Naděje Bruselu na rychlé schválení 20. sankčního balíčku proti Rusku narazily na tvrdý odpor Bratislavy. Jen několik dní poté, co maďarský premiér Viktor Orbán drtivě prohrál volby, se role hlavního unijního rebelanta chopilo Slovensko. Ministr zahraničí Juraj Blanár oznámil, že Slovensko bude nové sankce cílené na ruskou stínovou flotilu tankerů blokovat, dokud nedostane záruky o obnovení provozu ropovodu Družba.
Slovensko bude blokovat 20. balíček sankcí EU proti Rusku, dokud Bratislava nebude mít jasné záruky ohledně ropovodu Družba. Tento krok přichází jen několik dní poté, co maďarská proruská vláda Viktora Orbána prohrála parlamentní volby. Ty vyvolalo ve většině států Unie naději, že sankční balíček konečně projde.
Bez ruské ropy nebudou sankce
Slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár (Smer) chce „jasné, transparentní a ověřitelné prohlášení“, že ropovod, který vede přes Ukrajinu, skutečně obnoví provoz. Blanár to oznámil před členy výboru pro evropské záležitosti slovenského parlamentu.
„Pokud nebude Družba obnovena a bude se hlasovat o 20. balíčku, neschválíme ho. Nemáme žádné jiné nástroje, jak donutit Zelenského a Evropskou komisi, aby ropovod znovu zprovoznili,“ oznámil členům parlamentu.
Slovensko i Maďarsko blokují balíček od února. Obě země vázaly své veto na obnovení toků ruské ropy přes Družbu. Ruské útoky v lednu poškodily ropovod a vyřadily ho z provozu. Bratislava ale obviňuje Kyjev z toho, že záměrně ropovod nechce opravit.
Nový sankční balíček počítá se zákazem námořní dopravy pro ruské ropné tankery a jeho stínovou flotilu, která se oficiálně plaví pod vlajkami třetích zemí.
Stav nouze
Slovensko po výpadku ropovodu vyhlásilo stav ropné nouze. Uvolnilo ropu ze státních rezerv pro zásobování rafinerie Slovnaft v Bratislavě. Rafinerie si mezitím zajistila alternativní dodávky prostřednictvím ropovodu Adria a vrátila státu vypůjčenou ropu. Slovensko se tedy už nenachází v bezprostřední energetické tísni. I proto nezávislí pozorovatelé tvrdí, že se jedná od vlády Roberta Fica o politický nátlak na Brusel.
Před několika dny ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj slíbil v Berlíně, že Ukrajina ropovod opraví do konce dubna. „Pokud jde o ropovod, upravíme ho do konce dubna, jak jsme slíbili. Dostatečně na to, aby fungoval,“ řekl.
Mohlo by vás zajímat
Nechceme konec ruských komodit
Fico, blízký spojenec odcházejícího maďarského premiéra Viktora Orbána, už v březnu naznačil, že Slovensko bude vetovat nové sankce, pokud Maďarsko povolí. Obě vlády dosud obhajovaly dovoz ruské ropy a odmítaly ukončení závislosti Unie i na ruském plynu.
Blanár nicméně slíbil, že Bratislava nebude blokovat evropskou půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun). Kyjev už po porážce Orbána oznámil, že očekává, že Unie půjčku brzo schválí. Praha, Bratislava i Budapešť oznámily, že za ni nebudou ručit.
Co se děje v Maďarsku?
Orbánova strana Fidesz utrpěla v nedělních v parlamentních volbách těžkou porážku a podlehla straně Tisza Pétera Magyara. Nová vláda má začít vládnout od 5. května. Komise už vyslala delegaci do Budapešti, aby zahájila předběžná jednání o zmrazených fondech EU, energetické politice a půjčce pro Ukrajinu.
Jak se nová maďarská vláda postaví k sankcím zůstává nejasné. Magyar zatím žádné formální stanovisko neoznámil. Dvacátý balíček vyžaduje k přijetí jednomyslný souhlas všech 27 členských států.
Ztráta spojence?
Výsledek voleb v Maďarsku vyvolal rozdílné reakce mezi českými politiky. Expremiér Petr Fiala (ODS) označil konec vlády Orbána za „dobrou zprávu nejen pro Maďarsko, ale i pro celou svobodnou Evropu“. Europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS) ocenila, že ve funkci skončí člověk, který Maďarsko zavedl „do temných chodeb Kremlu“.
Premiér Andrej Babiš (ANO) ale Orbána těsně před volbami výrazně podpořil. Maďarský premiér podle Babiše vždy bojoval za silnější Evropu a maďarské národní zájmy. Podle ministra zahraničí a šéfa Motoristů Petra Macinky ztratilo Česko v Orbánovi spojence v EU.
