Vedení ODS se rozhodlo zasáhnout do případu svého kandidáta na starostu Prahy 1 Filipa Dvořáka. Strana tvrdí, že nejde o předem vyslovený soud, ale o otázku politické odpovědnosti. V pozadí stojí otazníky kolem dědictví v hodnotě přes 230 milionů korun a původu majetku jeho otce. Dvořák uvedl, že všechno už vysvětlil.
Proč přesně ho vedení občanských demokratů vyzvalo k odstoupení z kandidátky?
Vedení ODS vyzvalo kandidáta strany na starostu Prahy 1 Filipa Dvořáka, aby nekandidoval do zastupitelstva městské části. Výzvu zveřejnili předseda ODS Martin Kupka, první místopředseda strany Tomáš Portlík a předsedkyně regionálního sdružení ODS Praha Alexandra Udženija.
Strana ve společném prohlášení uvedla, že jejím cílem není nikoho předem odsuzovat ani hodnotit otázky, které náleží jiným institucím. Zároveň ale tvrdí, že postoj a jednání Filipa Dvořáka poškozují dobré jméno ODS.
„Každý, kdo usiluje o veřejnou funkci, musí počítat s tím, že bude pod veřejnou kontrolou. Otevřený, věcný a respektující přístup k otázkám veřejnosti považujeme za samozřejmý standard politické odpovědnosti a kultury,“ uvedlo vedení strany.
ODS zároveň tvrdí, že Dvořák dostal prostor k vyjádření jak veřejně, tak uvnitř strany. Podle vedení ho ale dosud nevyužil způsobem, který by situaci vysvětlil. Proto strana vyzvala Filipa Dvořáka, aby z kandidátky odstoupil.
Současně vyzvala oblastní sdružení ODS Praha 1, aby v případě jeho odmítnutí postupovalo podle stanov strany a provedlo odpovídající změny na kandidátní listině.
Ekonomický deník požádal Dvořáka o reakci. „Musím s politováním konstatovat, že tato prohlášení se nezakládají na pravdě. Své vysvětlení jsem již v úterý 7.7. zaslal předsedovi ODS Martinu Kupkovi, se kterým jsem současně opakovaně telefonicky komunikoval,“ uvedl Dvořák.
Mohlo by vás zajímat
Svoje vysvětlení publikoval i veřejně zde.
Dědictví za více než 230 milionů korun
Důvodem sporu jsou informace o majetkových poměrech Filipa Dvořáka, na které upozornil web Seznam Zprávy (SZ). Podle jeho vlastního tvrzení získal po otci dědictví v hodnotě přes 230 milionů korun.
Mělo jít mimo jiné o nemovitosti v Praze a ve Špindlerově Mlýně, diamanty nebo jachta kotvící v Chorvatsku. Právě původ tohoto majetku nyní vedení ODS požaduje vysvětlit.
„Filip Dvořák musí původ majetku důvěryhodně vysvětlit. I vám v rozhovoru přislíbil poskytnutí dalších informací,“ napsal šéf ODS Kupka redakci Seznam Zpráv.
Vedení strany následně prostřednictvím mluvčí Mariany Wernerové uvedlo, že každý kandidát na volenou veřejnou funkci musí být připraven veřejnosti věrohodně vysvětlit svůj majetek i okolnosti jeho nabytí. „Každý, kdo usiluje o volenou veřejnou funkci, musí být připraven svůj majetek i okolnosti jeho nabytí veřejnosti věrohodně vysvětlit,“ uvedla mluvčí ODS.
Na otázku, jaký bude další postup v případě, že Dvořák původ dědictví nevysvětlí, odpověděla Wernerová: „Prosím, nepředbíhejme.“
Dvořák nejprve vysvětlení odmítl, později poskytl jen část informací
Podle podkladů Dvořák na otázky Seznam Zpráv od úterý nereaguje. V první reakci k původu otcova majetku odmítl věc komentovat. „Já nevím, proč bych měl na to odpovídat,“ uvedl.
Po čtyřech dnech ale na další dotazy redakce odpověděl. Podle článku však jeho vyjádření okolnosti dědictví výrazně neobjasnilo. Dvořák uvedl, že jeho otec téměř padesát let pracoval jako lékař-porodník.
