Jde o zásadní část projektu vysokorychlostní železniční tratě mezi Prahou a Drážďany. Přibližně 30 kilometrů dlouhý Krušnohorský tunel se nyní nachází ve fázi posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Správa železnic pokračuje zároveň s projekčními pracemi. Přehled milníků ukazuje aktuální stav projektu.
Jako klíčové označuje Správa železnic předložení kompletní dokumentace EIA ministerstvu životního prostředí, termín stanovila na závěr roku 2026. „Paralelně probíhá projektová příprava zaměřená na optimalizaci technického řešení, koordinaci geologických průzkumů a přípravu navazujících stupňů projektové dokumentace,“ popsal mluvčí státní organizace Dušan Gavenda.
Následovat bude prezidentská smlouva
Další zásadní milník je parlamentní projednání projektu v Německu, které se podle Gavendy očekává v první polovině letošního roku. Na něj má navázat podpis mezistátní smlouvy mezi Českou republikou a Německem. Kontrakt připravují obě strany společně, v Česku už byl projekt odsouhlasený.
„Podpis smlouvy se plánuje na druhé pololetí a představuje nezbytnou podmínku pro další postup projektové přípravy,“ upozornil Gavenda. Doplnil, že jednání s německou stranou probíhají průběžně a v úzké koordinaci s partnerem Deutsche Bahn.
Takzvaná prezidentská smlouva podle dřívějšího vyjádření šéfa Správy železnic Tomáše Tótha stvrdí společný postup a jak uvedl, výstavbu této zásadní vstupní brány do České republiky pro vysokorychlostní tratě.
Cena se bude zpřesňovat
Celkové náklady na výstavbu tunelu se nyní odhadují na přibližně 125 miliard korun. Český podíl činí podle Gavendy zhruba 48,5 miliardy korun. „Tyto odhady se budou v dalších fázích přípravy ještě zpřesňovat, a to i na základě výsledků geologických průzkumů. Projekt zároveň počítá s využitím spolufinancování z prostředků Evropské unie,“ dodal. Konkrétní výše případného příspěvku na realizaci stavby ještě nebyla stanovena.
Novostavba s názvem Krušnohorský tunel zahrnuje vybudování nového terminálu Ústí nad Labem centrum, rozšíření stávající trati 130 Děčín – Chomutov v úseku Ústí nad Labem – Chabařovice a přeshraniční Krušnohorský tunel, z celkových zhruba 26 kilometrů tunelu se 11,7 kilometru nachází na českém území.
Smíšený provoz vlaků
Projekt umožní jak provoz osobních, tak i nákladních vlaků. Ty budou využívat zejména upravenou stávající trať až do oblasti Chabařovic. „Smíšený provoz v Krušnohorském tunelu umožní převedení až 150 vlaků denně z údolí Labe a výrazně tím přispěje ke snížení hluku na stávající trati podél Labe do Drážďan,“ uvádí v informacích k projektu Správa železnic.
Po zprovoznění úseku by měla cesta expresních vlaků mezi Ústím nad Labem a Drážďany trvat 24 minut. Krušnohorský tunel je součástí Rychlého spojení 4 VRT Praha – Ústí nad Labem/Most – Drážďany.
Generální ředitel Správy železnic Tomáš Tóth v rozhovoru pro Ekonomický deník představil upravenou podobu vysokorychlostní železnice, která by měla v Česku vzniknout. Páteřní síť do mapy České republiky podle Tótha vpisuje pomyslné písmeno V.
Mohlo by vás zajímat
„Z Drážďan a Krušnohorského tunelu se dostaneme do Prahy přes Lovosice, z Prahy půjdeme do Brna přes Světlou nad Sázavou. Z Brna následně máme dvě cesty. Jedna je na Přerov, Moravskou branou potom do Ostravy a dál na Katowice, to znamená Polsko,“ uvedl. Druhá cesta se podle něj aktuálně jeví jako pravděpodobnější směr na Kúty, Bratislavu a z Bratislavy na Vídeň. Levnější páteřní síť by podle něj měla vyjít na přibližně 600 miliard korun.
