Dvě plachetnice, pět tun kokainu a miliony eur, které podle policie putovaly přes síť společností v několika zemích. Rozsáhlé vyšetřování české policejní Národní protidrogové centrály se dotklo také kontroverzního slovenského podnikatele Braňa Prieložného. Policie mu přisuzuje účast na převodech peněz pocházejících z drogové trestné činnosti.
Braňo Prieložný je v této věci obviněn a dosud podle informací Ekonomického deníku nebyl na policii vyslechnut.
Případ přitom není podle protidrogové policie jen příběhem plánované pašerácké operace. Vyšetřovatelé popsali také spletitou finanční síť, přes kterou měly putovat miliony eur. V jejím středu se objevují slovenské společnosti, včetně firem spojených s podnikatelským zázemím Prieložného. Jeho jméno má přitom na Slovensku dlouhou podnikatelskou historii, sahající až k investiční skupině Istrokapitál.
Policie Prieložnému přisuzuje převody peněz z drogové kriminality
Česká Národní protidrogová centrála zahájila trestní stíhání Braňa Prieložného v případu označeném ENDEAVOUR v půlce září. Detektivové ho řadí mezi čtyři slovenské podnikatele, jejichž jednání se podle policie týkalo převodů finančních prostředků pocházejících z trestné činnosti.
Vedle Prieložného jde o Miroslava Krajčoviecha, Juraje Majzlana a Petera Vojtka. Policie tvrdí, že tito muži spolupracovali s Čechy Pavlem Bouškem a Vilémem Kováčem na přesunech peněz, jejichž původ se měla skupina snažit zakrýt. Prostředky měly následně směřovat do nákupu dvou plachetnic, SUNNY HILL a BORKUMRIFF II.
Podle vyšetřovatelů měly lodě po technických úpravách sloužit k ukrytí a přepravě kokainu. Policie popsala, že plán skupiny počítal s převozem přibližně pěti tun drogy z Latinské Ameriky do Austrálie a Evropy.
Policie na podezřelých popisuje rozsáhlou mezinárodní organizovanou skupinu a její plán na přepravu drog. Konkrétní jednání, které dokument přisuzuje Prieložnému, se týká především finančních operací a zastírání původu peněz.
Trestní stíhání v této věci pokračuje. Prieložný dosud podle informací Ekonomického deníku nebyl vyslechut. Jeho obhajobu v České republice zajišťuje advokát Lukáš Trojan. Výslechy by měly podle zjištěných poznatků proběhnout až na přelomu roku s ohledem na to, že se jedná o kauzu propletenou do zahraničí. „Klient nechce abychom cokoliv komentovali,“ zareagoval na pokus o vyjádření Ekonomickému deníku Prieložného advokát Lukáš Trojan.
2 miliony eur se měly přesunout z Liberce do Bratislavy
Jedním z konkrétních skutků popsaných policií je příprava převodu 2 milionů eur v hotovosti. Podle policie se na něm podíleli Vilém Kováč, Pavel Boušek a Richard Eckhardt.
Hotovost měl 7. července 2022 převézt Kováč z areálu společnosti AMC Motors v Liberci do bratislavského hotelu River Park. Použil k tomu vůz Citroën Berlingo se skrytou schránkou. V odpoledních hodinách měl peníze v Bratislavě převzít Pavel Boušek, který přijel vozem Lexus.
Vyšetřovatelé tvrdí, že Boušek měl následně hotovost postupně vkládat na bankovní účty a převádět ji přes spřízněné společnosti. V těchto firmách měli mít podle policejního usnesení vliv přinejmenším Peter Vojtko, Braňo Prieložný, Miroslav Krajčoviech a Juraj Majzlan.
Policie tedy Prieložného spojuje s finančním zázemím, přes které měly peníze z trestné činnosti vstupovat do legální ekonomiky.
Peníze měly podle vyšetřovatelů následně putovat přes několik společností. Objevují se zde zejména Todos Bratislava, TADEX, PTD Investment Trust a Lusitania SE. Poslední jmenovaná společnost měla v době popisovaných transakcí sídlo v Praze, dříve působila na Slovensku.