„Své profesní i finanční záležitosti spravoval po celou dobu samostatně,“ napsal serveru. „Na správě ani na investičních rozhodnutích svého otce jsem se nepodílel,“ dodal.
Ve čtvrtek Dvořák vše ještě rozvedl na Facebooku. „Býval bych rád lidsky vše vysvětlil i redaktorovi Seznamu. Bohužel jsem velmi rychle pochopil, že jeho cíl je jiný. Utvrdilo mě v tom jeho účelové opakované spojování mé osoby s Romanem Janouškem. Jak píšu i v textu, každý, kdo zná historii pražské politiky a ODS, tak dobře ví, že moje dlouhodobé postoje vůči způsobu vedení Prahy v době Pavla Béma a Romana Janouška byly a jsou velmi kritické. Příliš se mi nechce věřit, že by toto nevěděl investigativní novinář ze Seznamu,“ napsal.
Dvořák: Policie už vše prověřovala
Kompletní jeho vysvětlení je pak dostupné zde. Dvořák uvádí, že chce vše vysvětlit i vedení ODS na jednání v pondělí, kam je pozval.
„Zdůrazňuji, že záležitost, kvůli které jsem vyzýván k odstoupení z kandidátky, je pouze v rovině mediálních článků o dědictví po mém již více než 8 let zesnulém otci. Notářský zápis o dědictví jsem v souladu s § 38v zákona o daních z příjmů již v roce 2019 řádně oznámil finančnímu úřadu. Zároveň již v minulosti byly na základě článků v médiích mé majetkové poměry i majetkové poměry mého otce opakovaně prověřovány finančním úřadem i policií. Podnět na prověření majetku mé osoby i mého otce obdržel před řadou let i Finančně analytický útvar Ministerstva financí,“ píše Dvořák.
„Nikdy nebyla vznesena žádná pochybnost o zákonnosti nabytí majetku. Nikdo z nás nebyl z ničeho obviněn. Vše bylo zjevně opakovaně shledáno v pořádku a v souladu se zákony. Právě na jednání Oblastní rady se má na můj návrh Oblastní sdružení zabývat současnou situací včetně změn na navržené kandidátní listině,“ uvedl.
Filip Dvořák se uchází o vedení městské části Praha 1, která hospodaří s rozpočtem přesahujícím miliardu korun.
O původ majetku se zajímala ODS už v roce 2011
Současná výzva vedení ODS není první situací, kdy se Dvořák musel vyjadřovat k původu majetku svého otce. Podle podkladů se podobná otázka objevila už v roce 2011. Tehdejší předseda ODS Petr Nečas tehdy vyzval Dvořáka k vysvětlení poté, co se objevily první pochybnosti.
V té době se vědělo o tom, že Dvořákův otec si jako důchodce pořídil nemovitosti v hodnotě přes 33 milionů korun. Filip Dvořák tehdy uvedl, že otci pomáhal s nákupem bytu v Praze a apartmánů ve Špindlerově Mlýně.
Nyní se pozornost soustředí na výrazně širší majetek, který měl Filip Dvořák podle svého tvrzení získat v rámci dědictví.
ODS odkazuje na možnost prověření úřady
Vedení ODS zároveň uvedlo, že případné posouzení možného porušení zákona nepřísluší straně, ale příslušným institucím. Mluvčí ODS Wernerová uvedla, že pokud má kdokoliv podezření na porušení zákona, mají věc prověřit státní orgány.
„Pokud má kdokoliv podezření na porušení zákona, je na příslušných státních orgánech, aby věc prověřily,“ uvedla. Podle ní tedy existuje možnost, že se případem budou zabývat úřady v případě, že k tomu budou mít důvod.
Finanční správa už nemusí mít možnosti vše prověřit
Bývalý ředitel Specializovaného finančního úřadu Martin Bortlík ale podle podkladů webu upozornil, že finanční správa může mít s případným prověřováním starších příjmů problém. Důvodem má být mimo jiné uplynutí zákonem stanovené tříleté lhůty.
„Finanční úřad už na to bude dle mého názoru krátký,“ uvedl pro SZ Bortlík.
Vedení ODS ve svém prohlášení zdůraznilo, že nejde o předjímání odpovědnosti ani o hodnocení otázek, které mají řešit jiné orgány. Strana ale současně tvrdí, že kandidát na veřejnou funkci musí být připraven vysvětlit okolnosti svého majetku.
