Kyjev po výsledku maďarských voleb, které poslaly Viktora Orbána do opozice, doufá, že se tím urychlí schválení evropské půjčky ve výši 90 miliard eur. To je v přepočtu 2,2 bilionu korun. Bez těchto peněz hrozí, že napadená země nebude moci financovat nejen svou obranu, ale ani vyplácet důchody nebo státní zaměstnance. Vítěz maďarských voleb Péter Magyar ale brzdí naděje Kyjeva na rychlé přijetí do Unie.
Šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha vyjádřil naději, že by se konečně mohla odblokovat cesta k výplatě prvních peněz pro Ukrajinu, která se přes čtyři roky brání ve válce s Ruskem. Uvedl to po telefonickém jednání se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou.
„Očekáváme, že všechny členské státy budou dodržovat své závazky,“ uvedl pak mluvčí Evropské komise Balazs Ujvari. Komise je podle něj odhodlána provést první vyplacení peněz v rámci tohoto balíku ve druhé polovině letošního roku.
Babiš: Za půjčku neručíme
Uvolnění půjčky pro tento a příští rok dosud blokovalo Maďarsko pod vedením Viktora Orbána. Ručit za ni odmítl také český premiér Andrej Babiš nebo slovenský protějšek Robert Fico. Kyjev doufá, že se změnou režimu v Maďarsku, kde volby drtivě vyhrál opoziční Péter Magyar a jeho strana Tisza, dojde k obratu. „Zdůraznil jsem důležitost odblokování půjčky ve výši 90 miliard eur, aby byla zajištěna pokračující podpora Ukrajiny a ochrana Evropy před ruskou hrozbou,“ napsal Sybiha na síti X.
Magyar: Nás se to netýká
Magyar v pondělí uvedl, že zástupci Unie již na svém prosincovém summitu schválili půjčku pro Ukrajinu. Proto nevidí důvod k jejímu znovuotevírání. Šéfové vlád členských zemí tehdy financování potvrdili, ačkoli Orbán později svůj postoj změnil. Souhlas Maďarska svázal s obnovením dodávek ruské ropy ropovodem Družba.
Vítěz maďarských voleb ale zdůraznil, že jeho země nebude finančně ručit za půjčku. „Maďarsko, Česko a Slovensko se půjčky neúčastní, takže se naší země netýká. Takto to bylo schváleno,“ řekl.
Členství Ukrajiny v EU je absurdní
Distancoval se od Orbánovy otevřeně nepřátelské rétoriky vůči sousední zemi, zároveň ale nepodpořil to, aby byla Ukrajina rychle přijata do evropského bloku. „Mluvíme o zemi ve válce. Přijetí takového státu do EU by bylo naprosto absurdní. V tuto chvíli není ani možné vést smysluplná jednání o všech kapitolách přístupové smlouvy, takže to nepovažuji za realistickou možnost,“ prohlásil.
Dodal, že klíčem k obnově vztahů je přístup ukrajinských úřadů k etnickým Maďarům v západní části země. Ukrajina reagovala na vítězství Magyara spíše opatrným optimismem než nadšením. Prezident Volodymyr Zelenskyj mu poblahopřál a vyjádřil naději na konstruktivnější vztahy mezi Kyjevem a Budapeští. Magyar se netají tím, že nechce vyzbrojovat napadenou zemi.
Fiala a Pavel slaví
Rozdílné reakce vyvolal výsledek voleb i mezi českými politiky. Expremiér Petr Fiala (ODS) označil konec vlády Orbána za „dobrou zprávu nejen pro Maďarsko, ale i pro celou svobodnou Evropu“. Europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS) ocenila, že ve funkci skončí člověk, který Maďarsko zavedl „do temných chodeb Kremlu“.
Premiér Andrej Babiš (ANO) ale Orbána těsně před volbami výrazně podpořil. Maďarský premiér podle Babiše vždy bojoval za silnější Evropu a maďarské národní zájmy. Prohru Orbána okomentoval také ministr zahraničí a šéf Motoristů Petr Macinka. Česko ztratilo v Orbánovi spojence v EU, uvedl.
Naopak podporu Magyarovi vyjádřil český prezident Petr Pavel. Vyzdvihl zejména vysoký zájem veřejnosti o hlasování. „Volby v Maďarsku byly výjimečné i v evropském kontextu. O jejich významu svědčí rekordní volební účast, nejvyšší od roku 1989,“ uvedl prezident. Voliči podle něj potvrdili proevropské směřování země a jasné vítězství demokracie. Ocenil, že Orbán porážku bez průtahů uznal a oznámil odchod své strany Fidesz do opozice.
