědek Pavel Dovhomilja schůzky v konspiračním bytě v Dlážděné ulici, kde se údajně řešila kampaň hnutí STAN před sněmovními volbami 2021.
Zpočátku se Dovhomilja podle obžaloby setkával s Petrem Hlubučkem v Lysolajích, kde spolu mluvili o jeho IT projektech a Hlubuček ho občas žádal o konzultace v oblasti IT. Později se Dovhomilja účastnil i společných schůzek Michala Redla a Petra Hlubučka, který podle obžaloby proběhly asi tři až čtyři.
Jedna z nich se konala koncem roku 2021 v bytě v Dlážděné ulici. Podle Dovhomilji tam byli přítomní Michal Redl, Pavel Kos, Tomáš Knížek a později dorazil také Petr Hlubuček. „Předmětem schůzky byla obecná diskuse směrem ke kampani STAN. Téma diskutovali v rámci přátelských vztahů směrem k hnutí STAN a zájmu o úspěch hnutí. Podle obviněného Dovhomilji Michal Redl a Pavel Kos nebyli členy hnutí STAN, ale byli jeho příznivci, přičemž hnutí finančně podporovali prostřednictvím neoficiálních příspěvků ve vztahu k PR. Původ financí nezná,“ píše státní zástupce Adam Borgula v obžalobě.
Za zavřenými dveřmi: Kokain, sex a absolutní vyčerpání
To nejtemnější odhalení však přinesla svědectví a policejní záznamy ze sledování Redlova bytu. Obžaloba detailně popisuje životní styl, který se za fasádou politiky a byznysu skrýval. Svědkyně Kristýna Skácelová ve své výpovědi otevřeně hovořila o tom, že se s Redlem a jeho kamarády, včetně Pavla Kosa, setkávala kvůli sexuálním službám, za které ji Redl opakovaně finančně odměňoval, a to částkami v řádech desítek tisíc korun.
Součástí těchto setkání bylo i masivní užívání drog. Policejní odposlechy a skryté kamery v bytě v Revoluční ulici zachytily chvíle, které jsou mrazivým svědectvím o životě na hraně. Na nahrávkách je vidět, jak Michal Redl sype kokain na talířek, dělí jej platební kartou na „lajny“ a poté si ho ruličkou šňupe do nosu. Na záznamu se Redl dokonce ptá, zda „materiál“ není dobrý.
Nejvíce šokující jsou však slova samotné svědkyně, která na záznamu popisuje své pocity: „Já už nemůžu. Já fakt nemůžu.“ „Já si přijdu, jak nějakej hnusnej feťák…“ „To je příšernej stav, ale příšernej (…) zku*venej koks…“ „Já bych si radši umřela.“ Redl ji však v užívání drog podporuje slovy „Pošli to tam a nepřemejšlej nad tím“. Záznam také zachycuje, jak si Redl s Kristýnou nechávají vtírat kokain do konečníku. Pozdější znalecký posudek potvrdil, že v odpadu z Redlova bytu se nacházely papírové sáčky a obálky se stopovým množstvím kokainu.
Tato šokující odhalení nejen dokreslují obraz skupiny, ale také ukazují na temnou a zvrácenou stránku života, který se měl skrývat za zdánlivě distingovaným světem pražské politiky a byznysu. Důkazy z odposlechů, svědectví a dokumentů nyní podle obžaloby členy gangu usvědčují. Někteří se už přiznali. Mezi obžalovanými figuruje i Pavel Kos, který byl v době spáchání trestné činnosti již odsouzen za jiný trestný čin k pětiletému nepodmíněnému trestu.
