Plány výstavby vysokorychlostních železničních tratí v Česku se zpřesňují. Vláda v pondělí posvětila přípravu páteřní sítě. Řešila, které úseky dostanou přednost i finance a které naopak ustoupí do pozadí. Do přípravy vysokorychlostní železnice letos zamíří 1,49 miliardy korun.
Z národních zdrojů bude Správa železnic financovat 960 milionů korun a 530 milionů půjde z dotací Evropské unie. Vláda Andreje Babiše (ANO) zároveň částečně přehodnotila trasování vysokorychlostních tratí, které zamýšlel předešlý kabinet Petra Fialy (ODS). Aktuálně se pozornost soustředí především na směr do Německa a nové spojení z Prahy přes oblast Podřipska na Ústí nad Labem a dále přes Krušnohorský tunel na Drážďany.
Útlum pro Hradec Králové
Další preferovaný směr je na Rakousko a Slovensko. Jde o úseky mezi Prahou a Brnem a následně pokračování z Brna na jih kombinací nových tratí a modernizovaných stávajících úseků směrem k hranicím. Třetí větví pomyslného ypsilon, které kopíruje tuzemské prioritní stavby, je podle ministerstva dopravy VRT Moravská brána od Brodku u Přerova směrem na Ostravu a dále do Katovic.
„V rámci prioritizace rychlých spojení v návaznosti na podmínky spolufinancování projektů z Evropské unie v následujícím programovém období dojde v této chvíli k útlumu přípravy vedlejší trasy RS 42 Kralupy nad Vltavou – Most. Sever Čech bude napojen na páteřní síť rychlé železnice plánovaným spojením Praha – Roudnice nad Labem – Ústí nad Labem – Drážďany,“ informoval resort.
Čtěte také: Po rychlotrati do Drážďan. Jaké jsou milníky Krušnohorského tunelu za 125 miliard
Zároveň v této fázi dochází také k útlumu přípravy doposud zvažované osy RS 5 na Hradec Králové a dále do Podkrkonoší. „Místo ní se v následujících letech Správa železnic zaměří na zkapacitnění konvenčních tratí,“ dodalo ministerstvo.
Primárně se jedná o ztrojkolejnění úseku Poříčany – Kolín a zdvoukolejnění trati Libice nad Cidlinou – Hradec Králové – Choceň – Ústí nad Orlicí. Modernizace se dočká spojení z Hradce Králové přes Jaroměř a Náchod dál na Vratislav.
Evropská konkurence
Podle ministra dopravy Ivana Bednárika (za SPD) zároveň pokračuje vyjednávání na evropské úrovni ohledně rozpočtového rámce po roce 2028. „Pro určení přesného harmonogramu realizace jednotlivých staveb bude klíčové vědět, s jakou mírou spolufinancování z Evropské unie můžeme počítat. To bychom měli vědět na podzim,“ informoval Bednárik.
Členské státy už také podle něj nebudou dostávat peníze pro své vlastní projekty, ale vznikne mezi nimi konkurence v evropském měřítku. „Proto musíme nyní napnout síly do přípravy takových projektů, které mají největší ekonomický i mezinárodní přínos a mohou v tvrdé konkurenci obstát,“ poznamenal.
Mohlo by vás zajímat
Generální ředitel Správy železnic Tomáš Tóth uvedl, že se letos státní organizace zaměří na průzkumy v terénu, dokončení územní přípravy a projednání dokumentací EIA. „Očekáváme také posun v majetkoprávní přípravě a další dopracování projektové dokumentace,“ podotkl.
U VRT Moravská brána, která je v přípravách nejdále, stát počítá se zapojením soukromého kapitálu formou PPP projektu. Dokončení základní sítě vysokorychlostních tratí v ose Drážďany – Praha – Brno – Rakvice/Přerov – Ostrava by mělo být hotové do roku 2040. Datum vychází z Hospodářské strategie Česko: Země pro budoucnost 2.0.