Přes Todos a další firmy putovaly miliony eur na nákup jachty
Významnou část případu tvoří finanční operace spojené s nákupem plachetnice SUNNY HILL. Policie popsala převody mezi slovenskými společnostmi, firmou Lusitania SE a švýcarským obchodníkem s loděmi Ocean Independence AG.
Podle detektivů převedla skupina v období od 23. května do 27. října 2022 na účet švýcarské společnosti nejméně tři miliony eur. Podle kurzu České centrální banky přibližně 73,59 milionu korun. Je nutné podotknout, že šlo o aktivitu z roku 2022.
Vyšetřovatelé spojili tyto platby s převodem tří milionů eur ze společnosti Todos Bratislava na účet firmy TADEX. Transakce nesla označení „vrácení půjčky“. Z účtu TADEX pak následovaly další platby do Lusitania SE a odtud k švýcarskému zprostředkovateli.
V září 2022 posílala TADEX na účet Lusitania SE částky 300 tisíc, 500 tisíc a 250 tisíc eur. Lusitania je následně odesílala na účet Ocean Independence. V říjnu pokračovaly další převody v řádech stovek tisíc eur.
Společnost Todos Bratislava je pro tuto část případu podstatná také kvůli Prieložného podnikatelským vazbám. Podle policistů měl v této firmě vliv a jejím jednatelem byl Peter Vojtko.
V listopadu se uskutečnil ještě převod 50 tisíc eur z TADEX do Lusitania SE. Tuto částku však dle kriminalistů 25. listopadu vrátili zpět na účet TADEX. Odtud ji následně poslali na osobní účet Braňa Prieložného.
Jde o jednu z nejkonkrétnějších finančních stop, které dokument s Prieložným spojuje. Policie uvádí, že na jeho osobní účet dorazilo 50 tisíc eur, které předtím prošly přes společnosti zapojené do popsaného finančního řetězce.
Odposlechy zachytily také rozhovory o půjčkách a penězích
Vyšetřovatelé se neopírali pouze o bankovní výpisy. Popisují také odposlechy, sledování osob a vozidel, kamerové záznamy, výpovědi svědků a dokumenty zajištěné při prohlídkách.
Pozornost věnovali zejména komunikaci Pavla Bouška. Ten měl podle policejního hodnocení řešit finanční operace se společností Todos a vztahy s Prieložným a jeho rodinou.
V jednom z rozhovorů měl Boušek uvádět, že v roce 2020 půjčil Braňovi Prieložnému a jeho synovi Mikulášovi 26,5 milionu korun. Kvůli tomu chtěl připravit směnku a smlouvu o půjčce s dřívějším datem. Jeho advokát Vlastislav Vlček však prý takový postup odmítl a navrhl místo toho sepsat uznání dluhu.
Dokument zmiňuje i další rozhovory o převodech peněz ve prospěch společnosti Todos. Boušek měl řešit také částku 50 milionů korun a předávání dokumentů mezi českými a slovenskými obchodními partnery.
Policie z těchto rozhovorů vyvozovala, že Boušek znal Prieložného i jeho syna a řešil s nimi finanční záležitosti. Detektivové došli k závěru, že Prieložný věděl o penězích, které Boušek nechal převést přes Todos. Jde ovšem o policejní interpretaci zachycené komunikace, nikoli o Prieložného vlastní výpověď.
Další důkazní materiál tvoří bankovní dokumenty z české J&T Banky a slovenské Poštové banky. Vyšetřovatelé z nich zjišťovali data a objemy převodů i osoby s přístupem k internetovému bankovnictví. Pracovali také se záznamy ze sledování areálu AMC Motors v Liberci, výpisy z mýtných bran, kamerovými záznamy z hotelu River Park a výpověďmi Michala Černého, Jana Chalupy a Richarda Eckhardta.
5 tun kokainu měly převážet dvě plachetnice
Finanční operace představovaly pouze jednu část vyšetřovaného případu. Podle policie měla organizovaná skupina připravit také samotnou přepravu kokainu z Latinské Ameriky do Austrálie a Evropy.
K tomu chtěla využít dvě plachetnice, SUNNY HILL a BORKUMRIFF II. Jejich prostory měly upravit tak, aby bylo možné ukrýt větší množství narkotik. Práce na lodích měli podle vyšetřovatelů zajišťovat lidé najatí v Polsku. V přístavech Gdaňsk a Štětín měli v letech 2022 a 2023 budovat skryté schránky a zpřístupňovat duté prostory plavidel.
