Příznivcům jaderné energetiky se takový plán bude líbit, odpůrcům nikoli. Návrh změny Politiky územního rozvoje České republiky, který ve středu projedná vláda, zmiňuje pět nových lokalit pro umístění jaderných reaktorů. Celkem už jich je v návrhu uvedeno třináct. Přibyla také dvě místa vhodná pro stavbu přečerpávacích vodních elektráren.

Autorem dokumentu s názvem „Návrh Změny č. 8 Politiky územního rozvoje České republiky“ je ministerstvo pro místní rozvoj. Vedle rozšíření jaderných elektráren Dukovany a Temelín otevírá cestu k budoucí stavbě jaderných bloků v areálu uhelných elektráren Ledvice, Počerady, Prunéřov, Tušimice, Dětmarovice a Mělník. Jedná se o tradiční působiště společnost ČEZ. Nově k nim přibyly lokality, o něž mají zájem jiní investoři.

Další zájemci: SUAS a Orlen

Jedním z nich je SUAS Group, navazující na původní Sokolovskou uhelnou. Jak Ekonomický deník již dříve zmínil, SUAS zvažuje výstavbu jaderného zdroje v lokalitě Vřesová nebo Tisová v Karlovarském kraji. Před dvěma lety uspěla s žádostí o dotaci z amerického programu Phoenix, z něhož jsou financovány studie proveditelnosti související s umístěním malých či středních jaderných reaktorů. Jedná se o dlouhodobý a zatím velmi nejistý projekt s možnou realizací někdy okolo roku 2040.

Další společností, která přemýšlí o přechodu od fosilních paliv k jaderné energii, je Orlen Unipetrol. Podnik s polským vlastníkem zvažuje rovnou dvě lokality – rafinerii Litvínov a areál chemičky ve středočeských Neratovicích. Co se týká druhé rafinerie v Kralupech nad Vltavou, tady o investici do jaderného bloku přemýšlí polský Synthos. Koncerny Orlen a Synthos na domácím polském trhu vytvořily společný podnik, který chce ve velkém stavět varné reaktory BWRX-300 od konsorcia GE Vernova/Hitachi.

Další záměry se týkají posílení přenosové soustavy. V návrhu Politiky územního rozvoje (PÚR) přibyla nová vedení velmi vysokého napětí vycházející z Jaderné elektrárny Dukovany. ČEZ chce totiž prodloužit životnost čtyř starších bloků, které budou deset či více let fungovat souběžně s novými 1000megawattovými bloky od korejské KHNP. Přenosová soustava se má posilovat také v Moravskoslezském kraji, kde má vyrůst nová transformovna 400 kV v lokalitě Guty.

Mohlo by vás zajímat

Proškrtané plynovody

Na žádost ministerstva zemědělství byly do návrhu PÚR doplněny dvě lokality vhodné pro umístění přečerpávací vodní elektrárny. V prvním případě má vyrůst horní nádrž v lokalitě kamenolomu u Libochovan, roli dolní nádrže by plnila přehrada Střekov v Ústí nad Labem. Výkon turbín by mohl dosahovat až 290 megawattů. V druhém případě má být horní nádrž umístěna na kopci Pteč, jako dolní nádrž by sloužilo vodní dílo Orlík.

Opačná situace je v oblasti plynárenství, kde plánované záměry nepřibývají, ale ubývají. V nové verzi PÚR již chybí projekt na stavbu nového plynovodu z Hory Svaté Kateřiny v Krušnohoří do bavorského Waidhasu. Projekt dříve známý pod označením Gazela 2 měl umožnit tranzit vyšších objemů ruského plynu po spuštění plynovodu Nord Stream 2. Jenže doba se změnila, Nord Stream je vyřazený z provozu a o ruský plyn už není v Německu zájem. Tranzit plynu přes české území je minimální a další potrubí nejsou zapotřebí. Vyškrtnutý z PÚR má být také dříve zvažovaný podzemní zásobník u Břeclavi.

Emise CO2 do podzemí

Z podnětu ministerstva průmyslu a obchodu bylo do návrhu změn PÚR vloženo nové téma, a sice přeprava oxidu uhličitého a jeho uložení do vhodných struktur v podzemí. Prvním konkrétně zmíněným projektem je výstavba potrubí pro přepravu tohoto skleníkového plynu z cementárny v Mokré u Brna k obci Kurdějov u Hustopečí.

Jedná se o projekt CCS Moravia, o kterém Ekonomický deník již dříve informoval. Cílem je ukládat až 800 tisíc tun CO2 ročně do akviferů na jihovýchodní Moravě. Mezi partnery projektu patří těžební společnost MND a podnik Heidelberg Materials CZ, který má v plánu zachytávat emise vznikající při výrobě cementu.

Podle informací na webu ministerstva pro místní rozvoj je Politika územního rozvoje ČR strategický nástroj územního plánování, který slouží zejména pro koordinaci územního rozvoje na celostátní úrovni. Slouží také pro koordinaci územně plánovací činnosti krajů a také jako zdroj argumentů při prosazování zájmů České republiky na úrovni Evropské unie.