Další členové skupiny měli připravovat plavbu a její krytí. Jakub Elsahen měl působit jako kapitán BORKUMRIFF II. Slawomir Sikora zase zajišťoval propagační aktivity na sociálních sítích. Kampaň s názvem „No War“ měla podle policie vytvořit veřejný obraz plaveb, který by zakryl jejich skutečný účel.
V listopadu 2022 odcestovali Vilém Kováč a další členové skupiny do Austrálie. Podle usnesení tam zjišťovali podmínky pro budoucí přepravu a předávání narkotik. Dokument popisuje také jejich pohyb podél pobřeží v okolí Sydney, zájem o zátoky a zálivy, bezpečnostní systémy, kamery a dopravní infrastrukturu.
Kováč měl podle vyšetřovatelů po zadržení Riccarda Mariana Rotmanna převzít řízení příprav. V první polovině roku 2023 vyplula BORKUMRIFF II do Karibského moře směrem ke Grenadě. Tam měla podle plánu naložit první část kokainu a pokračovat do Austrálie.
Operace však podle policie narazila na spory uvnitř polské části skupiny. Detektivové popisují pouze pokus o naložení kokainu, nikoli úspěšné dokončení plánované přepravy pěti tun drog. Po rozepřích měla skupina odstranit skryté schránky z obou připravovaných lodí.
Policie vysvětluje, proč mluví o legalizaci výnosů z trestné činnosti
Vyšetřovatelé svou argumentaci opírají také o odposlechy Pavla Bouška. V jednom z rozhovorů mluvil o tom, že lidé z jeho slovenských kontaktů dokážou dostat na bankovní účty mimořádně vysoké částky. Jindy zdůrazňoval, že se nikdo peněz přímo nedotýkal. Policie tyto výroky považuje za důležité indicie. Podle ní ukazují, že zapojení lidé věděli o neobvyklém původu prostředků a snažili se omezit přímou manipulaci s hotovostí.
Kriminalisté se vrací také k půjčce, kterou měl Boušek v roce 2020 poskytnout Braňovi Prieložnému a jeho synovi Mikulášovi. V odposlechu hovořil o částce 26,5 milionu korun a chtěl připravit směnku a smlouvu o půjčce s dřívějším datem.
Policie zároveň vysvětluje, proč případ spadá do působnosti českého trestního práva. Část finančních operací totiž podle ní proběhla prostřednictvím společnosti Lusitania SE se sídlem v Praze a jejího účtu vedeného u české banky. Vyšetřovatelé proto považují za podstatné, že část jednání směřujícího k zastření původu peněz i zamýšleného následku se odehrála na území České republiky.
Podle policie obvinění přinejmenším počítali s možností, že převáděné peníze pocházejí z trestné činnosti, a byli s tím srozuměni. Vyšetřovatelé proto dovozují nepřímý úmysl. Zároveň uvádějí, že zastírané prostředky přesahovaly zákonnou hranici velkého rozsahu, která v rozhodné době činila deset milionů korun, více než sedminásobně.
Detektivové se zabývají také spojením s organizovanou skupinou působící ve více státech. Podle policejního výkladu nemusí být každý obviněný jejím plnohodnotným členem ani osobně znát všechny zapojené osoby. V tomto případě policie za základní okruh považuje Bouška, Prieložného, Krajčoviecha a Majzlana, přičemž podle ní tato skupina působila ve více zemích. U Krajčoviecha a Majzlana však současně uvádí, že zatím nemá spolehlivě prokázáno, že věděli o zapojení do organizované zločinecké skupiny.
Slovenské podnikání: Istrokapitál, Todos i developerské projekty
Prieložného podnikatelské minulosti se věnoval mimo jiné slovenský časopis Forbes v článku z letošního dubna. Prieložný se v minulosti podílel na investiční skupině Istrokapitál a patřil mezi podnikatele, jejichž jména se objevují v rozsáhlé síti firemních a personálních vazeb.
Forbes popsal jeho aktivity v automobilovém průmyslu, logistice, realitách, developerských projektech a modulární výstavbě. Podle údajů, které časopis uvedl, figuroval Prieložný jako konečný uživatel výhod v 16 společnostech. Rodinná holdingová struktura se na začátku roku 2026 změnila a vlastnická kontrola přešla pod jeho děti.
Jednou z nejviditelnějších částí podnikatelského zázemí je síť prodejen a servisů automobilů Todos. Forbes uváděl, že Prieložný měl postavení konečného uživatele výhod v části skupiny, která zahrnovala několik společností s názvem Todos. Ty se věnovaly prodeji a servisu značek CUPRA, Seat, RAM, Dodge, Corvette, Cadillac a Camaro.
Časopis popsal také ekonomickou velikost některých firem. Todos Bratislava vykázala za rok 2025 tržby 45,57 milionu eur a aktiva 26 milionů eur. Společnost Todos s.r.o. měla v roce 2024 tržby přes 40 milionů eur a aktiva 23 milionů eur. Další firmy skupiny působily v Ružomberku, Žilině, Trenčíně a Košicích.
Upozornil rovněž na zakázky pro veřejný sektor. Todos Bratislava měla podle článku 211 smluv s veřejnými institucemi v celkové hodnotě 26,35 milionu eur. Mezi odběrateli časopis jmenoval například kancelář Národní rady, ministerstva zdravotnictví, vnitra a životního prostředí, Sociální pojišťovnu nebo policejní sportovní centrum. Další zakázku v hodnotě 27 milionů eur měl mít Todos s ministerstvem vnitra.
Podnikání na východě Slovenska i modulární výstavba
Další oblastí Prieložného podnikání jsou podle Forbesu logistické a průmyslové projekty na východním Slovensku. Časopis popsal jeho přímý padesátiprocentní podíl ve společnosti Nová Polhora Invest, která rozvíjí logisticko-průmyslový park v lokalitě Nová Polhora. Firma vykázala v roce 2024 tržby dva miliony eur, zisk 468 tisíc eur a aktiva 12,92 milionu eur.
Projekt počítal s pronájmem hal a prodejem pozemků. Forbes připomněl také přípravu infrastruktury a záměr dalšího logisticko-průmyslového areálu v Šarišských Bohdanovcích.
Časopis se věnoval rovněž společnosti FGS Slovakia, která vyrábí modulární stavby. V roce 2024 vykázala tržby 18,51 milionu eur, zisk 848 tisíc eur a aktiva 12,85 milionu eur. Prieložný podle Forbesu figuroval jako konečný uživatel výhod ve firmách FGS International a FGS Slovakia.
Další investiční větev představovala společnost DIVAS drink INTERNATIONAL, zaměřená na potravinové doplňky. V roce 2024 dosáhla tržeb 1,684 milionu eur a zisku 661 tisíc eur.
Forbes popsal také transakci společnosti Mealur. Ta v srpnu 2025 uzavřela smlouvu o prodeji pozemku se Správou rezortních zařízení slovenského ministerstva kultury za 3,567 milionu eur. Podle článku koupila pozemek pouhé tři dny před jeho prodejem ministerské organizaci. Časopis tuto časovou souslednost uvedl na základě údajů z katastru.
Ocelárny Slovakia Steel Mills skončily v konkurzu
Prieložného podnikatelská minulost je spojena také s projektem Slovakia Steel Mills ve Strážském. Působil v dozorčí radě společnosti, která se později dostala do konkurzu.
Ocelárna zahájila výrobu v letech 2010 až 2011. Vyráběla betonářskou ocel a válcovaný drát, ale od prosince 2014 už nevyvíjela činnost. Do konkurzu vstoupila v únoru 2015.
Projekt vznikal ještě před finanční krizí v roce 2008. V době insolvence se pohledávky věřitelů pohybovaly kolem 260 milionů eur. Česká exportní banka v konkurzu uplatňovala pohledávku přibližně 166 až 168 milionů eur.
Projekt je spojován s někdejšími partnery Istrokapitálu, zejména s Braňem Prieložným a Máriem Hoffmannem. Forbes připomněl také spory o majetek a pozemky, které komplikovaly další využití areálu poté, co jej v roce 2018 koupila skupina německého podnikatele Maxe Aichera.
Časopis popsal rovněž policejní vyšetřování podezření z daňových deliktů souvisejících s ocelárnou.
Prieložného stopa v Česku
V roce 2016 česká média sledovala rozuzlení několikaleté kauzy zkrachovalé společnosti Viktoriagruppe. V jejích skladech v Německu tehdy vázla česká nafta za více než miliardu korun. Do hry o majetek firmy vstoupili noví zájemci. Jedna ze stop přitom vedla ke slovenskému miliardáři Braňovi Prieložnému.
Německý insolvenční správce měl v té době přibližně pět zájemců o sklady v Německu a Česku. Změny se odehrály také ve vlastnické struktuře společnosti. „Většina akcií společnosti byla převedena za jedno euro slovenskému investorovi,“ řekl tehdy deníku MF Dnes člověk obeznámený s děním kolem firmy.
Podle MF Dnes zastupoval nového investora ve společnosti Slovák Ján Tušim. Poslední valná hromada ho zvolila do dozorčí rady. Tušim dříve vedl slovenské státní hmotné rezervy a později působil jako generální ředitel ocelárny Slovakia Steel Mills. Ta tehdy čelila problémům a České exportní bance v ní vázla pohledávka za 4,6 miliardy korun.
Tušim zároveň patřil mezi blízké spolupracovníky slovenského miliardáře Braňa Prieložného. Ten spoluvlastnil ocelárnu Slovakia Steel Mills i někdejší skupinu Istrokapitál, kterou ovládal společně se slovenským podnikatelem Mariem Hoffmanem.
Kauza Viktoriagruppe
Správa státních hmotných rezerv (SSHR) uzavřela se společností Viktoriagruppe smlouvu o skladování nafty v Česku. V roce 2010 ji doplnil dodatek, který umožnil ukládat české zásoby také v Německu.
V roce 2014 vyšlo najevo, že firma dluží peníze na daních a část skladovaných zásob chybí. Úřady proto vydaly exekuční příkaz. V prosinci téhož roku podala Viktoriagruppe v Německu návrh na insolvenci.
O dva měsíce později insolvenční správce neuznal vlastnické právo SSHR k uskladněné naftě. Správa přihlásila pohledávky ve výši 1,2 miliardy korun, která odpovídala hodnotě zásob. Správce však neuznal ani jednu z českých pohledávek. Jejich celková hodnota dosahovala 1,8 miliardy korun.
Právě v roce 2016 měl Prieložný do jednání o skladech výrazně vstoupit. „Pan Petr Malý (spoluzakladatel firmy) chodil po trhu a sháněl pro firmu investory. Obešel úplně všechny. Nakonec ho jeho spolupracovník seznámil s Prieložným, kterému se nápad líbil,“ řekl zdroj MF Dnes.
Další zdroj z okolí společnosti tehdy popsal také změnu ve vlastnické struktuře: „Většina akcií společnosti byla převedena od matky pana Malého za jedno euro slovenskému investorovi.“
Petr Malý založil Viktoriagruppe společně s českým podnikatelem Rostislavem Haláškem. V roce 2014 se však jejich vztahy vyhrotily. Mezi oběma muži vypukl spor a Malý Haláškovy nároky neuznával.
Co policie Prieložnému skutečně vytýká?
Ale zpět k praní peněz, jachtám a kokainu. Čeští detektivové popisují podezření, že Prieložný spolu s dalšími slovenskými podnikateli pomáhal převádět peníze pocházející z drogové trestné činnosti a zastírat jejich původ. Vyšetřovatelé uvádějí převody přes společnosti Todos Bratislava, TADEX, PTD Investment Trust a Lusitania SE. Zmiňují také částku 50 tisíc eur, která se po několika transakcích dostala na Prieložného osobní účet.
Současně dokument rozlišuje mezi jednotlivými rolemi členů skupiny. Přípravu přepravy kokainu, úpravy lodí a organizaci plaveb popisuje především u dalších osob. Prieložného konkrétní zapojení spojuje s finančními operacemi.
Policie uvádí, že Braňo Prieložný, Miroslav Krajčoviech a Peter Vojtko v době sdělení obvinění neměli záznam v trestním rejstříku v České republice ani na Slovensku. U Juraje Majzlana zmiňuje jeden zahlazený záznam, na který se hledělo, jako by nebyl trestán.
